Skalním městem z písku
60 nejkrásnějších míst Česka: Českosaské Švýcarsko
60 nejkrásnějších míst Česka: Českosaské Švýcarsko
Za poněkud neobvyklý název vděčí Českosaské Švýcarsko malíři Adrianu Zinngovi a rytci Antonu Graffovi. Ti přijeli v 18. století ze Švýcarska pomáhat při rekonstrukci Drážďanské galerie a ve volném čase podnikali výlety k sasko-české hranici. Domů se ale už nevrátili. Své Švýcarsko si prý našli tady.
České Švýcarsko leží v místě, kde Labe opouští hranice republiky. Po dobu studené války nemohla být oblast příliš turisticky využívána a do povědomí turistů se dostala až v posledních letech, především v souvislosti s vyhlášením Národního parku České Švýcarsko v roce 2000. Ten logicky navázal na národní park Sächsische Schweiz na německé straně, se kterým tvoří jednotný přírodní celek za účelem ochrany unikátního pískovcového skalního města.
Cestou vyhlídek a větrných mlýnů
Branou do Českého Švýcarska je městečko Hřensko, jehož počátky lze vystopovat již v 15. století. Tehdy zde stála jen krčma, která hostila plavce a voraře. Nyní nabízí toto výletní místo několik turistických okruhů a cyklotras.
Vydáte-li se po silnici směrem na Děčín, brzy dojdete do údolí Suchá Kamenice. Romantickým skalním kaňonem protéká Suchý potok, u něhož od 18. století stával mlýn. O kus dál je ke skále přilepená pevnůstka ze 30. let, která měla strážit průchod roklinou při předpokládaném průniku Němců. Cesta se rozděluje. Modrá značka nabízí výlet do Arnoltických stěn - pískovcových skal se sklaními jeskyněmi - a míří do Arnoltic, vesnice s hrázděnými a roubenými usedlostmi, kde vítr otáčí mlýnské kolo jednoho z mnoha větrných mlýnů v této oblasti.
Po červené se dostanete k dalšímu mlýnu, tentokrát ve vsi Labská Stráň, a odtud už je to jen pár set metrů k první skalní vyhlídce nad labským údolím, k Belvedéru.
Místo bylo zasvěceno odpočinku a zábavě již na začátku 18. století, kdy si místní šlechta dala skalní vrchol upravit na stupňovitou terasu. Pořádala zde hudební i divadelní představení a zbytky kočárové cesty, spojující vyhlídku s letním sídlem, dokládají nedaleké často zpola vyvrácené kamenné patníky.
Zelená značka začínající na rozcestí Pod Kamenským vrchem (na nedalekém Kamenském vrchu prý bývalo pohanské pohřebiště) směřuje polními a lučními cestami do Bynovce a dále do obce Růžová.
Její dominantou je barokní kostel svatého Petra a Pavla z roku 1711 a hranolová zvonice s bedněným patrem. I zdejší vítr se opírá do lopatek mlýna, tentokrát pro změnu holandského typu.
Podél silnice do Hřenska leží Janov, původní domov tkalců a vorařů. Z lidových staveb je nejcennější roubený statek č. p. 8 a zajímavá je i pozdně barokní kaple. Ani zde nechybějí otáčející se mlýnské lopatky.
Po prudším stoupání se otevírá krásný pohled do skalami sevřeného údolí Kamenice s Hřenskem, který nabízí Labská vyhlídka. Pak už zbývá jen sestoupit zpátky do městečka.
Pohádková brána Hanse Christiana Andersena
Nejznámější a nejobdivovanější skalní útvar Českého Švýcarska je Pravčická brána. Ne náhodou se stala symbolem celé oblasti, její rozměry jsou více než úctyhodné: rozpětí oblouku u dna je 26,5 metru, dosahuje výšky 21 metru a šířky až 8 metrů.
Tato největší přírodní skalní brána v Evropě stojí v Jetřichovických stěnách a byla vytvořena během milionů let trvajícího zvětrávání.
Její první obdivovatelé pocházeli z řad měšťanů a šlechticů, kteří se k ní nechávali z nedalekého Hřenska vynášet mezky nebo nosiči. Její půvab ocenil i slavný pohádkář Hans Christian Andersen.
Výstup na bránu je nyní uzavřen a pískovcovými dominantami Českého i Saského Švýcarska se lze kochat z jiných skalních vyhlídek v jejím bezprostředním okolí.
Neodmyslitelným sousedem Pravčické brány je výletní zámeček Sokolí hnízdo z roku 1881. Původně byl zámek využíván k ubytovávání hostů zdejšího rodu Clary-Aldringenů, dnes se zde nachází muzeum národního parku. V přízemí se pak dochovala stylová restaurace vyzdobená původními malbami.
***
Památky
Pravčická brána
Největší přírodní skalní brána na našem kontinentu. Otevřeno od 10 do 18 hodin. Vstupné: 50 Kč, děti 30 Kč.
Česká Kamenice
Náměstí s domy z 16. století, zámek, Chrám sv. Jakuba Většího a zřícenina hradu Kamenice na návrší.
Vysoká Lípa
Obec s tradiční zástavbou z patrových roubených domů s podstávkou a hrázděným patrem.
Jetřichovice
Město z 15. století s barokním kostelem sv. Jana Nepomuckého. V okolí kaple tesané ve skále a opuštěný hrad Falkenštejn.
Tipy na výlet
Rudolfův kámen
Skalní vyhlídka ležící severně od Jetřichovic mezi hlubokými roklemi. Bývalo zvykem odtud sledovat východy a západy slunce
Skalní muži v Rynarticích
Trpaslíci vytesaní do skal pod Rynarticemi, na které se těší především děti.
Lovecké chaty na Tokáni
Umístěny v nádherné skalní scenérii uprostřed Jetřichovických stěn. Chaty v alpském stylu dal ve třicátých letech postavit kníže Kinský.
Divoká a Tichá soutěska
Možnost se svézt na pramicích.
Otevřeno denně od 9 do 17 (Divoká) a do 18 hodin (Tichá).
Vstupné: 45 Kč, děti 20 Kč.
Zábava
Cyklistický výlet
V sobotu 11. září od 9 hodin si lze se zaměstnanci Národního parku projet okruh Vlčí Hora - Kyjov - Doubice - Třetí brána - Zadní Doubice - Kyjovské údolí - Vlčí Hora.
Ukliďme svět
V rámci celosvětové ekologické kampaně Clean Up the World! se České Švýcarsko přidá 25. září úklidovou brigádou.
Bryologicko-lichenologická exkurze
V soboru 2. října proběhne pro zájemce o mechorosty a lišejníky exkurze na trase Jetřichovice - Havraní skála Vilemínina stěna - Rudolfův kámen Kesslerova deska - Žluté cimbuří Jetřichovice. Lupu s sebou.
Za poněkud neobvyklý název vděčí Českosaské Švýcarsko malíři Adrianu Zinngovi a rytci Antonu Graffovi. Ti přijeli v 18. století ze Švýcarska pomáhat při rekonstrukci Drážďanské galerie a ve volném čase podnikali výlety k sasko-české hranici. Domů se ale už nevrátili. Své Švýcarsko si prý našli tady.
České Švýcarsko leží v místě, kde Labe opouští hranice republiky. Po dobu studené války nemohla být oblast příliš turisticky využívána a do povědomí turistů se dostala až v posledních letech, především v souvislosti s vyhlášením Národního parku České Švýcarsko v roce 2000. Ten logicky navázal na národní park Sächsische Schweiz na německé straně, se kterým tvoří jednotný přírodní celek za účelem ochrany unikátního pískovcového skalního města.
Cestou vyhlídek a větrných mlýnů
Branou do Českého Švýcarska je městečko Hřensko, jehož počátky lze vystopovat již v 15. století. Tehdy zde stála jen krčma, která hostila plavce a voraře. Nyní nabízí toto výletní místo několik turistických okruhů a cyklotras.
Vydáte-li se po silnici směrem na Děčín, brzy dojdete do údolí Suchá Kamenice. Romantickým skalním kaňonem protéká Suchý potok, u něhož od 18. století stával mlýn. O kus dál je ke skále přilepená pevnůstka ze 30. let, která měla strážit průchod roklinou při předpokládaném průniku Němců. Cesta se rozděluje. Modrá značka nabízí výlet do Arnoltických stěn - pískovcových skal se sklaními jeskyněmi - a míří do Arnoltic, vesnice s hrázděnými a roubenými usedlostmi, kde vítr otáčí mlýnské kolo jednoho z mnoha větrných mlýnů v této oblasti.
Po červené se dostanete k dalšímu mlýnu, tentokrát ve vsi Labská Stráň, a odtud už je to jen pár set metrů k první skalní vyhlídce nad labským údolím, k Belvedéru.
Místo bylo zasvěceno odpočinku a zábavě již na začátku 18. století, kdy si místní šlechta dala skalní vrchol upravit na stupňovitou terasu. Pořádala zde hudební i divadelní představení a zbytky kočárové cesty, spojující vyhlídku s letním sídlem, dokládají nedaleké často zpola vyvrácené kamenné patníky.
Zelená značka začínající na rozcestí Pod Kamenským vrchem (na nedalekém Kamenském vrchu prý bývalo pohanské pohřebiště) směřuje polními a lučními cestami do Bynovce a dále do obce Růžová.
Její dominantou je barokní kostel svatého Petra a Pavla z roku 1711 a hranolová zvonice s bedněným patrem. I zdejší vítr se opírá do lopatek mlýna, tentokrát pro změnu holandského typu.
Podél silnice do Hřenska leží Janov, původní domov tkalců a vorařů. Z lidových staveb je nejcennější roubený statek č. p. 8 a zajímavá je i pozdně barokní kaple. Ani zde nechybějí otáčející se mlýnské lopatky.
Po prudším stoupání se otevírá krásný pohled do skalami sevřeného údolí Kamenice s Hřenskem, který nabízí Labská vyhlídka. Pak už zbývá jen sestoupit zpátky do městečka.
Pohádková brána Hanse Christiana Andersena
Nejznámější a nejobdivovanější skalní útvar Českého Švýcarska je Pravčická brána. Ne náhodou se stala symbolem celé oblasti, její rozměry jsou více než úctyhodné: rozpětí oblouku u dna je 26,5 metru, dosahuje výšky 21 metru a šířky až 8 metrů.
Tato největší přírodní skalní brána v Evropě stojí v Jetřichovických stěnách a byla vytvořena během milionů let trvajícího zvětrávání.
Její první obdivovatelé pocházeli z řad měšťanů a šlechticů, kteří se k ní nechávali z nedalekého Hřenska vynášet mezky nebo nosiči. Její půvab ocenil i slavný pohádkář Hans Christian Andersen.
Výstup na bránu je nyní uzavřen a pískovcovými dominantami Českého i Saského Švýcarska se lze kochat z jiných skalních vyhlídek v jejím bezprostředním okolí.
Neodmyslitelným sousedem Pravčické brány je výletní zámeček Sokolí hnízdo z roku 1881. Původně byl zámek využíván k ubytovávání hostů zdejšího rodu Clary-Aldringenů, dnes se zde nachází muzeum národního parku. V přízemí se pak dochovala stylová restaurace vyzdobená původními malbami.
***
Památky
Pravčická brána
Největší přírodní skalní brána na našem kontinentu. Otevřeno od 10 do 18 hodin. Vstupné: 50 Kč, děti 30 Kč.
Česká Kamenice
Náměstí s domy z 16. století, zámek, Chrám sv. Jakuba Většího a zřícenina hradu Kamenice na návrší.
Vysoká Lípa
Obec s tradiční zástavbou z patrových roubených domů s podstávkou a hrázděným patrem.
Jetřichovice
Město z 15. století s barokním kostelem sv. Jana Nepomuckého. V okolí kaple tesané ve skále a opuštěný hrad Falkenštejn.
Tipy na výlet
Rudolfův kámen
Skalní vyhlídka ležící severně od Jetřichovic mezi hlubokými roklemi. Bývalo zvykem odtud sledovat východy a západy slunce
Skalní muži v Rynarticích
Trpaslíci vytesaní do skal pod Rynarticemi, na které se těší především děti.
Lovecké chaty na Tokáni
Umístěny v nádherné skalní scenérii uprostřed Jetřichovických stěn. Chaty v alpském stylu dal ve třicátých letech postavit kníže Kinský.
Divoká a Tichá soutěska
Možnost se svézt na pramicích.
Otevřeno denně od 9 do 17 (Divoká) a do 18 hodin (Tichá).
Vstupné: 45 Kč, děti 20 Kč.
Zábava
Cyklistický výlet
V sobotu 11. září od 9 hodin si lze se zaměstnanci Národního parku projet okruh Vlčí Hora - Kyjov - Doubice - Třetí brána - Zadní Doubice - Kyjovské údolí - Vlčí Hora.
Ukliďme svět
V rámci celosvětové ekologické kampaně Clean Up the World! se České Švýcarsko přidá 25. září úklidovou brigádou.
Bryologicko-lichenologická exkurze
V soboru 2. října proběhne pro zájemce o mechorosty a lišejníky exkurze na trase Jetřichovice - Havraní skála Vilemínina stěna - Rudolfův kámen Kesslerova deska - Žluté cimbuří Jetřichovice. Lupu s sebou.
Zdroj:Lidové noviny
Sdílet článek na sociálních sítích