Záchranáři se dostali do sporu se starostou New Orleansu
S překvapivými vystoupeními přišli o víkendu v New Orleansu představitelé města
a před nimi i americký prezident George Bush. Do města nejvíce postiženého
hurikánem Katrina se má do deseti dnů vrátit téměř polovina jeho obyvatel.
Oproti původním plánům, kdy se s návratem počítalo až po několika měsících, se
tak do půlmiliónové metropole má vrátit již po necelých 30 dnech na 180 tisíc
lidí. Odborníci a záchranáři s tímto postupem zásadně nesouhlasí.
Upozorňují na přetrvávající hrozby ve městě. Mezi ně patří znečištěná voda,
poškozená kanalizace, půda nasáklá ropou, plná baktérií. Bez problémů nefungují
ani dodávky elektřiny.
Velitel gardy Thad Allen se proto dnes chce sejít se starostou Rayem Naginem,
aby mu návrat obyvatel rozmluvil. "Mluvil jsem v posledních hodinách se šéfem
Agentury na ochranu životního prostředí i ředitelem Centra na kontrolu nemocí a
naše společná rada pro starostu je, aby zpomalil," řekl Allen stanici FoxNews.
K Allenovi se přidal i šéf krizové ochrany v New Orleansu Terry Ebbert. Ten
navrátilce varoval, že ve městě nadále hrozí i propuknutí násilí.
Záchranáři také uvedli, že radnice nemá žádný plán pro případ, že by začalo
pršet a ve městě opět začala stoupat voda. Ebbert uvedl, že hráze ještě nejsou
dostatečně zpevněné, aby vydržely větší přívaly vody.
Podle ministerstva životního prostředí hurikán zničil na 160 tisíc domů, které
budou muset být strženy. S návratem evakuovaných a opravami domů souvisejí i
další potíže, na které upozornila agentura Reuters. Lékaři z místních
pohotovostí se totiž nyní údajně více než epidemií z kontaminované vody bojí
nehod a zranění.
"Druhá vlna katastrofy přichází ve chvíli, kdy se lidé vracejí zpátky a
infrastruktura ve městě ještě nefunguje," vysvětlil doktor Peter Deblieux z
pohotovosti v neworleanské nemocnici Charity.
Na obyvatele, jejichž domy Katrina nezničila, čekají popadané stromy, strhané
střechy a ulice plné hřebíků. To všechno bude muset někdo odklidit.
"Budeme tu mít lidi pořezané motorovou pilou - tržné rány na levém stehně a levé
paži," řekl Deblieux. "Budeme tu mít lidi spadlé ze štaflí."
Zkušenosti jeho slova potvrzují. Poté, co v loňském roce zasáhl Floridu hurikán
Charley, bylo 77 procent všech úmrtí klasifikováno jako neúmyslná zranění.
Americká zdravotní střediska pak varovala před rizikem otravy oxidem uhelnatým,
pokud budou lidé používat generátory.
Lékaři už také zaznamenali případy průjmových onemocnění, podrážděného žaludku a
dýchacích potíží.
S překvapivými vystoupeními přišli o víkendu v New Orleansu představitelé města a před nimi i americký prezident George Bush. Do města nejvíce postiženého hurikánem Katrina se má do deseti dnů vrátit téměř polovina jeho obyvatel. Oproti původním plánům, kdy se s návratem počítalo až po několika měsících, se tak do půlmiliónové metropole má vrátit již po necelých 30 dnech na 180 tisíc lidí. Odborníci a záchranáři s tímto postupem zásadně nesouhlasí.
Upozorňují na přetrvávající hrozby ve městě. Mezi ně patří znečištěná voda, poškozená kanalizace, půda nasáklá ropou, plná baktérií. Bez problémů nefungují ani dodávky elektřiny.
Velitel gardy Thad Allen se proto dnes chce sejít se starostou Rayem Naginem, aby mu návrat obyvatel rozmluvil. "Mluvil jsem v posledních hodinách se šéfem Agentury na ochranu životního prostředí i ředitelem Centra na kontrolu nemocí a naše společná rada pro starostu je, aby zpomalil," řekl Allen stanici FoxNews.
