Kůrovcová kalamita již druhým rokem pozvolna ustupuje
Lesníci v roce 2022 zaznamenali další pozvolný ústup kůrovcové kalamity. V
evidenci (hlášení) od vlastníků lesů za rok 2022, reprezentující necelých 70 %
celkové výměry lesních pozemků v Česku, jež Lesní ochranná služba Výzkumného
ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., obdržela, byl vykázán
meziroční pokles objemu celkového (abiotického a biotického) poškození o
přibližně čtvrtinu (z 13,8 mil. m3 na 10,2 mil. m3). Objem nahodilých těžeb po
přepočtu na celou rozlohu tuzemských lesů po čtyřech letech konečně nepřekračuje
odvozený roční etát.
Lesníci v roce 2022 zaznamenali další pozvolný ústup kůrovcové kalamity. V evidenci (hlášení) od vlastníků lesů za rok 2022, reprezentující necelých 70 % celkové výměry lesních pozemků v Česku, jež Lesní ochranná služba Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., obdržela, byl vykázán meziroční pokles objemu celkového (abiotického a biotického) poškození o přibližně čtvrtinu (z 13,8 mil. m3 na 10,2 mil. m3). Objem nahodilých těžeb po přepočtu na celou rozlohu tuzemských lesů po čtyřech letech konečně nepřekračuje odvozený roční etát.
Počasí bylo v loňském roce, s ohledem na dlouhodobé trendy let 1991-2020, teplotně nadprůměrné (odchylka +0,9 °C) a srážkově mírně podprůměrné (93 % normálu). Z hlediska ochrany lesa se ve srovnání s předchozími lety jednalo o období příznivější, což je patrné také z evidence výskytu lesních škodlivých činitelů.
Celkový objem nahodilých těžeb nahlášených vlastníky lesa v důsledku poškození abiotickými vlivy (vítr, sníh, námraza, sucho a všechny ostatní abiotické příčiny včetně antropogenních faktorů) činil v roce 2022 4,4 mil. m3 (2021: 4,1 mil. m3; 2020: 4,4 mil. m3; 2019: 4,4 mil. m3).
Působením všech biotických škodlivých činitelů bylo podle evidence v roce 2022 poškozeno 5,8 mil. m3 dřevní hmoty. Pro srovnání, v roce 2021 se jednalo o 9,7 mil. m3, v roce 2020 o 15,4 mil. m3 a v roce 2019 o 14,8 mil. m3.
Z celkového množství biotického poškození bylo v roce 2022 evidováno přes 5,6 mil. m3 vytěženého smrkového kůrovcového dříví, což představuje druhý po sobě jdoucí meziroční pokles po osmi letech permanentního nárůstu v období let 2013 až 2020.
Stále se však jedná o extrémně vysoké objemy, byť zpravidla lokálně podmíněné. Kůrovcová kalamita není ještě zdaleka na většině území Česka pod úplnou kontrolou a při souběhu nepříznivých okolností hrozí opětovné zvrácení pozitivního trendu posledních dvou let.
Oproti roku předchozímu, kdy bylo evidováno 9,5 mil. m3 kůrovcového dříví, se jedná o pokles ve výši 3,9 mil. m3. V roce 2020 bylo evidováno 14,9 mil. m3 a v roce 2019 14,5 mil. m3. Jde prakticky výlučně o dříví napadené lýkožroutem smrkovým.
Pokud objem evidovaný v roce 2022 přepočteme na celkovou rozlohu lesů v Česku (hlášení pokrývají 67 % rozlohy lesů), dostaneme se na hodnotu více než 8 mil. m3 vytěženého smrkového kůrovcového dříví!
Rozsah napadení se v regionech meziročně vyvíjí a je územně diferencován. Mnohem více je zasažena západní polovina Česka. V roce 2019 byl přibližný poměr rozdělení kůrovcového dříví Čechy vs. Morava a Slezsko cca 50:50, v roce 2020 již bylo 65 % objemu kůrovcového dříví evidováno v Čechách, v roce 2021 to bylo 75 % a v roce 2022 opět 65 %.
Na severovýchodě Česka (historická oblast severní Moravy a Slezska), kde byla situace v předchozích letech nejhorší, kalamita v posledních letech výrazně ustoupila, především v souvislosti s úbytkem starších atraktivních smrkových porostů v pahorkatinných a vrchovinných polohách. Přesto zde došlo meziročně ke stagnaci rozsahu kůrovcového napadení až k jeho mírnému nárůstu.
V roce 2022 byla situace nejdramatičtější v kraji Vysočina (evidováno 976 tis. m3), v Plzeňském (769 tis. m3) a Ústeckém kraji (547 tis. m3).
Více než 400 tis. m3 bylo evidováno také v krajích Středočeském (445 tis. m3), Olomouckém (420 tis. m3), Pardubickém (407 tis. m3) a Jihočeském (400 tis. m3).
Převaha napadených porostů se v celém státě nachází v nadmořských výškách do cca 800 m, vlastní horské polohy jsou doposud zasaženy méně.
Ke zvládání kůrovcové kalamity napomohlo oživení trhu s dřívím, stabilizace cen dřevní hmoty a postupné navýšení těžebních, odvozních a zpracovatelských kapacit.
Jedny z nejproblematičtějších oblastí jsou aktuálně na pomezí Ústeckého a Libereckého kraje a také na Plzeňsku.
V roce 2023 lze celkově očekávat další pokles objemu vytěžené smrkové kůrovcové dřevní hmoty, a to meziročně na přibližnou hodnotu 60-70 % objemu roku 2022.
Avšak ani v letošním roce a v letech následujících není možné omezovat úsilí o zastavení dalšího rozvoje lýkožroutů. Nelze rezignovat na provádění opatření ochrany lesa před podkorním hmyzem, přičemž hlavní prioritou musí být pečlivé vyhledávání, včasné zpracování a účinná asanace aktivních kůrovcových stromů.
Ze zmíněných 5,6 mil. m3 evidovaných kůrovcových těžeb byla včas vytěžena a účinně asanována pouze menší část (cca 20-30 %). Z toho je evidentní, jaké nebezpečí smrkovým porostům v Česku i nadále hrozí.
Zatím bylo během let 2015-2022 kůrovci napadeno cca 90-100 mil. m3 smrkové dřevní hmoty, přičemž ,,živá" zásoba smrkových porostů byla pracovníky ÚHÚL k září roku 2019 odhadována v objemu kolem 400 mil. m3.
Další informace k vývoji zdravotního stavu lesů najdete ve Zpravodaji Lesní ochranné služby za rok 2023, ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2023/04/ZOL_26_2023.pdf
Podle textu ve Zpravodaji LOS 2023 připravil Ing. Jan Řezáč, VÚLHM, v. v. i.,
Ilustrační foto: řádění kůrovce na Vysočině, autor Jan Řezáč
Sdílet článek na sociálních sítích
