Potenciál měkkého zahušťování pro rozvoj bydlení v příměstských obcích Prahy

Tento článek se zabývá potenciálem tvorby nájemního bydlení v rámci stávající zástavby rodinných domů v příměstských oblastech Prahy prostřednictvím měkkého zahušťování. Otevírá diskusi o možné postupné transformaci těchto neudržitelných lokalit, která reaguje na jejich východiska, včetně současné krize dostupnosti bydlení a demografického stárnutí populace. Cílem výzkumu bylo kvantifikovat prostorové rezervy v intravilánech obcí, které by umožnily vznik bytových jednotek bez nutnosti záboru nové půdy. Prostřednictvím GIS analýzy bylo zkoumáno více než 31 500 parcel ve 40 obcích silně zasažených suburbanizací. Výsledky ukazují na značné prostorové rezervy pro vytvoření další bytové jednotky, ať už na pozemcích anebo uvnitř rodinných domů v rámci jejich prostorových rezerv. Studie potvrzuje, že adaptace stávajícího fondu rodinných domů představuje významný a dosud nevyužitý zdroj bytových jednotek, který by zároveň vedl ke zvýšení hustoty zalidnění, podporu sociální udržitelnosti a efektivnější využití infrastruktury v satelitních obcích.