Češi lobbují v EU za "svoje" pivo
Jindy si konkurující tuzemské pivovary se spojily do sdružení, aby v Bruselu
dosáhly uznání pojmu "České pivo" jako chráněného zeměpisného označení. Na
několika stech stránkách žádosti sdružení dokazuje, že pivo vařené českým - tedy
nákladnějším - způsobem, je zcela jiným nápojem než piva vyráběná jinde.
"Není důvod, aby unie označení České pivo nepřijala," uvedl Karel Kosař, ředitel
Vý-zkumného ústavu pivovarského a sladařského. "Označení Bavorské pivo již
Brusel uznal," dodal Kosař.
Pivovarníci mají svůj důvod. Chtějí se vyhnout rodícímu se evropskému nařízení,
které by je přimělo k obrovským investicím do výrobních linek a jejich pivo, jak
tvrdí, by už nebylo tím, čím je.
Pracovní skupina EU ve španělské Seville připravuje návrh, v němž bude
stanoveno, kolik energie se může použít a kolik odpadu může vzniknout při výrobě
hektolitru piva. Toto doporučení o takzvané nejlepší dosažitelné technice bude
jedním z doplňků směrnice Rady EU z roku 1996 o integrované prevenci a omezení
znečištění. Předpis se postupně doplňuje o směrná čísla různých průmyslových
oborů a konečným výsledkem má být kodex chránící životní prostředí.
Teď přišlo na řadu pivovarnictví.
Do října 2007 musí všechny průmyslové podniky splňovat podmínky směrnice. Jinak
jim hrozí sankce, včetně zákazu výroby.
Tuzemské pivovary spotřebují v průměru o pětinu energie více než zahraniční, u
malých pivovarů je rozdíl ještě vyšší.
"České pivo je dvakrát nákladnější," odhaduje Jiří Fusek, šéf Svazu malých
nezávislých pivovarů.
Pokud by chtěly tuzemské pivovary směrnici vyhovět, musely by investovat stovky
miliónů korun nebo zcela změnit způsob výroby. Bojí se, že by české pivo
ztratilo konkurenční výhodu, tedy chuť, barvu i říz odlišující ho od jiných.
Uzná-li Evropská unie označení České pivo, v jehož definici je uveden i výrobní
postup, pak mohou pivovary pokračovat v nadměrně nákladné výrobě, aniž by jim
hrozily sankce.
Odlišnost českého piva uznávají i zahraniční vlastníci tuzemských pivovarů. "Do
specifik značek cizí vlastníci nezasahují, protože by riskovali, že změněné pivo
nebude na trhu pozitivně přijato," uvedl pro týdeník Ekonom generální ředitel
pivovaru Starobrno František Krakeš.
"Podporuji kampaň za české pivo, protože je jedinečné. Musíme povzbuzovat
pivovary v Česku, aby odolaly pokusům světových firem zničit dědictví řádně
vyzrálého piva," uvedl v oboru uznávaný britský publicista Roger Protz.
Odlišnost českého piva je daná surovinami i technologií: například řádné dozrání
bez urychlování vysokými teplotami, používání sladu z českých odrůd ječmene nebo
pouze českého hlávkového chmelu.
Z odlišnosti českého piva těží i export. Loni se zvýšil o 12 procent na 2,4
miliónu hektolitrů. Příčinou vzestupu je vedle chuti piva i odstranění kvót a
celních bariér po vstupu země do Evropské unie.
Ladislav Černý z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského však soudí, že
úsilí o zavedení pojmu České pivo nebude úspěšné. "Vlastnosti českých piv v
dohledné době zmizí, ekonomika nás donutí vařit levněji - tak, jak vaří jinde v
Evropě," řekl.
Jindy si konkurující tuzemské pivovary se spojily do sdružení, aby v Bruselu dosáhly uznání pojmu "České pivo" jako chráněného zeměpisného označení. Na několika stech stránkách žádosti sdružení dokazuje, že pivo vařené českým - tedy nákladnějším - způsobem, je zcela jiným nápojem než piva vyráběná jinde.
"Není důvod, aby unie označení České pivo nepřijala," uvedl Karel Kosař, ředitel Vý-zkumného ústavu pivovarského a sladařského. "Označení Bavorské pivo již Brusel uznal," dodal Kosař.
Pivovarníci mají svůj důvod. Chtějí se vyhnout rodícímu se evropskému nařízení, které by je přimělo k obrovským investicím do výrobních linek a jejich pivo, jak tvrdí, by už nebylo tím, čím je.
Pracovní skupina EU ve španělské Seville připravuje návrh, v němž bude stanoveno, kolik energie se může použít a kolik odpadu může vzniknout při výrobě hektolitru piva. Toto doporučení o takzvané nejlepší dosažitelné technice bude jedním z doplňků směrnice Rady EU z roku 1996 o integrované prevenci a omezení znečištění. Předpis se postupně doplňuje o směrná čísla různých průmyslových oborů a konečným výsledkem má být kodex chránící životní prostředí.
Teď přišlo na řadu pivovarnictví.
Do října 2007 musí všechny průmyslové podniky splňovat podmínky směrnice. Jinak jim hrozí sankce, včetně zákazu výroby.
