Na pravidelném odpadářském kabinetu se minulý čtvrtek sešlo pouhých 25 účastníků. Ti, kdo nepřišli však mohou litovat, o zajímavé údaje a názory i přes nízkou účast nebyla nouze.
V úvodním příspěvku shrnula Ing. Kudrnová požadavky EU na skládky, zejména co se týká odplynění, těsnění a jímání vod. Tyto požadavky, které budou muset naše skládky splnit do roku 2009 se budou týkat vesměs skládek II. kategorie, ostatní by měly většinou vyhovovat. Skládkování inertních odpadů budou upravovat národní předpisy, některé způsoby dnes běžně využíváné však nebudou považovány dle legislativy EU za přípustné a bude tak muset být nahrazeno cca 3,6 mil kubických metrů novými kapacitami.
Celkové jsou odhadovány náklady na uvedení do souladu s EU (zejména na uzavírání a rekultivace nevyhovujících skládek a na budování nových po roce 2009) na 5 miliard korun.
Ing. Novák, moderátor celého kabinetu podal vyčerpávající přehled o vývoji produkce a nakládání s biodegradabilní složkou komunálních odpadů (BRO). Na skládky bude moci býti ukládáno stále méně BRO a to v roce 2010 - 75% produkce roku 1995 až po 35% produkce roku 1995 v roce 2020. Tento požadavek vyvolává nutnost výstavby zhruba 20 velkých kompostáren a světe div se i 20 nových spaloven do roku 2020.
Podrobnější rozvahu viz následující dvě tabulky.
Další dva hosté p. Ekholm z Finska a p. Beck (nevím jestli je to přesně) z Velké Británie pohovořili o zkušenostech s implementací předpisů EU v oblasti skládkování v jejich zemích.
Následovala velmi živá diskuse a výměna názorů, která se dá shrnout následovně:
Zákony trhu jsou neúprosné, dokud bude skládkování třikrát levnější, bude se skládkovat. Pokud státním zásahem (zvýšení poplatku za uložení na skládky) dojde k výraznému zdražení, budeme mít odpady všude jen ne tam kde chceme (u silnic, železnice a v lese). Na druhou stranu zazněl i opačný názor, že cena za likvidaci odpadů není tak podstatná, neboť i v případě podstatného zdražení bude tvořit zanedbatelnou část rodinného rozpočtu (ruku na srdce, kdo z nás vůbec ví kolik platí měsíčně za likvidaci odpadu?) Nakonec se přítomní shodli, že nejdůležitější ze všeho je výchova, výchova a zase výchova (hlavně střední a starší generace, neboť naše děti jsou v tomto ohledu daleko před námi). Doufejme že si to zavčasu uvědomí i na odpovědných místech.
Jak viděl a slyšel tak i zapsal Radek Janoušek
Další dva hosté p. Ekholm z Finska a p. Beck (nevím jestli je to přesně) z Velké Británie pohovořili o zkušenostech s implementací předpisů EU v oblasti skládkování v jejich zemích.
Následovala velmi živá diskuse a výměna názorů, která se dá shrnout následovně:
Zákony trhu jsou neúprosné, dokud bude skládkování třikrát levnější, bude se skládkovat. Pokud státním zásahem (zvýšení poplatku za uložení na skládky) dojde k výraznému zdražení, budeme mít odpady všude jen ne tam kde chceme (u silnic, železnice a v lese). Na druhou stranu zazněl i opačný názor, že cena za likvidaci odpadů není tak podstatná, neboť i v případě podstatného zdražení bude tvořit zanedbatelnou část rodinného rozpočtu (ruku na srdce, kdo z nás vůbec ví kolik platí měsíčně za likvidaci odpadu?) Nakonec se přítomní shodli, že nejdůležitější ze všeho je výchova, výchova a zase výchova (hlavně střední a starší generace, neboť naše děti jsou v tomto ohledu daleko před námi). Doufejme že si to zavčasu uvědomí i na odpovědných místech.
Jak viděl a slyšel tak i zapsal Radek Janoušek
