Stále více lidí v kraji zajímá biozemědělství
Vysočina Na Vysočině roste zájem o biozemědělství. \"Ekologicky zatím zhruba na
tisíci hektarech hospodaří 42 farem a stále více lidí se o tuto možnost
zajímá,\" řekl Jiří Doubek z regionálního centra svazu PRO-BIO. Podle něj stoupá
i spotřeba biopotravin, v kraji však chybějí specializovaní zpracovatelé.
\"Zpracovatelské kapacity tu nějaké jsou, ale žádná sláva to není,\" uvedl
Doubek. Cena za nákladnější bioprodukty by měla být asi o 15 procent vyšší, ale
pokud je zemědělci musejí prodat tradičním výrobcům potravin, je příplatek téměř
nulový. V republice se ekologicky obhospodařuje více než 200 tisíc hektarů,
nejvíce na Šumpersku a na Šumavě, kde se farmáři zabývají hlavně pastevectvím.
\"Naopak Vysočina má nadprůměrný podíl orné půdy,\" uvedl Doubek. Zhruba na 500
hektarech se ekologicky pěstují tradiční obiloviny, ale i pohanka a špalda,
luskoviny, pícniny, brambory a léčivé rostliny. \"Pěstuje se hlavně heřmánek,
ale jsou i malé farmy, které mají několik druhů léčivek,\" dodal Doubek. Zájem o
biozemědělství podle něj stále roste. \"Hlavní stimul jsou dotace; jsou vyšší a
v Evropské unii ještě vzrostou. Další věc je změna myšlení,\" míní. Ekofarmy
mohou dostat 3500 korun na hektar orné půdy a na trvalé travní porosty tisíc
korun. Speciální kultury mají vyšší podporu, například hektar zeleniny se dotuje
11 tisíci korun. Sérii přednášek o ekologickém zemědělství na podzim chystají
jihlavští ochránci přírody. První se koná 25. září v sále Jihlavské brány a bude
se zabývat možnostmi a výhodami ekologického zemědělství. Na dalších přednáškách
představí své produkty biozemědělci kraje. Na jaře se budou pořádat víkendové
pobyty na ekofarmách. Zdroj: Mladá fronta Dnes
Vysočina Na Vysočině roste zájem o biozemědělství. \"Ekologicky zatím zhruba na tisíci hektarech hospodaří 42 farem a stále více lidí se o tuto možnost zajímá,\" řekl Jiří Doubek z regionálního centra svazu PRO-BIO. Podle něj stoupá i spotřeba biopotravin, v kraji však chybějí specializovaní zpracovatelé.
\"Zpracovatelské kapacity tu nějaké jsou, ale žádná sláva to není,\" uvedl Doubek.
Cena za nákladnější bioprodukty by měla být asi o 15 procent vyšší, ale pokud je zemědělci musejí prodat tradičním výrobcům potravin, je příplatek téměř nulový.
V republice se ekologicky obhospodařuje více než 200 tisíc hektarů, nejvíce na Šumpersku a na Šumavě, kde se farmáři zabývají hlavně pastevectvím. \"Naopak Vysočina má nadprůměrný podíl orné půdy,\" uvedl Doubek.
Zhruba na 500 hektarech se ekologicky pěstují tradiční obiloviny, ale i pohanka a špalda, luskoviny, pícniny, brambory a léčivé rostliny. \"Pěstuje se hlavně heřmánek, ale jsou i malé farmy, které mají několik druhů léčivek,\" dodal Doubek.
Zájem o biozemědělství podle něj stále roste. \"Hlavní stimul jsou dotace; jsou vyšší a v Evropské unii ještě vzrostou. Další věc je změna myšlení,\" míní.
Ekofarmy mohou dostat 3500 korun na hektar orné půdy a na trvalé travní porosty tisíc korun. Speciální kultury mají vyšší podporu, například hektar zeleniny se dotuje 11 tisíci korun.
Sérii přednášek o ekologickém zemědělství na podzim chystají jihlavští ochránci přírody. První se koná 25. září v sále Jihlavské brány a bude se zabývat možnostmi a výhodami ekologického zemědělství. Na dalších přednáškách představí své produkty biozemědělci kraje. Na jaře se budou pořádat víkendové pobyty na ekofarmách.
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Sdílet článek na sociálních sítích