Kolik nás stojí vlna veder?

Připravte si peněženky. Kvůli horkým a suchým měsícům bude potřeba připlatit si zavětráky a klimatizace. Klimatické změny už nyní vysávají peníze i ze státního rozpočtu či z účtů měst a obcí.Vlna tropických veder posledních dní ještě zvýraznila letošní teplotně a srážkověnestandardní rok. Teplo a sucho již od dubna trápí většinu území České republiky. Apředpověď není nijak optimistická, srpen bude opět suchý a horký měsíc.Nemusíme se dívat daleko do minulosti, abychom našli podobně vyčerpávající teplá asuchá období. Roky 2015, 2016 a 2017 jsou třemi nejteplejšími roky v historii měření. Vprvní desítce pak najdeme až na jednu výjimku všechny roky od roku 2009. Platí, žejedno horké léto nemůžeme svádět na klimatické změny, ale poslední roky jasněukazují, že se nejedná o anomálii, ale o trend, s nímž musíme počítat i v budoucnu.Proto se už i v Česku začalo intenzivněji mluvit o změnách klimatu a především oadaptačních opatřeních. V Praze se nedávno konal brífink náměstkyně primátorky natéma přehřátá Praha, kde se vyjmenovaly některé z těchto adaptačních opatření,namátkou jmenujme třeba výsadbu stromů v centru, budování pítek a zaváděnízelených střech. Prahu budou stát nemalou sumu peněz, ale je potřeba s nimi počítat,pokud se má v metropoli dát v letních měsících přežít.I na celostátní úrovni již fungují programy, které vynakládají nemalé finanční prostředkyna adaptaci na změnu klimatu. Například dotační program Dešťovka má za cílzachytávat dešťovou vodu a využívat jí v období sucha. Tyto nástroje ovšem jenkompenzují škody, kterou lidská činnost již napáchala a nadále páchá především kvůlispalování fosilních paliv.Zatím jsem zmiňoval náklady, které my, občané České republiky, platíme nepřímo.Ovšem jsou i náklady, které budeme muset platit rovnou z našich peněženek. Když sebudou tropická vedra opakovat, bude si čím dál více domácnosti pořizovat klimatizaci.To je mimochodem řešení, které tento týden v debatě na webu Seznam.cz navrhnulpopírač změn klimatu Vítězslav Kremlík. Mimo samotné instalace klimatizace, která stojípodle velikosti domácnosti desítky až stovky tisíc, je potřeba počítat i s provoznímináklady. Přestože klimatizaci zapnete jen na několik týdnů v roce, za luxus chladnéhovzduchu zaplatíte ročně několik tisíc korun.Zahrádkáři musejí letos i v příštích letech počítat se zvýšenými výdaji za vodu, které semůžou pohybovat až v několika tisících korun ročně. A pokud bude v budoucnu kvůli extrémnímu suchu platit zákaz zalévání, přijdou o úrodu. Kvůli suchu můžeme očekávat také již oznámené zvyšování cen jak pšenice a tím pádem i výrobků z mouky, tak i dalších zemědělských plodin.Obecně platí, že preventivní opatření jsou účinnější i levnější než ty sanační. V tomtoohledu je potřeba si uvědomit, že pokud nezačneme se změnou klimatu dělat něcookamžitě, později bude možná již pozdě. V debatách o přechodu na bezemisníenergetiku často zaznívá argument, že podpora obnovitelných zdrojů zdraží lidemelektřinu. Měli bychom ale brát v potaz i peníze, které budou muset být vynaloženy, abymohl být zachován současný status quo. Útlum uhelné energetiky nás určitě bude něcostát, ale je třeba si uvědomit, že pokud ho neprovedeme co nejdříve, budeme nuceníplatit za řešení klimatických změn v příštích letech výrazně více. Náklady na útlum uhlíjsou investicí do naší budoucnosti.Psáno pro E15.cz.Miroslav Ceman je koordinátor finanční kampaně Greenpeace.