K Allenovi se přidal i šéf krizové ochrany v New Orleansu Terry Ebbert. Ten navrátilce varoval, že ve městě nadále hrozí i propuknutí násilí.
Záchranáři také uvedli, že radnice nemá žádný plán pro případ, že by začalo pršet a ve městě opět začala stoupat voda. Ebbert uvedl, že hráze ještě nejsou dostatečně zpevněné, aby vydržely větší přívaly vody.
Podle ministerstva životního prostředí hurikán zničil na 160 tisíc domů, které budou muset být strženy. S návratem evakuovaných a opravami domů souvisejí i další potíže, na které upozornila agentura Reuters. Lékaři z místních pohotovostí se totiž nyní údajně více než epidemií z kontaminované vody bojí nehod a zranění.
"Druhá vlna katastrofy přichází ve chvíli, kdy se lidé vracejí zpátky a infrastruktura ve městě ještě nefunguje," vysvětlil doktor Peter Deblieux z pohotovosti v neworleanské nemocnici Charity.
Na obyvatele, jejichž domy Katrina nezničila, čekají popadané stromy, strhané střechy a ulice plné hřebíků. To všechno bude muset někdo odklidit.
"Budeme tu mít lidi pořezané motorovou pilou - tržné rány na levém stehně a levé paži," řekl Deblieux. "Budeme tu mít lidi spadlé ze štaflí."
Zkušenosti jeho slova potvrzují. Poté, co v loňském roce zasáhl Floridu hurikán Charley, bylo 77 procent všech úmrtí klasifikováno jako neúmyslná zranění.
Americká zdravotní střediska pak varovala před rizikem otravy oxidem uhelnatým, pokud budou lidé používat generátory.
Lékaři už také zaznamenali případy průjmových onemocnění, podrážděného žaludku a dýchacích potíží.
Upozorňují na přetrvávající hrozby ve městě. Mezi ně patří znečištěná voda, poškozená kanalizace, půda nasáklá ropou, plná baktérií. Bez problémů nefungují ani dodávky elektřiny.
Velitel gardy Thad Allen se proto dnes chce sejít se starostou Rayem Naginem, aby mu návrat obyvatel rozmluvil. "Mluvil jsem v posledních hodinách se šéfem Agentury na ochranu životního prostředí i ředitelem Centra na kontrolu nemocí a naše společná rada pro starostu je, aby zpomalil," řekl Allen stanici FoxNews.
K Allenovi se přidal i šéf krizové ochrany v New Orleansu Terry Ebbert. Ten navrátilce varoval, že ve městě nadále hrozí i propuknutí násilí.
Záchranáři také uvedli, že radnice nemá žádný plán pro případ, že by začalo pršet a ve městě opět začala stoupat voda. Ebbert uvedl, že hráze ještě nejsou dostatečně zpevněné, aby vydržely větší přívaly vody.
Podle ministerstva životního prostředí hurikán zničil na 160 tisíc domů, které budou muset být strženy. S návratem evakuovaných a opravami domů souvisejí i další potíže, na které upozornila agentura Reuters. Lékaři z místních pohotovostí se totiž nyní údajně více než epidemií z kontaminované vody bojí nehod a zranění.
"Druhá vlna katastrofy přichází ve chvíli, kdy se lidé vracejí zpátky a infrastruktura ve městě ještě nefunguje," vysvětlil doktor Peter Deblieux z pohotovosti v neworleanské nemocnici Charity.
Na obyvatele, jejichž domy Katrina nezničila, čekají popadané stromy, strhané střechy a ulice plné hřebíků. To všechno bude muset někdo odklidit.
"Budeme tu mít lidi pořezané motorovou pilou - tržné rány na levém stehně a levé paži," řekl Deblieux. "Budeme tu mít lidi spadlé ze štaflí."
Zkušenosti jeho slova potvrzují. Poté, co v loňském roce zasáhl Floridu hurikán Charley, bylo 77 procent všech úmrtí klasifikováno jako neúmyslná zranění.
Americká zdravotní střediska pak varovala před rizikem otravy oxidem uhelnatým, pokud budou lidé používat generátory.
Lékaři už také zaznamenali případy průjmových onemocnění, podrážděného žaludku a dýchacích potíží.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích