Skutečná příčina zatopení pražské čistírny
Podle sdělení jednoho odborníka z řad vodohospodářů příčinou zatopení pražské
čistírny odpadních vod na Císařském ostrově byla prý \"špatná metodika výpočtu\"
výšky jejích protipovodňových hrází. V důsledku toho jsou nyní obyvatelé
miliónové metropole vyzýváni, aby mj. nepoužívali toaletní papír
[https://www.kamsnim.cz/categories/papir]. Pravda, proti zatopenému metru jsou
materiální škody na čističce možná řádově nižší - na druhé straně nelze provoz
čističky nijak provizorně zastoupit zajištěním náhradních kapacit. Má ale
skutečně vinu na zaplavení čističky ona chybná \"metodika výpočtu\", v kombinaci
s nečekanou, pětisetletou povodní? Dovolím si tvrdit, že nikoliv. Bližším
zkoumáním lze doložit, že skutečnou vinu zjevně nese sám fakt umístění objektu
čistírny na pomezí Troji a Podbaby. Jde o klasický případ stavby v tzv.
záplavovém území, jež zahrnuje rozsáhlé území záplavové nivy Trojské kotliny. Do
této nivy patří spolu s Císařským ostrovem okolí \"Staré řeky\", plavebního
kanálu a \"Malé říčky\", jakož i převážná část Stromovky (Královské obory). Toto
území mělo být ponecháno stavebně nedotčené - což se i po staletí dělo: s
výjimkou právě kanalizační čistírny, postavené začátkem 60. let 20. století.
Vodohospodáři zajisté namítnou, že čistírna musí být z principu věci umístěna na
nejnižším místě dané lokality a že pokud by byly protipovodňové ochranné hráze
kolem čističky spočítány dle \"správné metodiky\" (tj. pokud by byly dejme tomu
o další dva metry vyšší než ty dosavadní), k zaplavení čistírny by nedošlo. To
je ovšem jen část pravdy a jen jedna strana mince. Na té druhé je
neoddiskutovatelná skutečnost, že uprostřed záplavové nivy Trojské kotliny,
jejíž přirozenou funkcí je stahovat a odvádět povodňovou záplavu z výše, proti
proudu Vltavy položených oblastí Prahy (Karlína, Libně a Holešovic), stojí
plošně i objemově obrovský, uměle vybudovaný objekt s osmimetrovými(!) hrázemi.
Jaký negativní vliv tento objekt má v případě velkých povodní, kdy již přirozené
koryto řeky nestačí, je nabíledni: funguje tu jako hrazení, jež zvyšuje hladinu
záplavové vody proti proudu a omezuje její odtékání. A právě přesně k tomu v
případě katastrofální záplavové vlny došlo. Odborníci nyní dumají, proč se v
Karlíně, ale i v Holešovicích a Libni, objevilo takové množství vody. Je ale
zcela zřejmé, že děsivé následky povodně mohly být přinejmenším v těchto
čtvrtích zmírněny, pokud by Vltava měla v oblasti Trojské kotliny k dispozici
svůj přirozený, dostatečně široký průtokový profil a pokud by byla zcela využita
její funkce přírodní záplavové nivy. Navíc, sílu povodně zřejmě umocnily i dva
neúměrně vysoké jezy na území Prahy: Trojský na konci Holešovic a Helmovský na
Štvanici. Je zajímavé, že právě tyto dva jezy vymezují území, jež bylo povodní
zasaženo nejvíc. Nejde ale jen o vzdutí hladiny Vltavy těmito jezy - nýbrž
(možná především) o jimi trvalé udržování vysoké hladiny spodní vody na území
Starého Města, Karlína, Libně a Holešovic. Je neoddiskutovatelné, že v podstatě
celý Karlín stojí na zvodněných píscích a že těmito písky proudily během povodně
obrovské masy spodní vody! Díky umělému vzdutí Vltavy zmíněnými vysokými jezy a
vysoké hladině spodní vody mělo toto proudění značně usnadněný tok. Důsledkem je
hroutící se Karlín - a možná právě zde lze hledat i příčinu zatopení metra trasy
B. O tom, že došlo k vyplavení tekutých písků z podloží Karlína, může nakonec
svědčit ifakt, že v prostoru Trojské kotliny se dle očitých svědectví nyní místy
nachází nikoli bahno, ale písčiny! Nenechme se proto mást těmi vodohospodáři,
kteří od počátku povodní vše jen zamlžují - a kteří nám nyní doporučují
zapomenout na toaletní papír [https://www.kamsnim.cz/categories/papir]. Jak je
možné, že na území Prahy, o níž je staletí známo, že je jednou velkou vanou,
plnou spodní vody, stojí dva nesmyslně vysoké jezy? Ale především: jak je vůbec
možné, že ústřední čistírna odpadních vod, kterou navrhovali sami vodohospodáři,
stojí uprostřed tak citlivého záplavového území?! A nota bene: jak je vůbec
možné, že jedna odbornice z této kanalizační čistírny, pracovnice Pražské
vodohospodářské společnosti, která nyní nabádá Pražany, aby své výkaly co
nejvíce ředili a nepoužívali toaletní papír, se pár týdnů před povodněmi (v
souvislosti s nutností výstavby nové kanalizační čistírny, splňující normy EU)
nechala slyšet, že \"vize, že tu bude lůno přírody uprostřed sídelního města,
je, řekla bych, nerealistická\" ?! Jak je možné, že tato
odbornice-vodohospodářka prosazuje výstavbu nové čistírny odpadních vod na místě
té současné?! Jak je možné, že prosazuje pro tyto účely zábor další velké plochy
záplavové nivy Trojské kotliny, když podle územního plánu mělo být celé toto
území - po výstavbě nové čističky za hranicemi Prahy - rekultivováno do původní
přírodní podoby? Jak je možné, že se v hlavách vodohospodářů může vůbec zrodit
plán vybudovat na tomto záplavovém území v jeho podzemí jakousi olbřímí
betonovou vanu, kam by se měla celá čistírna umístit?! Postaví snad kolem dokola
desetimetrové betonové valy? (Opakuji: argument, že čistírna prostě musí stát na
nejnižším bodě území, jemuž slouží, je jen částečně pravdivým - neboť pokud dle
výše zmíněných návrhů Pražské vodohospodářské společnosti by měla být celá nová
čistírna postavena v podzemí Císařského ostrova, bylo by přece nutné veškerou
vyčištěnou vodu tak jako tak čerpat do výše, nad úroveň hladiny Vltavy.) Karlín,
Libeň, Holešovice a Troja, stejně jako Podbaba, Lysolaje či Roztoky, se snad
postupně po nynější povodni vzpamatují - avšak příští velká povodeň by je kvůli
některým vodohospodářům a jejich technokratickým, megalomanským vizím vodních
cest a betonových sarkofágů čistíren odpadních vod uprostřed záplavové nivy
mohla spolehlivě dorazit. Ale možná právě na to někteří vodohospodáři čekají:
Karlín by pak mohli nechat v klidu celý zbourat a tekuté písky pod ním
vybagrovat a použít je do betonu nějaké další, nesmyslné vodohospodářské stavby.
Možná, že plán \"konečného řešení otázky přírody\" (pod záminkou zkrocení
povodní - a poručení větru, dešti na území Prahy) se již v jejich hlavách rodí.
Ale pokud \"lůno přírody uprostřed sídelního města\" opravdu zalijí betonem,
stane se celé území Trojské kotliny, včetně Stromovky, zcela neplodným a
odsouzeným k odumření. A městské čtvrti podél Vltavy spolu s ním. Zdroj: Právo
Podle sdělení jednoho odborníka z řad vodohospodářů příčinou zatopení pražské čistírny odpadních vod na Císařském ostrově byla prý \"špatná metodika výpočtu\" výšky jejích protipovodňových hrází. V důsledku toho jsou nyní obyvatelé miliónové metropole vyzýváni, aby mj. nepoužívali toaletní papír. Pravda, proti zatopenému metru jsou materiální škody na čističce možná řádově nižší - na druhé straně nelze provoz čističky nijak provizorně zastoupit zajištěním náhradních kapacit. Má ale skutečně vinu na zaplavení čističky ona chybná \"metodika výpočtu\", v kombinaci s nečekanou, pětisetletou povodní? Dovolím si tvrdit, že nikoliv. Bližším zkoumáním lze doložit, že skutečnou vinu zjevně nese sám fakt umístění objektu čistírny na pomezí Troji a Podbaby. Jde o klasický případ stavby v tzv. záplavovém území, jež zahrnuje rozsáhlé území záplavové nivy Trojské kotliny. Do této nivy patří spolu s Císařským ostrovem okolí \"Staré řeky\", plavebního kanálu a \"Malé říčky\", jakož i převážná část Stromovky (Královské obory). Toto území mělo být ponecháno stavebně nedotčené - což se i po staletí dělo: s výjimkou právě kanalizační čistírny, postavené začátkem 60. let 20. století. Vodohospodáři zajisté namítnou, že čistírna musí být z principu věci umístěna na nejnižším místě dané lokality a že pokud by byly protipovodňové ochranné hráze kolem čističky spočítány dle \"správné metodiky\" (tj. pokud by byly dejme tomu o další dva metry vyšší než ty dosavadní), k zaplavení čistírny by nedošlo. To je ovšem jen část pravdy a jen jedna strana mince. Na té druhé je neoddiskutovatelná skutečnost, že uprostřed záplavové nivy Trojské kotliny, jejíž přirozenou funkcí je stahovat a odvádět povodňovou záplavu z výše, proti proudu Vltavy položených oblastí Prahy (Karlína, Libně a Holešovic), stojí plošně i objemově obrovský, uměle vybudovaný objekt s osmimetrovými(!) hrázemi. Jaký negativní vliv tento objekt má v případě velkých povodní, kdy již přirozené koryto řeky nestačí, je nabíledni: funguje tu jako hrazení, jež zvyšuje hladinu záplavové vody proti proudu a