Fly4Future a Jihočeská univerzita vyvíjejí autonomní systém pro záchranu srnčat při senoseči. Projekt můžou podpořit dobrovolníci

Každoročně při sečení luk a polí v Česku hynou tisíce srnčat, která se instinktivně ukrývají v porostu a před blížící se technikou neutíkají - kritické je v tomto ohledu právě období května a června. Dobrovolnické záchranné týmy k monitoringu často využívají drony s termokamerami, jejichž provoz však vyžaduje zkušené piloty a značné časové nasazení. Nově vyvíjený systém má velkou část této práce převzít automaticky.

,,Aktuálně jsme otestovali první prototyp bezpilotního systému pro automatickou detekci srnčat v porostu. Na základě požadavků na kvalitu pořizovaných dat navrhla společnost Fly4Future, hlavní řešitel výzkumného projektu, platformu s odpovídajícím optickým snímačem a dostatečným výpočetním výkonem. Náš výzkumný tým se věnuje trénování neuronových sítí pro detekci zvěře. Výzkumný projekt může podpořit každý, kdo se věnuje záchraně srnčat před senosečí, a to tím, že nám nasdílí videa ze záchrany a pomůže nám tak rozšířit datovou základnu," vysvětluje Radim Kuneš, vedoucí Katedry techniky a kybernetiky Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity.

Vyvíjený systém nejprve autonomně monitoruje vybranou oblast z větší výšky pomocí termokamery. Software následně vyhodnotí místa s pravděpodobným výskytem zvěře a naplánuje energeticky nejefektivnější trasu pro jejich podrobnější kontrolu. Dron poté automaticky přelétá mezi jednotlivými body, využívá data z termálního i RGB spektra a v reálném čase rozhoduje, zda se skutečně jedná o srnče. Po dokončení mise se samostatně vrací na výchozí pozici. ,,Hlavní výhodou by měla být úspora času. Systém dokáže sám naplánovat nejefektivnější monitorovací trasu, a operátor se tak bude moct věnovat většímu počtu pozemků. Záchranné akce navíc probíhají brzy ráno, kdy je díky teplotnímu rozdílu mezi zvířaty a okolím jejich vyhledávání výrazně snazší," dodává Radim Kuneš.

Významnou součástí projektu je vývoj pokročilé autonomie. Systém využívá palubní výpočetní výkon, algoritmy strojového vidění, plánování trajektorií a systémy pro detekci překážek a prevenci kolizí. Díky tomu dokáže fungovat bezpečně a spolehlivě i v různorodých podmínkách bez nutnosti neustálého řízení pilotem.

,,Naší vizí není vytvářet nástroje, které budou vyžadovat stále více pilotů a operátorů. Chceme vyvíjet autonomní systémy schopné samostatně sbírat data, vyhodnocovat situaci a pomáhat lidem tam, kde dnes chybí čas nebo kapacity. Záchrana srnčat je skvělým příkladem praktického využití této technologie. Do budoucna počítáme s tím, že podobné úkoly nebudou plnit jednotlivé drony, ale celé roje autonomních létajících robotů, které si mezi sebou rozdělí práci a zvládnou monitorovat rozsáhlá území rychleji, bezpečněji a efektivněji než člověk," říká Vojtěch Spurný, vedoucí softwarového vývoje společnosti Fly4Future.

Projekt má širší ambice než jen ochranu zvěře. Technologie autonomního monitoringu může v budoucnu pomoci také v oblasti precizního zemědělství. Zemědělcům by mohla poskytovat cenné informace o stavu porostů, efektivněji plánovat zavlažování či hnojení a přispět k ochraně biodiverzity v zemědělské krajině.