Do značné míry za to můžeme sami
V zimě sněhové kalamity, v létě přívaly deště - takové počasí se v Česku pomalu
stává běžným. A lidé si na ně budou muset zvyknout, klimatické podmínky se totiž
mění, říká Jan Pretel, vedoucí oddělení klimatické změny Českého
hydrometeorologického ústavu a místopředseda mezinárodní pracovní skupiny, která
zjišťuje, jaké dopady mohou mít klimatické změny na jednotlivé regiony Země. hn:
Dají se povodně, které v posledních letech sužují republiku, přičíst globálnímu
oteplování země? Tento výraz je zavádějící, člověk by si podle toho myslel, že
roste teplota..., ale kdo by to dával do spojitosti s povodněmi? Používají ho
ekologičtí aktivisté, když chtějí zdůraznit, jak tají ledovce. Ano, ony opravdu
tají, ale podstatnější je, jak emise skleníkových plynů ovlivňují klimatické
podmínky v globálu. My hovoříme o globálních klimatických změnách. Ty se
projevují ve změně běžného chodu jednotlivých povětrnostních prvků - tedy i
srážek. To znamená, že tyto extrémní srážky, jichž jsme nyní svědky, jsou jedním
z možných důsledků globální změny. Právě tato extremalita nás zajímá. hn: Co
rozumíte extremalitou? Když budeme mluvit o teplé polovině roku, tak jsou to
dlouhá období sucha a pak zas delší srážková období s vydatnými dešti. Prostě
běžný, ustálený systém, který tu fungoval po desetiletí, ba staletí, byl
pravděpodobně narušen. hn: Dají se nyní stoleté vody očekávat každý rok? Každé
léto asi přívalové deště nepřijdou. Ale jejich výskyt může být častější, než
býval před dvaceti, padesáti lety. S tím se musíme smířit a také se na to
připravit. Do značné míry si za to můžeme i sami: hospodaření s půdou a s vodou
bylo v posledních padesáti letech výrazně narušeno. hn: Jakou roli hrají
fenomény, jakým je například El Niňo? El Niňo - o tom se v novinách často
spekuluje, ale tuto domněnku bych rád vyvrátil. El Niňo s povodněmi u nás podle
mého názoru přímo nesouvisí. Tento jev ovlivňuje počasí v jiných částech světa,
v Pacifiku a v důsledku může působit na Latinskou Ameriku, částečně na Afriku.
Nikoli na Evropu. Tady se používá jen jako takové zaklínadlo. Zdroj: Hospodářské
noviny
V zimě sněhové kalamity, v létě přívaly deště - takové počasí se v Česku pomalu stává běžným. A lidé si na ně budou muset zvyknout, klimatické podmínky se totiž mění, říká Jan Pretel, vedoucí oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu a místopředseda mezinárodní pracovní skupiny, která zjišťuje, jaké dopady mohou mít klimatické změny na jednotlivé regiony Země.
hn: Dají se povodně, které v posledních letech sužují republiku, přičíst globálnímu oteplování země?
Tento výraz je zavádějící, člověk by si podle toho myslel, že roste teplota..., ale kdo by to dával do spojitosti s povodněmi? Používají ho ekologičtí aktivisté, když chtějí zdůraznit, jak tají ledovce.
Ano, ony opravdu tají, ale podstatnější je, jak emise skleníkových plynů ovlivňují klimatické podmínky v globálu.
My hovoříme o globálních klimatických změnách. Ty se projevují ve změně běžného chodu jednotlivých povětrnostních prvků - tedy i srážek. To znamená, že tyto extrémní srážky, jichž jsme nyní svědky, jsou jedním z možných důsledků globální změny. Právě tato extremalita nás zajímá.
hn: Co rozumíte extremalitou?
Když budeme mluvit o teplé polovině roku, tak jsou to dlouhá období sucha a pak zas delší srážková období s vydatnými dešti. Prostě běžný, ustálený systém, který tu fungoval po desetiletí, ba staletí, byl pravděpodobně narušen.
hn: Dají se nyní stoleté vody očekávat každý rok?
Každé léto asi přívalové deště nepřijdou. Ale jejich výskyt může být častější, než býval před dvaceti, padesáti lety. S tím se musíme smířit a také se na to připravit.
Do značné míry si za to můžeme i sami: hospodaření s půdou a s vodou bylo v posledních padesáti letech výrazně narušeno.
hn: Jakou roli hrají fenomény, jakým je například El Niňo?
El Niňo - o tom se v novinách často spekuluje, ale tuto domněnku bych rád vyvrátil. El Niňo s povodněmi u nás podle mého názoru přímo nesouvisí.
Tento jev ovlivňuje počasí v jiných částech světa, v Pacifiku a v důsledku může působit na Latinskou Ameriku, částečně na Afriku. Nikoli na Evropu. Tady se používá jen jako takové zaklínadlo.
Zdroj: Hospodářské noviny
Sdílet článek na sociálních sítích