Architektonická dominanta: káranská vodárna

Odkud teče do Prahy Jizera? No přece z Káraného - už 95 let.

1. března 2009

Voda

Architektonická dominanta: káranská vodárna

Obec Káraný, založená v roce 1777, leží v klínu řek Jizery a Labe těsně nad jejich soutokem. Je proslulá svou vodárnou - v době svého vzniku mimořádným dílem v celoevropském měřítku.

Historie zdejší vodárny začala u Vltavy - v Praze. V roce 1899 byl totiž vydán zákon, aby spojené obce, tvořící tehdy Prahu (čili historická Praha včetně Vyšehradu, Karlín, Smíchov, Vinohrady a Žižkov) společně vybudovaly a spravovaly Společnou vodárnu pro Prahu a okolí. Byl k tomu nejvyšší čas, protože dynamicky rostoucí velkoměsto se stále narůstajícími nároky moderní „hygienické" doby začalo co se týče vody trpět nouzí.

Obec Káraný

Adolf Thiem. Z více předběžných návrhů byl v roce 1902 vybrán na doporučení České spořitelny projekt stavebního rady Adolfa Thiema z Lipska, jenž navrhl zásobovat Prahu a okolí vodou z Jizery, vedenou do města pod zemí. Za místo, kde bude voda shromažďována a upravována a odkud bude distribuována do Prahy, byla vybrána obec Káraný. V roce 1904 byl projekt schválen vodoprávním úřadem a o rok později byl dopracován prováděcí projekt.

Komplex káranské vodárny, architektonická dominanta na břehu Labe, zůstal dodnes skvěle zachován. Tvoří jej čtyři čerpací stanice na břehu Jizery a hlavní areál u Labe: hlavní čerpací stanice, stanice na odželezování vody (ta však byla nahrazena novou) a administrativní a obytná budova.

Samotná voda se z Jizery a Pojizeří získává třemi způsoby: 1. přirozenou infiltrací jizerské vody přes štěrkopísky do řady vrtaných studní; 2. umělou infiltrací surové vody z Jizery, dopravované do úpravny vody ve vodárenském areálu v Káraném; 3. čerpáním hluboké artéské vody (její stáří je mimochodem odhadováno na 16 000 let). V Káranské vodárně se všechny tři vody smíchávají a distribuují do Prahy.

Trubky, šachty a zase trubky

Vodárna po dokončení. Kniha „Technické památky Čech, Moravy a Slezska" uvádí, že k celému projektu ještě patří 29 km násosného potrubí, více než 16 km svodného potrubí, 10 vodních sběren, 45 vstupních šachet, 7 stupňových šachet, 651 trubních studní podíl Jizery v oblasti od Benátek nad Jizerou až po Káraný, sedm artéských studní (jejich počet byl v roce 1926 rozšířen na 41), šest odvzdušňovacích věží, 4 km vlečné dráhy. To vše se týká jenom svodu vody do Káraného. Odtud do Prahy bylo vybudováno 23,3 km výtlačného potrubí, dva vodojemy v Praze - hlavní na Floře a vedlejší na Karlově (místo něj je dnes vodojem na Ládví) - a 14 km rozvodného potrubí po Praze.

Válečná záchrana pro Prahu

Stavba vodárny. Stavbu až do své smrti v roce 1908 realizoval Adolf Thiem a po něm Emil Prinz. Vodovod byl dokončen a uveden do provozu na podzim 1912, avšak více než rok trvalo, než došlo k pročištění (propláchnutí) stávajícího pražského potrubí, zaneseného nečistotami z vltavské vody, a k vybudování nového vodovodního řádu. Až poté mohly být zrušeny všechny pražské vodárny jímající vodu z již ne příliš čisté Vltavy.

Oficiálně první voda z Pojizeří doputovala do Prahy až 1. ledna 1914 a zásobovala město proudem 880 litrů čisté vody za vteřinu. Byl nejvyšší čas. Vypukla první světová válka. A snad jedinou životu důležitou komoditou, kterou velkoměsto v jejích letech netrpělo, byla voda. Zdravá a čistá voda, která se mimo jiné zasloužila, že se Praze vyhnuly tyfové epidemie, které v době války všude kolem houfně propukaly.

Tři tipy, kam se kromě káranské vodárny ještě podívat:

1. Na protilehlém břehu Labe mírně po proudu leží Lázně Toušeň se secesní lázeňskou budovou slatinných lázní a lázeňským parkem.

2. Na protilehlém břehu Labe mírně proti proudu leží Čelákovice s tvrzí-muzeem a pozoruhodným románským kostelem.

3. Na protilehlém břehu Jizery se rozkládá obec Nový Vestec. Přímo nad říčním tokem je terasa útulné a finančně únosné stylové restaurace Jizera s plaveckým bazénem a možností ubytování.