Česká republika čtvrtá v péči o životní prostředí
LONDÝN - Česká republika je na čtvrtém místě na světě v globálním indexu péče o
životní prostředí, který byl připraven pro letošní Světové ekonomické fórum v
Davosu. Tabulku, ve které je 133 zemí, připravil mezinárodní vědecký tým a
výzkum byl řízen experty Yaleovy univerzity v USA.
LONDÝN - Česká republika je na čtvrtém místě na světě v globálním indexu péče o životní prostředí, který byl připraven pro letošní Světové ekonomické fórum v Davosu. Tabulku, ve které je 133 zemí, připravil mezinárodní vědecký tým a výzkum byl řízen experty Yaleovy univerzity v USA.
Na prvním místě indexu je podle nich Nový Zéland, následuje Švédsko, Finsko, Česká republika a Velká Británie. Slovensko je 25. Na posledních místech jsou Mali, Mauritánie, Čad a Niger.
Česká republika dosáhla podle indexu svých nejlepších výsledků v kategorii dat zahrnujících péči a využití vodních zdrojů a produktivní využití přírodních zdrojů. Nejslabší její kategorií je udržitelnost energetiky, po níž následují kvalita ovzduší a biodiverzita.
Slovensko má nejvyšší body za péči o vodní zdroje, nejhůře je na tom v ukazateli biodiverzity. Následuje produktivní využití přírodních zdrojů, udržitelná energetika a kvalita vzduchu.
Vědci srovnávali řadu parametrů od emisí škodlivých plynů, přes ochranu přírodních parků, kvalitu vzduchu po kvalitu vody. Vzhledem k tomu, že zjistili značné rozdíly u zemí s podobným "ekologickým dědictvím", vyvozují, že v tomto oboru má kritický význam dobrá správa věcí veřejných, i když nevylučují ani jiné vlivy.
"Země na vrcholu žebříčku - Nový Zéland, Švédsko, Finsko, Česká republika a Spojené království - všechny dávají významné zdroje a úsilí na ochranu životního prostředí a výsledkem je velký výkon ve všech kategoriích," uvádějí autoři indexu.
Autoři přehledu se opírají o velké množství dat, ale uznávají také, že při sestavování narazili na vážné vědecké pochyby a mezery v údajích. Mezi daty využívají například znečištění vzduchu, dětskou úmrtnost, kvalitu pitné vody, kanalizaci, spotřebu vody, ochranu přírodních parků, míru ozónu, těžbu dřeva, dotace do zemědělství, energetickou efektivitu, využití obnovitelných zdrojů či poměr CO2 na jednotku hrubého domácího produktu. Indikátory byly podle nich vybrány tak, aby pokrývaly plné spektrum politických rozhodnutí ovlivňujících životní prostředí.
Index podle nich dokazuje, že je možno sledovat a hodnotit výsledky ekologické politiky zemí. Tabulka podle nich však dává jasný přehled toho, kam jednotlivé země směřují a data ukazují, jak si jednotlivé vlády poradily s přírodním prostředím, nad kterým panují.Zdroj:Česká televize
Sdílet článek na sociálních sítích
