Plán na rozšíření dolu Bílina lže a schválně před lidmi tají vliv uhlí na klima

Minulý týden zveřejněná dokumentace vlivů na životní prostředí, které by mělo plánované rozšíření velkolomu Bílina za hranice původních limitů těžby (1) obsahuje podle první rychlé analýzy expertů na posuzování vlivu na životní prostředí, které Greenpeace oslovilo, řadu problematických či sporných pasáží. Přímo skandální ovšem je, že zpracovatel nezahrnul do analýzy vliv spalování vytěženého uhlí na klima. Jde totiž o nejvýznamnější negativní dopad, který by těžba za limity na Bílině měla.:. Velkolom Bílina (c) Greenpeace - Ibra IbrahimovičKvůli absenci vlivů na klima ministerstvo životního prostředí již jednou dokumentaci vrátilo, protože nesplňovala podmínky zákona. (2) Severočeské doly tak doplnily vliv na klima spojený s vlastním provozem dolu (např. pohonem velkorypadel), ale kategoricky odmítly vypočítat emise skleníkových plynů vyvolané spálením vytěženého uhlí, které jsou přitom o dva řády vyšší. (3)Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, říká:"Těžaři nechtějí dobývat uhlí v Bílině proto, aby si ho nasypali na jednu hromadu a pak si ho zamilovaně prohlíželi. To uhlí má jen jeden jediný účel - má být spáleno. Nikdy nikdo v žádném oficiálním procesu vyhodnocení vlivů na životní prostředí nezjišťoval, jaké bude mít spálení bílinského uhlí vliv na klima. Je skandální, že se tomu teď Severočeské doly chtějí vyhnout."Zpracovatel dokumentace tvrdí, že počítat vliv spalování uhlí na klima při rozšiřování dolu je zbytečné, protože již tento vliv byl posuzován u zdrojů, které bílinské uhlí spalují. (4) Toto tvrzení je ovšem prokazatelně nepravdivé: většina uhlí z velkolomu Bílina je spalována v elektrárně Ledvice, teplárnách a lokálních topeništích, přičemž žádný z těchto zdrojů v rámci procesu EIA nikdy z hlediska vlivů na klima hodnocen nebyl. (5) Zpracovateli by přitom měl být tento fakt známý, protože v minulosti se podílel i na zpracování materiálů pro proces EIA u elektrárny Ledvice. Pokud jde o prodlužování provozu stávajících elektráren v budoucnu, ministerstvo životního prostředí u nich hodnocení vlivů na životní prostředí odmítá úplně. (6) Jan Rovenský, vedoucí energetické  kampaně Greenpeace ČR, říká:"Rozšíření velkolomu Bílina by vedlo k emisím oxidu uhličitého ve výši více než čtvrt miliardy tun. Z hlediska dopadů na klima jde o zdaleka největší nově projednávaný záměr. Považujeme za nepředstavitelné, že by ministerstvo životního prostředí dovolilo těžařům se posouzení tohoto vlivu vyhnout. Dnes jsme spustili stránky www.spoluprotiuhli.cz, kde mohou lidé požadovat po ministerstvu, aby dokumentaci z tohoto důvodu vrátilo těžařům k doplnění. Zároveň mohou žádat ministerstvo o vydání negativního stanoviska k záměru."Ministerstvo zveřejnilo dokumentaci minulý čtvrtek. Zásadní krok pro další rozšíření dolu tak přišel jen několik týdnů po vydání vědecké zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu IPCC, která jasně říká, že státy musejí utlumovat těžbu a spalování fosilních paliv, pokud se má lidstvo vyhnout katastrofickým dopadům změn klimatu. (7)Bílina je jeden z největších uhelných velkolomů, nachází se u stejnojmenného města v severních Čechách. Uprostřed dolu je nejnižší místo v České republice, nadmořská výška už se zde počítá jen v metrech a stále klesá. K případnému rozšíření dolu otevřelo cestu prolomení územních limitů, které schválila vláda Bohuslava Sobotky v roce 2015. (8)Rozšíření dolu by vedle negativních dopadů na životní prostředí mohlo mít pro český stát i nepříjemné ekonomické důsledky. Na provoz české uhelné energetiky doplácíme všichni formou tzv. externích nákladů desítky miliard korun ročně - v nákladech na zvýšenou zdravotní péči, na obnovu poškozených lesů a na adaptaci na dopady klimatických změn. Podle výpočtů vědců z Univerzity Karlovy pro Ministerstvo průmyslu a obchodu z roku 2015 by externí náklady na pokračování těžby v lokalitě Bílina do roku 2050 dosáhly řádově stovek miliard korun. (9)Kontakty:Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, 734 620 844, jan.rovensky@greenpeace.orgRobin Kvapil, mediální koordinátor energetické kampaně Greenpeace ČR, 731 543 389, robin.kvapil@greenpeace.orgLukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, 603 443 140, lukas.hrabek@greenpeace.org Stránky kampaně:www.spoluprotiuhli.cz Poznámky pro editory:(1)  https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP471(2)http://denikreferendum.cz/clanek/27402-severoceske-doly-museji-prepracovat-dokumentaci-k-biline-chybi-dopady-na-klima(3)Ve studii Univerzity Karlovy, která v roce 2015 pro Ministerstvo průmyslu posuzovala dopady prolomení územních ekologických limitů vyplývá, bylo spálení uhlí z Bíliny hodnoceno společně se spalováním uhlí z dolu ČSA - není zde tedy uvedeno konkrétní číslo jen pro Bílinu. Souhrnné emise, z nichž emise z velkolomu Bílina představují výraznou většinu, nicméně vědci spočítali na 420 milionů tun CO2.  Součtem hodnot uvedených v dokumentaci Severočeských dolů se přitom dostaneme jen k 6 milionů tun CO2.Viz: "Kvantifikace environmentálních a zdravotních dopadů (externích nákladů) z povrchové těžby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi v těžebních lokalitách velkolomů Bílina a ČSA a využití vydobytého hnědého uhlí ve spalovacích procesech pro výrobu elektřiny a tepla na území ČR", studie COŽP Univerzity Karlovy pro Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2015. https://www.mpo.cz/assets/dokumenty/53560/61109/636769/priloha002.pdfViz dokumentace záměru MZP471:https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP471(4)Ve vypořádání připomínek, které je součástí dokumentace, se píše, že "naprostá většina vytěženého uhlí bude spálena ve zdrojích, které prošly (případně projdou) samostatným posouzením vlivu na životní prostředí a vliv spalování uhlí na klimatický systém Země byl předmětem samostatného řízení".(5)Viz oznámení záměru MZP135. O klimatu se má psát a nepíše na straně 120.https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP135(6)Exemplárním příkladem může být prodloužení provozu elektrárny Chvaletice. Krajští úředníci rozhodli, že stavební úpravy za účelem dalšího provozování elektrárny a pálení uhlí vyžadují jen změnu integrovaného povolení v režimu nepodstatné změny. Nejen, že zde neproběhlo posouzení vlivu spalování uhlí na klima v procesu EIA, neproběhl zde totiž ani proces EIA, dokonce ani zjišťovací řízení k procesu EIA. Úředníci ministerstva životního prostředí a ministerstva průmyslu a obchodu tento postup posvětili.https://pardubice.idnes.cz/zaloba-urednici-budou-hajit-sve-ano-elektrarne-fqq-/pardubice-zpravy.aspx?c=A160727_2262367_pardubice-zpravy_jah(7) Viz například:https://zpravy.idnes.cz/globalni-oteplovani-zprava-vedci-tri-stupne-ipcc-mezivladni-panel-osn-1zk-/zahranicni.aspx?c=A181008_100946_zahranicni_kha(8) https://zpravy.aktualne.cz/domaci/limity-na-lomu-bilina-se-prolomi-u-csa-dal-plati-rozhodla-vl/r~ef5630aa764511e594170025900fea04/(9) Viz "Kvantifikace environmentálních a zdravotních dopadů (externích nákladů) z povrchové těžby hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi v těžebních lokalitách velkolomů Bílina a ČSA a využití vydobytého hnědého uhlí ve spalovacích procesech pro výrobu elektřiny a tepla na území ČR", studie COŽP Univerzity Karlovy pro Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2015. https://www.mpo.cz/assets/dokumenty/53560/61109/636769/priloha002.pdfPodle tabulky 56 se ve variantě rozšíření těžby na dolu Bílina a ukončení těžby na dolu ČSA do roku 2022 (tzv. varianta 2)  externality šplhají až na astronomických 599 miliard korun.