Nešťastný vodní zákon
Z mého pohledu je nový vodní zákon, který přijal Senát 28.června, nešťastný hned
z několika důvodů. Za prvé jde o problematiku péče o meliorační zařízení, která
jsou umístěna pod pozemky. O tato zařízení budou nyní muset pečovat majitelé
pozemků. Druhým věcným problémem je cena, kterou budou různí uživatelé platit za
využití vod. Je skutečněparadoxní, že se nakonec podařilo zákon o vodách
schválit v takové podobě, že „k vyrovnání vláhového deficitu je využití vody
bezúplatné”. Pokud tuto formulaci přeložím dočeštiny, závlahy pro zemědělce
budou bez jakéhokoli zpoplatnění. Právětuto diferenci budou řešit podniky Povodí
zvýšením ceny vody pro jiné uživatele. Čili rok před volbami budeme zvyšovat
cenu vody pro nezemědělskou veřejnost. Velmi mě mrzí otázka prevence před účinky
povodní. Úpravami, kterými prošel zákon v dolní komoře Parlamentu, se oproti
vládní předloze umožňuje v pasivních povodňových zónách výstavba čerpacích
stanic, skládek odpadů či skládek nebezpečných látek. Jako by nás povodněv
minulých letech vůbec nepoučily... Tím, že zákon o vodách byl schválen bez
přijetí celkem 29 velmi kvalitních a rozumných pozměňovacích návrhů od celkem
tří senátních výborů, je v rozporu sřadou ustanovení Rámcové směrnice Evropské
unie o vodách. Oproti vládní předloze došlo například k vypuštění ochranných
pásem okolo vodních zdrojů malých obcí – je zde rozdílněnež v EU kvantifikována
povinnost, odkdy je nutné stanovit ochranné pásmo okolo vodního zdroje. Malá
obec, která nakonec získá peníze na výstavbučistírny odpadních vod, aby
neznečišťovala vodní zdroje jiným, tak nebude mít potřebnou ochranu svého zdroje
pitné vody. Další rozpor s předpisy EU je ve vypouštění odpadních vod s obsahem
nebezpečných látek do půdních vrstev. Zjednodušeně řečeno jde o to, že na povrch
zemský budete moci vypouštět odpadní vody s obsahem nebezpečných látek bez
jakéhokoli povolení, což je opravdu paradoxní. Zákon byl v Senátu přijímán za
velmi podivných okolností. Celkem tři výbory přijaly celou sérii pozměňovacích
návrhů, ale nakonec byl bohužel zákon přijat tak, jak ho Poslanecká sněmovna
Senátu předložila. Doporučil jsem, aby byla tato právní úprava urychleně
podrobena kvalitní novelizaci. Je tady ale určité riziko: tak, jak byl tento
zákon přijímán pod neuvěřitelným tlakem skupiny, která má zájem na tom, aby měla
přístup k vodě bez zpoplatnění, je zde riziko, že bude příprava i schvalování
novely probíhat za podobných okolností. Vládní předloha byla ke škoděvěci
pozměněna a dá sečekat, že by další změny vedly i k dalšímu zhoršení. Pak by
bylo jednodušší nic nedělat. RNDr. Miloš Kužvart, ministr životního prostředí
Zdroj: Zpravosaj MŽP
Z mého pohledu je nový vodní zákon, který přijal Senát 28.června, nešťastný hned z několika důvodů. Za prvé jde o problematiku péče o meliorační zařízení, která jsou umístěna pod pozemky. O tato zařízení budou nyní muset pečovat majitelé pozemků. Druhým věcným problémem je cena, kterou budou různí uživatelé platit za využití vod. Je skutečněparadoxní, že se nakonec podařilo zákon o vodách schválit v takové podobě, že „k vyrovnání vláhového deficitu je využití vody bezúplatné”. Pokud tuto formulaci přeložím dočeštiny, závlahy pro zemědělce budou bez jakéhokoli zpoplatnění. Právětuto diferenci budou řešit podniky Povodí zvýšením ceny vody pro jiné uživatele. Čili rok před volbami budeme zvyšovat cenu vody pro nezemědělskou veřejnost.
Velmi mě mrzí otázka prevence před účinky povodní. Úpravami, kterými prošel zákon v dolní komoře
Parlamentu, se oproti vládní předloze umožňuje v pasivních povodňových zónách výstavba čerpacích stanic, skládek odpadů či skládek nebezpečných látek. Jako by nás povodněv minulých letech vůbec nepoučily...
Tím, že zákon o vodách byl schválen bez přijetí celkem 29 velmi kvalitních a rozumných pozměňovacích návrhů od celkem tří senátních výborů, je v rozporu sřadou ustanovení Rámcové směrnice Evropské unie o vodách. Oproti vládní předloze došlo například k vypuštění ochranných pásem okolo vodních zdrojů malých obcí – je zde rozdílněnež v EU kvantifikována povinnost, odkdy je nutné stanovit ochranné pásmo okolo vodního zdroje. Malá obec, která nakonec získá peníze na výstavbučistírny odpadních vod, aby neznečišťovala vodní zdroje jiným, tak nebude mít potřebnou ochranu svého zdroje pitné vody. Další rozpor s předpisy EU je ve vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných látek do půdních vrstev.
Zjednodušeně řečeno jde o to, že na povrch zemský budete moci vypouštět odpadní vody s obsahem
nebezpečných látek bez jakéhokoli povolení, což je opravdu paradoxní.
Zákon byl v Senátu přijímán za velmi podivných okolností. Celkem tři výbory přijaly celou sérii
pozměňovacích návrhů, ale nakonec byl bohužel zákon přijat tak, jak ho Poslanecká sněmovna Senátu předložila.
Doporučil jsem, aby byla tato právní úprava urychleně podrobena kvalitní novelizaci. Je tady ale určité
riziko: tak, jak byl tento zákon přijímán pod neuvěřitelným tlakem skupiny, která má zájem na tom, aby měla přístup k vodě bez zpoplatnění, je zde riziko, že bude příprava i schvalování novely probíhat za podobných okolností.
Vládní předloha byla ke škoděvěci pozměněna a dá sečekat, že by další změny vedly i k dalšímu
zhoršení. Pak by bylo jednodušší nic nedělat.
RNDr. Miloš Kužvart,
ministr životního prostředí
Zdroj: Zpravosaj MŽP
Sdílet článek na sociálních sítích