Pátek, 29. března 2024

Čeští zemědělci se dočkají narovnání dotací

Čeští zemědělci se dočkají narovnání dotací

Brusel už nebude diskriminovat "nové" země Evropské unie, tedy ani Česko, nižšími agrárními dotacemi oproti farmářům "staré" evropské patnáctky. Tak zní hlavní poselství Evropské komise, která včera zveřejnila návrh budoucí agrární politiky unie. Agrární dotace činí v rozpočtu EU obrovský výdaj - ročně na ně jde na 55 miliard eur (asi 1,3 bilionu korun), víc než 40 procent celého rozpočtu.

"Současný systém má různá pravidla pro staré a nové členské státy, která nemohou po roce 2013 pokračovat," prohlásil eurokomisař pro zemědělství Dacian Ciolos. Jenže tuzemští zemědělci zatím nejásají. "Je to určité gesto a zároveň přiznání, že diskriminováni jsme. Ale některé další body návrhu jdou dokonce proti našim zájmům," tvrdí prezident Agrární komory Jan Veleba, který sledoval Ciolosovo vystoupení přímo v Bruselu.

V současné době v takzvaných přímých platbách (klíčová část agrárních dotací) dostává například řecký pěstitel až 500 eur na hektar, zatímco lotyšský jen 100 eur. Čeští zemědělci se pohybují na unijním průměru kolem 250 eur na hektar.

Rozdíly vznikly jednak tím, že v roce 2004 si desítka přistupujících nových členů neprosadila stejný příděl přímých plateb jako původních 15 zemí. A zároveň se výše dotací jednotlivých států odvíjí od referenčních období, tedy podle výše produkce v minulosti. To působí v podporách stále velké rozdíly, i když už se současná produkce členských zemí změnila.

Rovnost se nemusí vyplatit

Jak chce Brusel diskriminaci napravit? Všichni farmáři mají po roce 2013 získat záruku, že "nedostanou méně než určité procento z průměrné sazby pro celou unii". Tato formulace je ale dost ošidná. Především se tak Brusel stále vyhýbá jednotné sazbě. "A navíc pořád nevíme, jaký rozptyl od průměru unie dohodne. Možná že nakonec zůstane vše jako teď, jen to bude mít jinou formu," obává se Veleba.

Europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL) je o něco optimističtější. "Návrh na rovnější přerozdělení dotací je příjemným překvapením. Hrozilo přechodné období, což by na několik let zakonzervovalo současný stav," říká. Zároveň ale upozorňuje, že spravedlivější podmínky by mohly paradoxně Česku uškodit. Například Němci totiž nyní mají platby na úrovni 345 eur na hektar - vyšší než Česko, ale Poláci nebo Slováci zase berou méně než tuzemští zemědělci. "Spíše než přiblížit se za každou cenu Němcům by pro nás bylo výhodnější zaměřit se na to, aby se nám dramaticky nepřiblížily ostatní sousední státy," míní Březina.

České agrární diplomaty ale čekají v příštích měsících ještě další úkoly. Pokusí se lobbovat za to, aby konečná verze agrární politiky EU neobsahovala "stropy" dotací pro velké farmy. Domácí zemědělství je totiž na rozdíl od poměrů ve většině zemí západní Evropy založeno asi z 80 procent právě na produkci velkých podniků. Pokud by velké podniky měly mít dotační limit a tím by na hektar dostávaly méně peněz než malé farmy, bude to podle většiny českých zemědělců zase jen další forma diskriminace. Třetím důležitým principem nové agrární politiky má být větší důraz na ekologii. "Můžeme říci, že i dotace na produkci budou trochu zelenější," potvrzuje Michal Pospíšil, poradce ministra zemědělství. Jinak řečeno, na část peněz z přímých plateb by už farmáři neměli automatický nárok, ale museli by si je "zasloužit" lepší péčí o krajinu, omezením chemie a podobně. Agrární komoře se však ani tato změna nelíbí. Podle Veleby se ekologie nemá dělat na úkor produkčních dotací.

Zásadní přelom se nekoná

Jak bude agrární politika EU po roce 2013 skutečně vypadat, ukážou teprve příští měsíce. V červenci 2011 má legislativní návrh komise dostat Evropský parlament, který jej posvětí jako závazný.

Už dnes se ovšem zřetelně rýsuje jedno: Žádný zásadní přelom se nekoná. Ačkoliv se kolem vyjednávání jednotlivých bodů odehraje hodně křiku, evropské zemědělství chce dál zůstat silně dotované a svázané sítí regulací a ochranářských opatření. Pro zemědělce i daňové poplatníky bude mnohem důležitější, nakolik se podaří celý systém "uživit" - zda ekonomickými problémy zmítaná unie najde ročně oněch 55 miliard eur, které její farmáři spolykají.


250 EUR
Zhruba tolik nyní dostávají čeští zemědělci v dotacích na jeden hektar. Pohybují se tak na unijním průměru.

AUTOR: Martin Mařík
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů