Odborníci budou vyvíjet technologii těžby uhlí pod městy

"Jedním z cílů projektu je vyřešení takové technologie, která umožňuje dobývat v oblastech, kde chceme zcela uchovat povrch, aby na něm prakticky nebyly žádné změny. To znamená samozřejmě jiný způsob dobývání, kdy nedojde k takovým vlivům těžby," uvedl Richard Šňupárek z Ústavu geoniky Akademie věd ČR. Na povrchu by mohly zůstat rodinné domy, důlní firmy by je nemusely vykupovat a bourat. Vliv těžby na život lidí by byl podle odborníků minimální.

Proto by důlní společnosti při využití této technologie mohly například těžit v zakázaných pásmech pod zastavěnými městskými částmi. Ve světě se již tato metoda takzvaného chodbicování využívá. Uhlí se dobývá v pruzích, které jsou lemovány stabilními pilíři, aby se zem po vybrání uhlí nepropadala. V Česku se zatím nevyužívá, odborníci ji chtějí zdokonalit. "Po ověření metody bude možné těžit tam, kde se dneska nemůže," podotkl Šňupárek.

Padesát procent uhlí v zemi

Tato technologie by se mohla vyzkoušet již v příštím roce v některém dole na Karvinsku. "Je to ale i otázka ekonomiky, protože tento druh těžby je méně výnosný než normální těžba, protože uhlí v zemi zůstává více," řekl. "Padesát procent uhlí sice v zemi zůstane, ale ten efekt je takový, že nebudeme muset řešit následky těžby na stabilitě domů, které mnohdy stojí velké částky," uvedl ředitel projektu a děkan Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO Vladimír Slivka.

Technologie jako výzva

Nová metoda by mohla být také využita při těžbě ložisek uhlí v Beskydech na Frenštátsku, proti které však protestují ekologové. "Důl Frenštát není otázka, zda těžit, nebo netěžit. Důl Frenštát je výzva, hledat takovou technologii, když to přeženu, že to bude stoprocentně čistá technologie," uvedl Slivka. Odborníci se budou snažit najít takový způsob těžby, který by prakticky nezanechal na povrchu následky. "Máme všechny předpoklady, abychom naplnili tyto cíle," prohlásil Slivka. Výzkumní pracovníci také budou řešit možné využití hald černého uhlí na Ostravsku.

Na projekt se podařilo z evropských fondů získat 300 milionů korun. Škola za ně nakoupí nejmodernější laboratorní vybavení v ČR. Pracovat na něm bude zhruba 50 výzkumných pracovníků. Budou hledat lepší postupy i při těžbě ropy, zemního plynu nebo uranu a jejich zpracování.

Radim Kijonka