Plakat nad odpady z cibule?

V EU je ročně vyprodukováno asi 450 000 tun odpadu z cibule. V celém světě je podle British Onion Producers Assotiation ročně vypěstováno přes 40 mil. tun a tak je nejvíce užívanou zeleninou na světě. Největšími výrobci jsou USA, Čína, Indie a Rusko. Evropa není soběstačná v pěstování cibule a sušená cibule se dováží. Zkoumá se mnoho cest jak likvidovat odpady z cibule. Například extrakce aromatických látek, využití vláknin (téměř neobsahují lignin ani fenoly) nebo výroba instantních zahušťovadel. Doposud je problém ekonomie těchto způsobů zpracování. Zatím nejzajímavějším způsobem likvidace těchto odpadů se jeví kompostování. Za prvé to umožní využít odpad v místě, kde byl vyroben, tím odpadnou přepravní náklady. Za druhé tento způsob, je-li správně proveden, pomůže ničit bílou hnilobu Sclerotium cepivorum. Tento patogen může přetrvat v půdě i patnáct let. Tato choroba napadá cibuli , pórek a česnek. Zdravé rostliny náhle zakrňují a zahnívají. Jak se choroba rozvíjí, rozvíjí se bílá, vatě podobná hmota okolo spodku a po straně rostlin a objevují se malé černé částečky – sklerocia. Dříve zemědělci používali rotaci plodin. S tím že tento patogen přetrvá i patnáct let v půdě, nedaří se jim se tohoto nevítaného příživníka zbavit. Zatím je možno užívat metyl bromid, ale jen do roku 2005. Při kompostování odpadu cibule dle prof. Whippse je důležité dodržet následující proces: I vnější vrstvy kompostu musí dosáhnout teploty 48 st. C. a je třeba držet dostatečnou vlhkost. Takto vyrobený kompost obsahuje přírodní látky, které přimějí spory k vyklíčení. Jakmile spory vyklíčí, nedokáží přežít bez hostitele. Pohnojí-li se takto pole, na kterém se ten rok nepěstuje cibulovina, přežívání tohoto patogenu se výrazně sníží. Zdroj: Svět spotřebitelů