Topné sezóny se zatím ještě neobávejme, říkají meteorologové
Topná sezona je na samém začátku, ale už v říjnu se v mnoha zemích Evropy (a
patří mezi ně i Česko) musí při chladnějším počasí začít přitápět. Nicméně
převážná část kontinentu zažívá příjemně teplé období, což už začalo rozptylovat
obavy z nedostatku plynu. Kromě toho, že aktuální teploty jsou nadprůměrně
vysoké, uklidnily obchodníky s plynem i prognózy počasí na další měsíce, které
slibují teplejší zimu, než je normál. Ceny plynu na burze tak začaly i díky
teplému počasí rychle klesat. Počasí není jediným důvodem - tím dalším je, že se
podařilo naplnit zásobníky plynu téměř na 100 %.
Topná sezona je na samém začátku, ale už v říjnu se v mnoha zemích Evropy (a patří mezi ně i Česko) musí při chladnějším počasí začít přitápět. Nicméně převážná část kontinentu zažívá příjemně teplé období, což už začalo rozptylovat obavy z nedostatku plynu. Kromě toho, že aktuální teploty jsou nadprůměrně vysoké, uklidnily obchodníky s plynem i prognózy počasí na další měsíce, které slibují teplejší zimu, než je normál. Ceny plynu na burze tak začaly i díky teplému počasí rychle klesat. Počasí není jediným důvodem - tím dalším je, že se podařilo naplnit zásobníky plynu téměř na 100 %.
Teplé počasí zažilo v posledních dnech i Česko, kde byly naměřeny dokonce teploty až 25 °C, což je ve druhé polovině října mimořádná rarita. V Německu v Sasku naměřili ale v pondělí 17. října ještě vyšší teploty, které dosahovaly až na mnoha místech i přes 26 °C! Vysoké teploty byly zaznamenány i v Polsku, zde podobně jako u nás dosahovaly hodnot mezi 20 až 25 °C! Přitom to jsou regiony, kde v polovině října může klidně po ránu mrznout a přes den být třeba jen 10 °C. Vysoce nadprůměrné teploty vidíme i v dalších částech Evropy - ve Francii naměřili v úterý až 31 °C (na jihu země) a ve Španělsku dokonce až 34 °C!
Co je důležité, modely předpovídají vysoké teploty ve větší části Evropy i na další dva týdny, tedy až do začátku listopadu. A to už se skutečně začínáme bavit o období, kdy topná sezona už přináší významnou spotřebu energie. Samozřejmě, samotná zima je ještě daleko. Pokud by byla studená, může se ještě situace s plynem obrátit. Zatím to ale spíše vypadá, že teplé počasí rozptyluje obavy z nedostatku plynu a jeho cena na burzách prudce padá. Bohužel, než abychom se dočkali zlevnění i pro odběratele, musela by cena na burzách klesat i dále a zejména se udržet nižší po delší dobu (několik měsíců). A to se stane, jen pokud se potvrdí, že letošní zima bude skutečně mírná.
Na prognózy k letošní zimě nám odpovídal ten nejpovolanější, meteorolog serveru meteocentrum.cz Mgr. Martin Štros.
Lze vůbec už nyní předpovědět, jaká zima bude?
Podrobná předpověď počasí na více jak 14 dní v současné době bohužel není možná - předpokládá se, že kolem 2 týdnů dopředu už je chování atmosféry natolik chaotické, že detailní předpověď hodinu po hodině na více než 14 dní dopředu asi nebudeme mít k dispozici nikdy. Existují však předpovědi pomocí klimatologických modelů, které sice neumožňují prognózu den po dni, ale udávají odhadovanou celkovou měsíční odchylku od normálu. Ty vychází třeba z teploty oceánu, která má velkou tepelnou setrvačnost (v řádu měsíců) a tudíž může napovědět o vývoji v delším čase. Podle shody více běhů takovýchto modelů lze usuzovat na pravděpodobnost s jakou taková předpověď charakteru počasí vyjde.
A jaká je pravděpodobnost studené zimy nyní? Máme se obávat topné sezóny?
