Zdecimované populaci králíků v Británii pomáhají králičí hotely

Divocí králíci jsou hrdiny nejedné dětské knížky. Ale jejich příslovečně rychlé rozmnožování z nich tradičně dělá škůdce pro zemědělce a zahrádkáře. Ovšem nyní, kdy jejich britskou populaci decimují nemoci, je skromný králík oslavován jako "inženýr ekosystému" a ochránci přírody povzbuzují majitele pozemků, aby vytvářeli inovativní "králičí hotely", které by mohly pomoci zvýšit jejich počty. Napsal to zpravodajský server The Guardian.

Tyto hotely tvoří hromady větví naskládaných v blízkosti stávajících králičích nor, které poskytují ochranu před rostoucím počtem predátorů a nová místa pro králičí samice, kde si mohou vyhrabat novou noru a přivést na svět mláďata.

Hromady klestí byly jako nová technika podpory králičí populace zatím vyzkoušeny v pěti lokalitách v rámci čtyřletého projektu Shifting Sands (Pohyblivé písky). Jeho cílem je obnovit vzácné živočišné druhy v oblastech Norfolku a Suffolku.

V celé Británii klesly počty králíků divokých během deseti let do roku 2018 o 43 procent, přičemž například v regionu East Middlands byl zaznamenán pokles o 88 procent a ve Skotsku o 83 procent.

"Lidi občas překvapí, jak důležití jsou králíci v některých ekosystémech," řekla Pip Mountjoyová, manažerka projektu Shifting Sands. "Považujeme je za škůdce, ale v Británii jsou klíčovým druhem - fungují jako správci krajiny a spousta dalších druhů je na nich závislá," dodala.

Králík divoký není v Británii původním druhem; z jejich původní domoviny na Pyrenejském poloostrově na Britské ostrovy dovezli králíky Normané a v suchých, písčitých oblastech Suffolku a Norfolku, které jsou známé pod označením "brecks", je chovali na maso.

Brecks jsou z hlediska biodiverzity jedinečné oblasti. Díky pasoucím se králíkům se tu začalo dařit vzácným rostlinám a bezobratlým živočichům. Králíci jsou při pastvě vybíraví a udržují pod kontrolou bujné trávy, čímž pomáhají choulostivějším polním květinám.

Králíci také hrabou v zemi a tím pomáhají klíčit semenům. Díky jejich hrabání vznikají malé plochy prohřáté půdy, jež je nejen útočištěm vzácných květin a bezobratlých, ale také běžných ještěrek či zmijí, které se tu vyhřívají.

Mezi vzácné rostliny, kterým pastva králíků pomáhá, patří kozinec dánský, vzácná ostřice jarní, rozrazil jarní a nebo poddruh chmerku vytrvalého, který se nevyskytuje nikde jinde na světě.

V blízkosti králičích nor se daří housenkám můry osenice černoskvrnné, jejíž počty rovněž klesají. A králičí aktivita je prospěšná i pro ptáky - králíci z písčité půdy vyhrabávají spoustu křemene, který je dokonalým maskováním pro dytíky; tito ptáci hnízdí na zemi, kde mezi křemenem mohou snadno ukrýt svá stejně zbarvená vajíčka.

Počty králíků v Británii zdecimovala nejprve v 50. letech 20. století myxomatóza, která jejich počty snížila o 99 procent. Poté, co se u králíků vyvinula odolnost vůči myxomatóze, jejich populace znovu vzrostla, ale po roce 2010 přišla další rána v podobě hemoragického onemocnění králíků typu 2 (RHDV2), který se mezi divokou populaci rozšířil z komerčních chovů.

Podle Diany Bellové, profesorky ochranářské biologie na Východoanglické univerzitě, která se podílí na projektu Shifting Sands, není pravděpodobné, že se někdy populace králíků obnoví v takovém počtu jako kdysi. Ale králičí hotely mohou jejich počty pomoci alespoň posílit.

Krom ochrany před predátory ale mohou králičí hotely posloužit i jako ochrana proti vlastnímu druhu. Výzkum Diany Bellové zjistil, že králíci žijí v matriarchálních rodinných skupinách, kde dominantní samici pomáhají dcery, neteře, tetičky, babičky a prababičky.

Dominantní samice brání ostatním samicím mít mláďata - někdy dokonce vytahuje mláďata soupeřek nad zem, kde uhynou. Důvodem je to, že příliš mnoho mláďat v okolí nory přitahuje predátory včetně lišek, jezevců, hrabošů a tchořů.

Králičí hotely tak poskytují další prostor, kde mohou podřízené samice bezpečně porodit mláďata, a pomáhají tak králíkům rozmnožovat se opět - jako králíci.