Obcím chybí miliardy na čističky, voda může zdražit

Praha - Obce mají honičku. Do roku 2010 musejí sehnat zhruba 50 miliard korun na to, aby v oblastech, kde žije více než 2 000 lidí, dokázaly čistit vodu podle přísných kritérií Evropské unie a napojily na kanalizaci minimálně 85 procent obyvatel.

Pokud to nestihnou, hrozí jim milionové sankce a další postih hrozí České republice za to, že nedokázala tento závazek, ke kterému se přihlásila při vstupu do Unie, splnit.

Nikdo – obce ani státní úředníci – zatím neví, zda se to do třiceti měsíců, které na splnění limitů zbývají, stihne.

První, co je k tomu třeba, jsou peníze. Zhruba šedesát procent z nich mohou obce při splnění daných pravidel dostat přímo z rozpočtu EU, část ze státní pokladny a zbytek musejí doplatit z vlastní kapsy. Už teď je ale jasné, že velké investice budou muset v příštích letech splácet také samotní lidé, a to vyššími cenami vody.

„Vodné a stočné musí růst minimálně o pět procent ročně, aby bylo možné obnovovat infrastrukturu,“ říká Jan Kříž, ředitel odboru evropských fondů ministerstva životního prostředí. To nyní vypočítalo, že některé obce budou mít zejména kvůli dlouhým provozním smlouvám problém si na evropské peníze sáhnout.

Vyplývá to z materiálu, který se MF DNES podařilo získat. Podle něj se totiž Evropské komisi nelíbí, že by měla dotovat soukromý sektor, tedy například takové projekty, u kterých mají regiony smlouvu se soukromým provozovatelem delší než do konce roku 2022.

Patnácti lokalitám (bez Prahy) tak hrozí, že díky těmto požadavkům přijdou o 1,2 miliardy korun. „Naše odhady jsou trochu vyšší, a to zhruba čtyři miliardy korun,“ tvrdí předseda Svazu měst a obcí ČR Oldřich Vlasák s tím, že materiál ještě nečetl a je možné, že nakonec dojde k nižšímu číslu.

„Další miliarda se však musí hledat pro ty nejmenší obce, které nebudou schopny projekt spolufinancovat, protože jim na to nestačí místní rozpočty,“ podotýká.

Podle Vlasáka pak výše těchto peněz ovlivní, o kolik cena vody lidem stoupne. „Pokud tyto peníze neuhradí stát, tak si na ně budou muset obce půjčit a vodné a stočné může vzrůst zhruba dvou milionům obyvatel až o dvacet procent,“ odhaduje. Cena vody podle něj však poroste i v případě, že stát nakonec obcím pomůže, a to o šest až deset procent ročně.

Asociace krajů České republiky, která ještě na konci dubna odhadovala deficit chybějících peněz ve výši zhruba 24 miliard korun, se k novým číslům vyjadřovat zatím nechce. „Materiál dorazil před chvílí, členové se s ním musejí teprve seznámit, na připomínky máme deset dní,“ uvedla Markéta Vagenknechtová z asociace.

Stejně se vyjadřuje i ministerstvo zemědělství, které má podle získaného dokumentu chybějící peníze lokalitám uhradit z vlastních zdrojů. „Do doby, než skončí meziresortní řízení, se k tomu nebudeme vyjadřovat,“ řekl ředitel odboru vodovodů a kanalizací Aleš Kendík.

Největší problém se sháněním peněz však bude mít podle úředníků Praha. Metropole má totiž s provozovatelem infrastruktury Pražskou vodohospodářskou společností, kterou vlastní francouzská Veolia Voda, smlouvu až do roku 2028.

„Pokud se hlavní město s provozovatelem nedohodne na zkrácení smlouvy, peníze z EU nedostane a bude si na ně muset pravděpodobně půjčit,“ konstatuje Kříž.

Praha se podle magistrátu snaží s Veolií jednat. „Pokud bychom se nedohodli, tak má podle našeho názoru chybějící peníze dodat stát, protože nás ke splnění požadavků zavázal,“ řekl úředník, který nechtěl být jmenován proto, že se Praha s materiálem teprve seznamuje a oficiální stanovisko tak zatím říkat nechce.

* Kde chybějí peníze Hradec Králové, Luhačovice, Mělník, Nový Bydžov, Prostějov, Slavičín, Starý Plzenec, Valašské Klobouky, Vizovice, Zlín, Kladno, Ostrava, Brno – Žebětín, Vyšší Brod a Tlumačov potřebují celkem 1,98 mld. Kč. Ze EU zdrojů nedosáhnou zřejmě ani na 1,19 mld. Kč. Praha potřebuje na rekonstrukci čističky a výstavbu nové 10,53 mld. Kč, na kanalizaci v městských částech 1,59 mld. Kč. Chybět by jí mohlo až 7,27 mld. Kč. Pramen: zdroje MF DNES