omezuje její odtékání. A právě přesně k tomu v případě katastrofální záplavové vlny došlo. Odborníci nyní dumají, proč se v Karlíně, ale i v Holešovicích a Libni, objevilo takové množství vody. Je ale zcela zřejmé, že děsivé následky povodně mohly být přinejmenším v těchto čtvrtích zmírněny, pokud by Vltava měla v oblasti Trojské kotliny k dispozici svůj přirozený, dostatečně široký průtokový profil a pokud by byla zcela využita její funkce přírodní záplavové nivy. Navíc, sílu povodně zřejmě umocnily i dva neúměrně vysoké jezy na území Prahy: Trojský na konci Holešovic a Helmovský na Štvanici. Je zajímavé, že právě tyto dva jezy vymezují území, jež bylo povodní zasaženo nejvíc. Nejde ale jen o vzdutí hladiny Vltavy těmito jezy - nýbrž (možná především) o jimi trvalé udržování vysoké hladiny spodní vody na území Starého Města, Karlína, Libně a Holešovic. Je neoddiskutovatelné, že v podstatě celý Karlín stojí na zvodněných píscích a že těmito písky proudily během povodně obrovské masy spodní vody! Díky umělému vzdutí Vltavy zmíněnými vysokými jezy a vysoké hladině spodní vody mělo toto proudění značně usnadněný tok. Důsledkem je hroutící se Karlín - a možná právě zde lze hledat i příčinu zatopení metra trasy B. O tom, že došlo k vyplavení tekutých písků z podloží Karlína, může nakonec svědčit ifakt, že v prostoru Trojské kotliny se dle očitých svědectví nyní místy nachází nikoli bahno, ale písčiny! Nenechme se proto mást těmi vodohospodáři, kteří od počátku povodní vše jen zamlžují - a kteří nám nyní doporučují zapomenout na toaletní papír. Jak je možné, že na území Prahy, o níž je staletí známo, že je jednou velkou vanou, plnou spodní vody, stojí dva nesmyslně vysoké jezy? Ale především: jak je vůbec možné, že ústřední čistírna odpadních vod, kterou navrhovali sami vodohospodáři, stojí uprostřed tak citlivého záplavového území?! A nota bene: jak je vůbec možné, že jedna odbornice z této kanalizační čistírny, pracovnice Pražské vodohospodářské společnosti, která nyní nabádá Pražany, aby své výkaly co nejvíce ředili a nepoužívali toaletní papír, se pár týdnů před povodněmi (v souvislosti s nutností výstavby nové kanalizační čistírny, splňující normy EU) nechala slyšet, že \"vize, že tu bude lůno přírody uprostřed sídelního města, je, řekla bych, nerealistická\" ?! Jak je možné, že tato odbornice-vodohospodářka prosazuje výstavbu nové čistírny odpadních vod na místě té současné?! Jak je možné, že prosazuje pro tyto účely zábor další velké plochy záplavové nivy Trojské kotliny, když podle územního plánu mělo být celé toto území - po výstavbě nové čističky za hranicemi Prahy - rekultivováno do původní přírodní podoby? Jak je možné, že se v hlavách vodohospodářů může vůbec zrodit plán vybudovat na tomto záplavovém území v jeho podzemí jakousi olbřímí betonovou vanu, kam by se měla celá čistírna umístit?! Postaví snad kolem dokola desetimetrové betonové valy? (Opakuji: argument, že čistírna prostě musí stát na nejnižším bodě území, jemuž slouží, je jen částečně pravdivým - neboť pokud dle výše zmíněných návrhů Pražské vodohospodářské společnosti by měla být celá nová čistírna postavena v podzemí Císařského ostrova, bylo by přece nutné veškerou vyčištěnou vodu tak jako tak čerpat do výše, nad úroveň hladiny Vltavy.) Karlín, Libeň, Holešovice a Troja, stejně jako Podbaba, Lysolaje či Roztoky, se snad postupně po nynější povodni vzpamatují - avšak příští velká povodeň by je kvůli některým vodohospodářům a jejich technokratickým, megalomanským vizím vodních cest a betonových sarkofágů čistíren odpadních vod uprostřed záplavové nivy mohla spolehlivě dorazit. Ale možná právě na to někteří vodohospodáři čekají: Karlín by pak mohli nechat v klidu celý zbourat a tekuté písky pod ním vybagrovat a použít je do betonu nějaké další, nesmyslné vodohospodářské stavby. Možná, že plán \"konečného řešení otázky přírody\" (pod záminkou zkrocení povodní - a poručení větru, dešti na území Prahy) se již v jejich hlavách rodí. Ale pokud \"lůno přírody uprostřed sídelního města\" opravdu zalijí betonem, stane se celé území Trojské kotliny, včetně Stromovky, zcela neplodným a odsouzeným k odumření. A městské čtvrti podél Vltavy spolu s ním.
Zdroj: Právo
Sdílet článek na sociálních sítích