Tuzemské pivovary spotřebují v průměru o pětinu energie více než zahraniční, u malých pivovarů je rozdíl ještě vyšší.
"České pivo je dvakrát nákladnější," odhaduje Jiří Fusek, šéf Svazu malých nezávislých pivovarů.
Pokud by chtěly tuzemské pivovary směrnici vyhovět, musely by investovat stovky miliónů korun nebo zcela změnit způsob výroby. Bojí se, že by české pivo ztratilo konkurenční výhodu, tedy chuť, barvu i říz odlišující ho od jiných.
Uzná-li Evropská unie označení České pivo, v jehož definici je uveden i výrobní postup, pak mohou pivovary pokračovat v nadměrně nákladné výrobě, aniž by jim hrozily sankce.
Odlišnost českého piva uznávají i zahraniční vlastníci tuzemských pivovarů. "Do specifik značek cizí vlastníci nezasahují, protože by riskovali, že změněné pivo nebude na trhu pozitivně přijato," uvedl pro týdeník Ekonom generální ředitel pivovaru Starobrno František Krakeš.
"Podporuji kampaň za české pivo, protože je jedinečné. Musíme povzbuzovat pivovary v Česku, aby odolaly pokusům světových firem zničit dědictví řádně vyzrálého piva," uvedl v oboru uznávaný britský publicista Roger Protz.
Odlišnost českého piva je daná surovinami i technologií: například řádné dozrání bez urychlování vysokými teplotami, používání sladu z českých odrůd ječmene nebo pouze českého hlávkového chmelu.
Z odlišnosti českého piva těží i export. Loni se zvýšil o 12 procent na 2,4 miliónu hektolitrů. Příčinou vzestupu je vedle chuti piva i odstranění kvót a celních bariér po vstupu země do Evropské unie.
Ladislav Černý z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského však soudí, že úsilí o zavedení pojmu České pivo nebude úspěšné. "Vlastnosti českých piv v dohledné době zmizí, ekonomika nás donutí vařit levněji - tak, jak vaří jinde v Evropě," řekl.
"Není důvod, aby unie označení České pivo nepřijala," uvedl Karel Kosař, ředitel Vý-zkumného ústavu pivovarského a sladařského. "Označení Bavorské pivo již Brusel uznal," dodal Kosař.
Pivovarníci mají svůj důvod. Chtějí se vyhnout rodícímu se evropskému nařízení, které by je přimělo k obrovským investicím do výrobních linek a jejich pivo, jak tvrdí, by už nebylo tím, čím je.
Pracovní skupina EU ve španělské Seville připravuje návrh, v němž bude stanoveno, kolik energie se může použít a kolik odpadu může vzniknout při výrobě hektolitru piva. Toto doporučení o takzvané nejlepší dosažitelné technice bude jedním z doplňků směrnice Rady EU z roku 1996 o integrované prevenci a omezení znečištění. Předpis se postupně doplňuje o směrná čísla různých průmyslových oborů a konečným výsledkem má být kodex chránící životní prostředí.
Teď přišlo na řadu pivovarnictví.
Do října 2007 musí všechny průmyslové podniky splňovat podmínky směrnice. Jinak jim hrozí sankce, včetně zákazu výroby.
Tuzemské pivovary spotřebují v průměru o pětinu energie více než zahraniční, u malých pivovarů je rozdíl ještě vyšší.
"České pivo je dvakrát nákladnější," odhaduje Jiří Fusek, šéf Svazu malých nezávislých pivovarů.
Pokud by chtěly tuzemské pivovary směrnici vyhovět, musely by investovat stovky miliónů korun nebo zcela změnit způsob výroby. Bojí se, že by české pivo ztratilo konkurenční výhodu, tedy chuť, barvu i říz odlišující ho od jiných.
Uzná-li Evropská unie označení České pivo, v jehož definici je uveden i výrobní postup, pak mohou pivovary pokračovat v nadměrně nákladné výrobě, aniž by jim hrozily sankce.
Odlišnost českého piva uznávají i zahraniční vlastníci tuzemských pivovarů. "Do specifik značek cizí vlastníci nezasahují, protože by riskovali, že změněné pivo nebude na trhu pozitivně přijato," uvedl pro týdeník Ekonom generální ředitel pivovaru Starobrno František Krakeš.
"Podporuji kampaň za české pivo, protože je jedinečné. Musíme povzbuzovat pivovary v Česku, aby odolaly pokusům světových firem zničit dědictví řádně vyzrálého piva," uvedl v oboru uznávaný britský publicista Roger Protz.
Odlišnost českého piva je daná surovinami i technologií: například řádné dozrání bez urychlování vysokými teplotami, používání sladu z českých odrůd ječmene nebo pouze českého hlávkového chmelu.
Z odlišnosti českého piva těží i export. Loni se zvýšil o 12 procent na 2,4 miliónu hektolitrů. Příčinou vzestupu je vedle chuti piva i odstranění kvót a celních bariér po vstupu země do Evropské unie.
Ladislav Černý z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského však soudí, že úsilí o zavedení pojmu České pivo nebude úspěšné. "Vlastnosti českých piv v dohledné době zmizí, ekonomika nás donutí vařit levněji - tak, jak vaří jinde v Evropě," řekl.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích