Když se řekne konopí, většinou si lidé představí drogu a jen málokdo ví, že je to vlastně prastará jednoletá kulturní plodina, která provází lidstvo od samého úsvitu věků.
Když se řekne konopí
Text: Marie Široká
Konopí bylo zřejmě první rostlinou, pěstovanou pro vlákno na výrobu oděvů, ale i pro obživu a další řemeslnou výrobu.
Můžeme se ptát, proč tedy není na našich polích, proč z něj nevyrábíme papír, proč z něj není krmivo pro hospodářská zvířata a drůbež, proč se z něj nestaví domy a nevyrábí oděvy, proč z něj nepečeme chléb a nevyrábíme léky a tisíce a tisíce dalších předmětů běžné denní spotřeby, tak jak je tomu jinde ve světě? Proč je konopí tolikrát zatracené a znovuobjevované? Proč je opředené mýty?
Co je tedy konopí? Charakteristika říká, že konopí je teplomilná, přadná, průmyslová a energetická plodina, náročná na vodu, půdu a agrotechniku. Konopí je botanicky příbuzné u nás dobře známému chmelu, neboť patří do stejné čeledi konopovitých. Známe tři druhy konopí - konopí indické, které je u nás zakázané pěstovat pro vysoký obsah psychoaktivních látek zvaných tetrahydrocannabinoly (THC), dále konopí plané - jednoletý plevel, rostoucí volně na rumištích a skládkách a konopí seté (kulturní nebo také technické) využívané v průmyslu pro svůj vysoký obsah celulózy a ligninu, pro velmi pevná kvalitní lýková vlákna a dále pro semena s vysokým obsahem oleje a pro cenné pazdeří.
Technické konopí se liší od konopí indického hlavně tím, že neobsahuje téměř žádné psychotropní látky, které způsobují změnu vnímání. I na první pohled lze rozpoznat, o jaký druh konopí jde. Konopí indické roste doširoka, je hustě olistěné, košaté a dorůstá do výšky cca 120-150 cm. Vytváří velké a na květ bohaté palice. Technické konopí oproti tomu tvoří velmi hustý porost, má dlouhý, tenčí stonek, řidší a nepravidelné olistění. Tvar listů připomíná prsty otevřené lidské ruky. Některé nově vyšlechtěné odrůdy dorůstají až do výšky 6-8 m. Jeho kořeny sahají do hloubky 30-40 cm, tam, kde jsou hluboké půdy, dokonce i do hloubky 2 m. Vegetační doba je 100-120 dní. Seje se v dubnu a sklízí koncem srpna a v průběhu měsíce září.
Počátky pěstování a využití konopí sahají do oblastí Střední Asie, Číny a Indie, kde se konopí pěstovalo již od třetího tisíciletí před naším letopočtem. V čínském Tirfanu byly objeveny boty, vyrobené z konopného papíru, pocházející z 8. století př.n.l. Nejstarší dochované zbytky konopného papíru datujeme do 2. století př.n.l. Do Evropy se konopí dostalo někdy v 7. století př.n.l. Už staří Vikingové, Germáni a Frankové používali konopné plátno pro své oděvy, lanoví a plachty.
Od 16. století se začíná rozvíjet papírový konopný průmysl v Anglii. Za vlády královny Alžběty se rozmáhá pěstování konopí a také španělský král Filip nařizuje v roce 1564 pěstování konopí v celé zemi. V koloniálních panstvích Anglie (dnešní USA) se konopí používalo dokonce jako platidlo. Od 19. století je však konopí postupně vytlačováno levným bavlněným vláknem. V roce 1930 představuje Henry Ford prototyp automobilu, který má karoserii z konopí a motor pohání konopné palivo. V této době se objevují nové technologie na sklizeň a zpracování konopí.
Celý článek z časopisu Naše příroda najdete zde