MŽP: ČR se daří snižovat emise skleníkových plynů, zlepšuje se i kvalita ovzduší

Česku se daří výrazně snižovat emise skleníkových plynů, zlepšuje se i kvalita ovzduší a obnova lesů. Nicméně stagnuje kvalita povrchových vod a snižuje se rozloha zemědělské půdy. Také doprava je stále závislá na fosilních palivech. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí za rok 2024, kterou dnes projednala vláda. Ministerstvo životního prostředí o tom informovalo v tiskové zprávě.

"Snižovat emise skleníkových plynů se ale daří díky modernizaci technologií napříč ekonomikou a dobrému využití finančních prostředků z národních i evropských zdrojů, zejména prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí a od roku 2021 také z Modernizačního fondu nebo Národního plánu obnovy," uvedl ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL).

Z uvedené zprávy vyplývá, že Česku se daří snižovat využití fosilních paliv pro výrobu elektřiny. Již v roce 2023 podíl jaderných zdrojů přesáhl podíl elektřiny vyrobené z uhlí. V roce 2024 jaderné elektrárny vyrobily 40,2 procenta celkové výroby elektřiny, z černého a hnědého uhlí pocházelo 36 procent vyrobené elektřiny. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny loni stoupl na 16,7 procenta.

Podle nejnovějších dat emise skleníkových plynů poklesly o 47 procent oproti roku 1990. Česku se tak pravděpodobně podaří naplnit cíl snížit emise o 55 procent do roku 2030, ke kterému se zavázaly členské země EU.

Snižuje se také spotřeba pevných fosilních paliv pro vytápění domácností a stoupá využití elektrické energie včetně tepelných čerpadel. Daří se snižovat také podíl znečištěného ovzduší. Problematickou látkou znečišťující ovzduší však zůstává karcinogenní benzoapyren. Jeho dominantním zdrojem je podle resortu lokální vytápění domácností, konkrétně kotle spalující tuhá fosilní paliva a biomasu.

Nedaří se naopak snižovat míru znečištění vod a kvalita poslední roky stagnuje. Ministerstvo uvádí, že hlavní příčinou zůstává nedostatečné čištění odpadních vod a plošné znečištění ze zemědělství.

Hlavním indikátorem druhové rozmanitosti lesní a zemědělské krajiny, takzvané biodiverzity, je početnost ptačích populací, která podle Zprávy o životním prostředí za rok 2024 klesá. Snižuje se také rozloha zemědělské a zejména orné půdy. Úbytek zemědělské půdy resort přisuzuje zvyšující se rozloze zástavby a také lesní půdy.

Lesy se podle ministerstva přitom stále vzpamatovávají z kůrovcové kalamity v roce 2015 na severní Moravě, která se postupně rozšířila po celém Česku a vyvrcholila v roce 2020. V postižených oblastech je sice rozsáhlá obnova lesů, a to stále častěji s využitím listnáčů a přirozené obnovy, s ohledem na adaptaci na změnu klimatu však zdravotní stav lesů podle zprávy doposud není optimální.

Zpráva o životním prostředí České republiky za rok 2024, vydaná ministerstvem životního prostředí, poskytuje oficiální informace o stavu životního prostředí. Sleduje také pokrok v plnění cílů Státní politiky životního prostředí ČR do roku 2030.