Extinction Rebellion: Nazí aktivisté se přilepili k oknům jedné z poboček módního řetězce
V sobotu 26. září překvapili aktivisté a aktivistky z české pobočky hnutí Extinction Rebellion (zkráceně XR, česky Rebélie proti vyhynutí) demonstrací proti nespravedlnosti v globalizovaném rychloobrátkovém oděvním průmyslu. Čtyři rebelové se přilepili zevnitř na okna prodejny Zara v ulici na Příkopě v centru Prahy. Jediné, co zakrývalo odhalená těla přilepených aktivistů, byly nápisy ,,Nebudeme nosit nespravedlnost, radši budem nazí" a ,,Rychlá móda zabíjí, radši budem nazí". Ostatní (rebelové) protestovali před obchodem a drželi cedule, na kterých byly napsané fakty o tomto odvětví.
,,Rychlá móda je druhé nejvíce znečišťující průmyslové odvětví na světě, zodpovědné za deset procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Tento obchodní model podporuje obchod s ropou a zkázu životního prostředí," komentoval akci jeden z přilepených rebelů a dodal, že ,,nakupováním rychlé módy akceptujeme, že na kvalitě života člověka záleží méně než na levném oblečení. Gigantické firmy, které využívají model tzv. fast fashion, doslova profitují díky novodobým otrokům a privilegovaní Evropané toto dovolují, protože z toho také těží."
Hnutí Extinction Rebellion tvrdí, že jejich přímé akce v době pandemie jsou zdůvodněné faktem, že klimatická a ekologická krize představuje daleko vážnější hrozbu pro budoucnost lidstva než letošní epidemie. Vědecká zpráva zveřejněná i v prestižním vědeckém časopise Nature říká, že ,,čísla současné spotřeby zdrojů a odhad největšího možného technologického pokroku ukazuje, že máme velice nízkou pravděpodobnost, dokonce méně než 10% v nejoptimističtějším odhadu, že přežijeme bez hrozby katastrofického kolapsu".[1]
Aktivisté z hnutí Extinction Rebellion proto vyzývají průmysl s rychlou módou, aby splnil čtyři požadavky:
1. Změňte proces získávání materiálů v prostředí obklopujícím výrobny vašeho oblečení.
2. Reformujte model obchodování s rychlou módou zastavením nepřetržité a neudržitelné produkce oblečení a skončete se záměrným vyráběním výrobků s krátkou životností.
3. Předělejte pracovní smlouvy a umožněte všem zaměstancům ve výrobě být akcionáři firmy, aby mohli dohlížet na dodržování bezečnostních předpisů a pracovat v důstojném prostředí za důstojný plat.
4. Zaveďte oddělení oprav v každé kamenné prodejně.
,,Přestože se protest odehrává v Zaře, akce míří na všechny obchodníky s rychlou módou," prohlásil jeden z rebelů. ,,Vybrali jsme si ulici Na Příkopě, protože je nechvalně známá kvůli množství luxusních značek a kvůli obchodům s rychlou módou jako je například H&M nebo řetězec Mango. Nakupující v této ulici by měli zhodnotit své spotřební návyky, protože mají škodlivý dopad na naši společnou planetu a na méně privilegované komunity."
Jiná aktivistka dodala: ,,Myslím si, že lidé u moci si moc dobře uvědomují klimatickou a ekologickou krizi. Jen jsou moc chamtiví nebo líní s tím něco udělat. Tohle chování nás bude stát nepředstavitelnou cenu. Chceme strukturální změny v naší společnosti, ne jen kosmetická řešení zakrývající problém. Proto tu jako stojíme za hnutí Extinction Rebellion. Tak se k nám přidejte nebo nám ukažte lepší nápad a my se přidáme k vám."
Tato akce je součástí protestů s názvem Velká rebélie 2020, kterou pořádá česká odnož celosvětového hnutí Extinction Rebellion během 29.9 - 2.10.2020. Konkretně se bude jednat o několik akcí, včetně blokad statních institucí. Ty vyzývají a povzbuzují vládu, aby okamžitě uvedla do pohybu řešení klimatické krize. Akce podobné Velké rebelii 2020 představují globální vlnu demonstrací obyčejných lidí, kteří se staví na odpor lidskému a ekologickému bezpráví.
Extinction Rebellion je mezinárodní ekosociální hnutí, které vzniklo v roce 2018. Jeho cílem je prostřednictvím občanské neposlušnosti a nenásilného odporu přimět vlády k účinným opatřením proti rapidnímu oteplování planety. Hnutí má tři hlavní požadavky - vyhlásit stav klimatické nouze, dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2025 a svolat občanské shromáždění za účelem navržení kroků pro řešení klimatické krize.
[1] Bologna, M., Aquino, G. Deforestation and world population sustainability: a quantitative analysis. Sci Rep 10, 7631 (2020). https://doi.org/10.1038/s41598-020-63657-6