Český systém třídění odpadů funguje. Rok 2025 to potvrdil

Nakládání s obaly je aktuálně živé mediální téma po celé Evropě. Ti, kteří již vyjeli na dovolenou, mohli na vlastní kůži poznat jak nelehké ve srovnání s ČR je v některých "západních" evropských zemích, třídění odpadů. V České republice naopak každým rokem systém lidem tuto činnost zjednodušuje. Data EKO-KOM za rok 2025 ukazují, že Česká republika má co říci: každý Čech vytřídil loni v průměru 90,5 kilogramu obalového odpadu a 89 % všech obalů skončilo v recyklaci nebo energetickém využití. Komplexní systém třídění zaměřený na všechny odpady funguje - a výsledky rok od roku rostou.

Výsledky tříděného sběru za rok 2025 přicházejí v době, kdy nařízení PPWR tlačí členské státy k zavádění povinných zálohových systémů na jednorázové PETky a nápokové plechovky. Řada států to však odmítá s tím, že obaly je třeba řešit komplexně, nikoli jen dva jejich typy. Česká republika vsází na jiný přístup, než zálohování jednorázových nápojových obalů. Komplexní systém třídění zaměřený na všechny druhy odpadů, který využívá výjimečně hustou síť přes 1,2 milionu sběrných nádob dostupných průměrně do 92 metrů od každé domácnosti. Multikomoditní sběry umožňující odkládat plasty, kovy i nápojové kartony do jediné nádoby a možnost zapojení 99 % obyvatel do dobrovolného systému. Data EKO-KOM za rok 2025 ukazují, že tato cesta funguje - a že Česká republika má pádný argument, proč jít touto efektivní cestou. Hovořil o tom také Petr Havelka, výkonný ředitel České asocace odpadového hospodářství na semináři ČAOH v Hradci Králové, který se konal v nultném dni konference Odpady a obce, tedy 16.6.2026 v kongresovém centru Aldis.

Průměrný Čech vytřídil loni 90,5 kilogramu obalového odpadu - o 2,3 kilogramu více než rok předtím. Při započítání dřeva, to bylo dokonce 100,5 kg. Celkem bylo z více než 1,32 milionu tun vzniklého obalového odpadu 78 % předáno k recyklaci a dalších 11 % bylo energeticky využito. To jsou čísla, která řada zemí se zálohovým systémem nedosahuje.

Výsledky rostou přitom i tam, kde to bylo donedávna nejslabší místo - u kovů a hliníkových obalů. Projekt Kovy do žluté a multikomoditní sběry dnes umožňují odkládat plechovky a nápojové kartony do cca 500 tisíc nádob (více zde). Křivka sběru kovů míří strmě nahoru a nárůst sběru hliníku se od roku 2022 do roku 2025 podařilo navýšit dokonce pětinásobně. Model, kdy občan nemusí řešit další samostatnou nádobu a může například kovy odložit jednoduše společně s plasty do žlutého kontejneru (více zde), přináší výhody i obcím: méně nádob ve veřejném prostoru, efektivnější svoz i nižší náklady. Právě jednoduchost systému je jedním z hlavních důvodů, proč třídění v ČR dlouhodobě funguje.

K tomu přibude od roku 2030 další impuls - vstoupí v platnost zákaz skládkování komunálního odpadu. Materiály, které ještě unikají třídění a míří na skládku, budou muset povinně projít třídícími linkami nebo spalovnami, odkud se efektivně vytřídí další tuny kovů, PET lahví i dalších cenných frakcí. Právě tento systémový krok může být pro Českou republiku rozhodující argument v systémovém plnění evropských cílů. I bez zálohovacího systému. Státy jako Itálie, Belgie, nebo Francie, také nehodlají zavádět povinné zálohování jednorázových obalů. Jejich systém chce skutečné oběhové hospodářství pro všechny materiály a typy obalů, ne jen pro PETky a plechovky. Itálie nedávno prezentovala, že její systém už evropské cíle pro plechovky plní a daří se mu to bez zálohování (více zde). Podobně komplexně se nastavuje systém také v České republice.

Stávající systém a jeho výsledky ukazují budování efektivního komplexního řešení

Nejlepších výsledků tradičně dosahují papírové obaly - míra jejich využití přesáhla 103 % (do sběrné sítě putují i obaly, které v systému EKO-KOM evidovány). U materiálové skupiny plastových obalů vzrostla recyklace na 55 %, čímž se pro plasty podařilo dokonce přeplnit stanovený evropský cíl recyklace o 5 % (v roce 2025 cíl 50%). . Navíc dalších 36 % vysbíraných plastů nevhodných k recyklaci bylo využito energeticky. Skleněné obaly dosáhly 87% míry využití, železné obaly 82% míry recyklace. Celková míra recyklace dosáhla 78%. Takové výsledky nemá velká část států, které zálohují stanovené minoritní druhy obalů (PET a plechovky). To je poměrně zásadní fakt pro další diskuzi.

Za těmito výsledky stojí především 75 % obyvatel, kteří třídí pravidelně, a model, který jim to maximálně usnadňuje - bez front u automatů, bez odnášení lahví do obchodu, bez budování paralelní infrastruktury za desítky miliard korun. Systém, který chce lidem zajistit co nejpohodlnější dobrovolnou službu pro všechny typy využitelných obalových materiálů.

,,Výsledky za rok 2025 jsou dalším důkazem toho, co říkáme opakovaně - stávající systém třídění v ČR je efektivní, rozvíjí se a plní svůj účel. Rovněž výsledky využití vytříděných materiálů jsou pozitivní. Zavádět "za každou cenu" povinný zálohový systém by znamenalo citelné omezení fungujícího tržního prostředí a poškození dosavadních investic do infrastruktury, kterou nám v dobrém závidí většina Evropy," říká výkonný ředitel ČAOH Ing. Petr Havelka.

Systém funguje. Výsledky rostou. Otázka proto nestojí tak, zda zálohování zavést. Otázka stojí tak, proč bořit něco, co funguje a umí přinést systémově lepší výsledky pro celé skupiny využitelných materiálů.

Ke stažení:

EKO-KOM_TZ_výsledky

EKO-KOM_TZ_ příloha

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství s využitím dat AOS EKO-KOM