Nejnovější výstupy evropských modelů slibují, že by zima měla být relativně mírnější. Americký model dokonce slibuje velmi nadprůměrně teplou zimu celé Evropě. Předpokladem pro teplejší zimu je především vysoká teplota Atlantského oceánu, která by měla celou zimu mít tendenci ohřívat vzduch hlavně v západní Evropě. Třeba Británie se může těšit na teplejší zimu s velmi vysokou pravděpodobností. Směrem na východ už význam oceánu klesá. Zde ve finále bude více záležet na proudění vzduchu, jak moc se k nám a do východní Evropy bude teplejší vzduch dostávat.
Informaci o očekávané relativně teplé zimě je třeba číst tak, že předpokládané průměrné teploty za tři měsíce budou pravděpodobně o 1 až 2 stupně vyšší, než je dlouhodobý normál. U tohoto typu předpovědí nicméně platí, že i v rámci celkově teplejší zimy se mohou objevit, a pravděpodobně i objeví, epizody studeného mrazivého počasí. To samé lze říci i o sněhové pokrývce, které v celkovém součtu očekáváme spíš méně, ale krátkodobě nejsou přívaly sněhu vyloučeny ani v nadcházející zimě.
Podrobná předpověď počasí na více jak 14 dní v současné době bohužel není možná - předpokládá se, že kolem 2 týdnů dopředu už je chování atmosféry natolik chaotické, že detailní předpověď hodinu po hodině na více než 14 dní dopředu asi nebudeme mít k dispozici nikdy. Existují však předpovědi pomocí klimatologických modelů, které sice neumožňují prognózu den po dni, ale udávají odhadovanou celkovou měsíční odchylku od normálu. Ty vychází třeba z teploty oceánu, která má velkou tepelnou setrvačnost (v řádu měsíců) a tudíž může napovědět o vývoji v delším čase. Podle shody více běhů takovýchto modelů lze usuzovat na pravděpodobnost s jakou taková předpověď charakteru počasí vyjde.
A jaká je pravděpodobnost studené zimy nyní? Máme se obávat topné sezóny?
Nejnovější výstupy evropských modelů slibují, že by zima měla být relativně mírnější. Americký model dokonce slibuje velmi nadprůměrně teplou zimu celé Evropě. Předpokladem pro teplejší zimu je především vysoká teplota Atlantského oceánu, která by měla celou zimu mít tendenci ohřívat vzduch hlavně v západní Evropě. Třeba Británie se může těšit na teplejší zimu s velmi vysokou pravděpodobností. Směrem na východ už význam oceánu klesá. Zde ve finále bude více záležet na proudění vzduchu, jak moc se k nám a do východní Evropy bude teplejší vzduch dostávat.
Informaci o očekávané relativně teplé zimě je třeba číst tak, že předpokládané průměrné teploty za tři měsíce budou pravděpodobně o 1 až 2 stupně vyšší, než je dlouhodobý normál. U tohoto typu předpovědí nicméně platí, že i v rámci celkově teplejší zimy se mohou objevit, a pravděpodobně i objeví, epizody studeného mrazivého počasí. To samé lze říci i o sněhové pokrývce, které v celkovém součtu očekáváme spíš méně, ale krátkodobě nejsou přívaly sněhu vyloučeny ani v nadcházející zimě.
Co si tedy máme odnést z článků, které nyní hrozí abnormální zimou?
Katastrofické scénáře jsou bohužel zpravidla čtenější než umírněnější pohled pracující s pravděpodobností a nejistotou. Zprávy hrozící abnormální zimou bývají například založené na nějaké jednotlivé změně v globálním proudění, která však sama o sobě extrém nevyvolá a nejednalo se o seriózní zdroje. Samozřejmě, vzhledem ke zmíněné nejistotě je možné, že blížící se zima bude nějakým způsobem vybočovat z normálu, nicméně aktuálně se jako nejpravděpodobnější jeví spíše onen teplejší scénář.
Sdílet článek na sociálních sítích
