Plzeňský kraj zadal zakázku na likvidaci ekologických zátěží

Dvě zakázky na sanaci významných starých ekologických zátěží v Plzni a v Kolovči na Domažlicku zadal Plzeňský kraj. Celkem přijde jejich likvidace na několik desítek milionů korun, 90 procent uhradí dotace z Operačního programu Životní prostředí, zbytek kraj. Obě území by měla být zbavena znečištění do konce září 2015, řekl ČTK krajský radní pro životní prostředí Václav Štekl (KSČM).

V regionu je podle něj kolem desítky lokalit s podobnými problémy. "V nejbližší době nechystáme sanaci dalších zátěží, ale bude záležet na penězích nejen z rozpočtu Plzeňského kraje, ale hlavně z operačního programu," řekl radní.

V Plzni - Libušíně způsobila znečištění bývalá čistírna a prádelna a v Kolovči bývalé Chodské pletárny. Na obou místech se chemikálie po praní příze a textilií dostaly do zeminy a znečistily podzemní vody ve studnách. Zátěže vznikly už před desítkami let.

Kraj původně předpokládal, že sanace zátěže v Kolovči bude stát až 12,5 milionu korun bez DPH, ve výběrovém řízení nabídla nejlevnější firma cenu 5,3 milionu bez DPH. "Sanace takto znečištěných materiálů je poměrně složitý proces. Nejvíce znečištěné horniny se budou odtěžovat a ty méně znečištěné budu na místě zpracovány a složitým technologickým procesem zbavovány chlorovaných uhlovodíků," popsal práce radní.

V plzeňských prádelnách a čistírnách se v letech 1969 až 1990 čistily oděvy chlorovanými uhlovodíky a ropnými látkami a tyto látky jsou hlavním zdrojem znečištění hornin a podzemních vod. I tam firma, která vyhrála ve výběrovém řízení, odtěží zamořené horniny a zneškodní je, jámu zaveze a odčerpá a vyčistí kontaminované podzemní vody, uvedl radní. V Plzni přijde sanace na téměř 46 milionů korun včetně DPH.

Hejtmanství sice nemá povinnost ekologické zátěže likvidovat, ale chce se na jejich odstranění podílet. Zatím největší likvidace ekologické zátěže za téměř čtvrt miliardy korun se do léta dokončí v Horní Bříze na Plzeňsku. Jde o generátorovnu a skládku, kam se tři čtvrtě století až do roku 1971 vypouštěly fenoly a dehet, které by mohly ohrozit rozsáhlá podzemní jezera.

Lada Pešková