Středa, 1. února 2023

Jaký má dopad zvýšená návštěvnost lesů na zvěř?

Jaký má dopad zvýšená návštěvnost lesů na zvěř?

Na vstup do lesa má právo každý občan a není divu, že se toho hojně využívá. Ať už jde o procházky či jiný typ rekreace, aktivity v lese mají blahodárné účinky pro lidské tělo i duši. Pokud jsou pak dodržovány podmínky ke vstupu, tedy les není poškozován, prostředí není narušováno a lidé se zde chovají slušně a tiše, nevznikají rozpory s vlastníky a samotnými obyvateli lesů - zvěří. Intenzita návštěv se však může měnit a mít tak významný vliv na přirozené chování zvěře. Dvěma takovými příklady byly nestandardní režimy návštěvnosti v době pandemie covidu-19 a afrického moru prasat (AMP) na Zlínsku.

Jednou z hlavních hrozeb pro celé ekosystémy, která je vnímána již celosvětově, je turistika a rekreace. Zástupy houbařů a pejskařů jsou neustále rozšiřovány o fanoušky mnoha sportů - cyklisty, běžce či motorkáře a další rekreační aktivity. Stále více návštěvníků míří do lesů kempovat a řada z nich nerespektuje pravidla pohybu v lesních porostech.
Zvěř vnímá přítomnost člověka podobně jako riziko predace, napadení. Zvěř se přirozeně snaží toto riziko eliminovat: mění své chování, čímž zvyšuje energetické požadavky na přijímanou potravu. Jednak zesiluje svou ostražitost, jednak kvůli zneklidňování může využívat nevhodná stanoviště, která nemusí poskytovat dostatečně kvalitní potravu
Pro vyhodnocení míry návštěvnosti lesů a vlivu přítomnosti člověka na volně žijící jelenovité byl v souvislosti s výskytem AMP na Zlínsku v letech 2018-2020 monitorován výskyt živočichů v lesních komplexech (nad 50 ha rozlohy) fotopastmi. Celková rozloha tehdejší rizikové oblasti činila 5430,6 ha a nacházelo se zde 13 obcí s průměrným počtem 863 obyvatel.
V lesích bylo náhodně rozmístěno 14 fotopastí, které monitorovaly zvěř a návštěvníky lesa pomocí videosekvencí vždy po dobu 86 dnů v měsících květnu až červenci. Pohyb osob byl registrován mimo lesní cesty, což pro porosty a přítomnou zvěř vždy představuje značné zatížení.
Na začátku sledovaného období byl do lesů v rizikové oblasti striktně zakázán vstup, aby nedocházelo ke zneklidňování černé zvěře a tím i k šíření nákazy mimo ohnisko. V roce 2019 byla sledovaná oblast zpřístupněna ve standardním režimu a lidé mohli lesní porosty opět navštěvovat.
Další změna režimu návštěvnosti nastala v březnu 2020. Po vypuknutí pandemie covidu-19 byla přijata preventivní opatření proti šíření nákazy, včetně omezení volného pohybu osob ve městech. Naproti tomu byly silně doporučovány návštěvy parků a volné přírody pro zlepšení imunity obyvatelstva. Zájem veřejnosti o venkovní aktivity proto razantně narostl.
Ve sledovaném období bylo fotopastmi celkem zaznamenáno 241 osob (30 v roce 2018, 84 v roce 2019 a 127 v roce 2020), které byly pro vyhodnocení záznamů rozděleny podle věku (dospělí, nezletilí, senioři) a pohlaví. Monitoring oblasti jasně prokázal, že zákaz vstupu v době AMP nebyl zcela respektován. Toto nařízení porušovali zejména muži, kteří navštěvovali rizikové území, což mohlo přispět k následnému rozšíření moru jižně od sledované oblasti.
Rok 2019 představoval z hlediska návštěvnosti běžnou situaci. Dramatický více než 50% nárůst počtu návštěvníků nastal v roce 2020. Opakované lockdowny zvýšily zájem lidí o venkovní aktivity, což bylo potvrzeno i v zahraničních studiích, které však hodnotily návštěvnost pouze na základě pohybu osob po lesních cestách. Na základě výsledků bylo možné rozlišit různé režimy návštěvnosti nejen mezi sledovanými roky, ale také v rámci týdne a denních hodin.
V běžné situaci využívají lidé lesy k odpočinku o víkendu, tak jak tomu bylo v roce 2019. Tento režim nebyl v období omezení vstupu z důvodu výskytu AMP (2018) významně odlišný - návštěvnost lesů byla rovnoměrně rozložena mezi všechny dny v týdnu.
Zcela rozdílná situace nastala po lockdownech v roce 2020, kdy lidé navštěvovali lesní porosty výrazně více ve všední dny než o víkendech. Období klidu ve všedních dnech tedy zcela zmizelo a zvěř byla rušena v průběhu celého týdne.
Významné je pro zvěř také rozložení zneklidňování během dne. Souhrnné hodnocení všech sledovaných let ukázalo, že nejvíce jsou lesy navštěvovány dopoledne (7. - 12. hodina), přičemž nejvýrazněji se tento režim projevil v roce 2020, pravděpodobně z důvodu volné pracovní doby a rapidního rozšíření home-office. Mimo to se v tomto roce objevily také záznamy osob v neobvyklou dobu, např. před půlnocí, nebo v brzkých ranních hodinách, což může zcela jistě negativně ovlivňovat pohybovou aktivitu a chování zvěře.
Záchyty pohybu fotopastmi byly vyhodnoceny také pro sledované druhy zvěře. Prase divoké mělo relativně pevně rozložené aktivity do brzkých ranních a nočních hodin. Po intenzivním lovu za účelem eliminace AMP byli divočáci v ,,morové" sezóně zaznamenáni pouze ojediněle. V roce 2019 počet záznamů výrazně stoupl a v následujícím roce již mírně poklesl v důsledku běžného mysliveckého hospodaření.
Daněk evropský byl na fotopastech zachycen o něco více v době covidových opatření, pravděpodobně kvůli vyrušování lidmi. Běžná aktivita srnce obecného se podle záznamů soustřeďovala do doby po rozednění a před soumrakem. V roce 2020 byla srnčí zvěř registrována poměrně často i v průběhu dne, a to vlivem rekreačního tlaku. Ostatní sledované druhy zvěře (jezevec, liška, kuna lesní a skalní, zajíc polní) vykazovaly aktivitu především v noci.
Srovnání počtu záznamů zvěře v časovém intervalu 24 hodin po záznamu člověka a v době klidu, tedy bez záchytu člověka, přineslo prokazatelné výsledky o vlivu lidských aktivit na zvěř. Zatímco po návštěvě člověka byla zvěř zaznamenána v průměru na 1,4 sekvencích, v období klidu to byly téměř čtyři záchyty za 24 hodin. Zvěř se tedy jednoznačně stranila místům navštíveným lidmi.
Krátkodobé vyrušení může vést k nárůstu škod na dřevinách a zemědělských plodinách, jelikož zvěř je nucena využívat i nevhodné lokality, které by za standardních okolností nenavštěvovala, například z důvodu nedostatku kvalitní potravy. Náhlé vyrušování zvěře často následované překotným úprkem může mít i přímý vliv na zvýšení mortality zvěře prostřednictvím nárůstu střetů s vozidly, s dopady na lidskou bezpečnost.
Zvěř si na lidské aktivity do jisté míry dokáže zvyknout. Např. tetřívek obecný se naučí vyhýbat se frekventovaným lokalitám a zdržuje se v místech, kde nevedou cesty, případně přesune svou aktivitu do nočních hodin. V ohrožení jsou zejména chráněné druhy živočichů, které jsou mnohem náchylnější na různé formy vyrušování.
Při návštěvách přírody bychom tedy měli mít vždy na mysli, že se pohybujeme v místech, kde žije mnoho zvířat, a že naše chování na ně může mít silně negativní vliv. Chůze pouze po vyznačených cestách je pak to nejmenší, co pro obyvatele lesů můžeme udělat.

Kontakt: Ing. Lucie Hambálková, Ing. Jan Cukor, Ph.D.

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
Electrolux - domácí spotřebiče
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů