Monitoring eroze zaznamenal za 10 let 2500 událostí, MZe rozšíří ochranu

Monitoring eroze zemědělské půdy v Česku zaznamenal za posledních deset let přes 2500 erozních událostí, z toho na více než 260 místech se objevily opakovaně. V tiskové zprávě to uvedl Státní pozemkový úřad (SPÚ). Podle ekologů z Hnutí Duha může být případů výrazně více, protože monitoring vyplývá z dobrovolného hlášení. Ministerstvo zemědělství chce od roku 2024 rozšířit podíl ploch s přísnější protierozní ochranou. Zpřísnění ochrany může podle Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR ohrozit pěstování například kukuřice nebo brambor.

Monitoring je společný projekt pozemkového úřadu a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. "Díky podkladům bylo do vyššího stupně ochrany přesunuto již víc než 5500 hektarů půdy," uvedl ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu. Největší množství případů eroze zaznamenal monitoring v květnu a červnu.

Hnutí Duha poukázalo na to, že monitoring je přitom postaven na dobrovolném hlášení. "Dle Výzkumného ústavu melioraci a ochrany půdy je v rámci monitoringu eroze zachyceno pouze jedno až osm procent erozních událostí ročně. Posledních pět let bylo zachyceno od 250 po více než 400 erozí. I při nejoptimističtějším odhadu tak v České republice dochází k více než tři tisícům odnosů nenahraditelné ornice ročně. Může ale jít i o desetitisíce událostí," uvedl zemědělský expert hnutí Martin Rexa.

Podle ministerstev zemědělství a životního prostředí je erozí ohroženo až 60 procent zemědělské půdy. V silně ohrožených oblastech od příštího roku ministerstvo zemědělství omezí osevní plochu jedné plodiny ze současných 30 na deset hektarů. Od roku 2024 by se dále mělo zpřísnit zařazení polí do stupně erozní ohroženosti.

Mluvčí Zemědělského svazu Vladimír Pícha označil počet případů eroze zaznamenaný monitoringem za pozitivní zprávu. "Ukazuje, že díky správné péči zemědělců se daří předcházet erozním událostem na drtivé většině zemědělských pozemků. Ročně je erozí zasaženo mezi dvěma až třemi tisíci hektary zemědělské půdy, což představuje necelé promile celkové výměry a zpravidla jde o události vyvolané přírodními jevy," uvedl. Přísnější pravidla podle něj znemožní pěstování takzvaných širokořádkových plodin, jako jsou kukuřice, cukrová řepa nebo brambory.

Na komplikace, které rozšíření plochy ohrožené erozí zemědělcům přinese, upozornil v dopise náměstka ministra zemědělství Pavla Sekáče také prezident Agrární komory Jan Doležal. Zmiňuje v něm mimo jiné, že snížení osevních ploch povede k omezení chovu dojnic, protože tím ubyde krmiva.

Na sněmovním zemědělském výboru Sekáč upozornil, že do režimu půdy ohrožené erozí spadne její značná část v ČR. Problematické to podle něj může být například na Vysočině. Zemědělcům je potřeba nabídnout řešení, jak budou moci hospodařit, řekl. Ministerstvo uvedlo, že výzkumný ústav meliorací k tomu připravuje návrhy.

Rexa doplnil, že podmínky zemědělských dotací k redukci erozí, jsou nastaveny velmi benevolentně a zatím není jasné, jakým způsobem se ochrana od roku 2024 rozšíří. "Základem je do krajiny vrátit pestrost, tedy smysluplně zmenšit bloky polí a navrátit alespoň část ztracených mezí, remízků, mokřadů nebo stromořadí," dodal.