Rozbory prokázaly nadlimitní množství těžkých kovů v Kutné Hoře
Nadlimitní množství těžkých kovů na pozemcích Kutné Hory a okolí prokázala
analýza rizik, kterou nechalo na žádost vlády vypracovat ministerstvo životního
prostředí. Jako pozůstatek dlouhodobé těžby stříbrné rudy se tam v zemědělských
i jiných půdách nachází nadlimitní množství arzenu, kadmia, mědi, olova a zinku,
konstatuje zpráva. Největší zdravotní rizika může podle analýzy, jež pokladnu
ministerstva přišla téměř na dva miliony korun, způsobit arzen. Ten byl zjištěn
i v podzemních a povrchových vodách v Kutné Hoře. Jako základní opatření, které
má zamezit šíření kontaminace, doporučuje ministerstvo pokrýt zdroje znečištění
vytěženou zeminou a vysázet tam keře a stromy. To by podle ministra Ambrozka
nemělo být drahé, takže na zaplacení projektu úprav by stačila kutnohorská
městská kasa, případně s pomocí peněz krajského úřadu. Například pro zalesňování
by mohlo město využít i programy Státního fondu životního prostředí. Stříbrné a
polymetalické rudy se začaly v Kutné Hoře těžit už v desátém století a těžba
pokračuje prakticky nepřetržitě do současnosti. Znečištěním města se zabývala
vláda loni na jaře, přičemž vedle analýzy rizik znečištění zadala ministerstvu
zdravotnictví vypracovat rozbor zdravotních rizik. Ministerstvo průmyslu a
obchodu dostalo tehdy za úkol nalézt nejúspornější variantu čištění odpadních
vod z dolu Kaňk. Zdroj: Newsletter Odpady
Nadlimitní množství těžkých kovů na pozemcích Kutné Hory a okolí prokázala analýza rizik, kterou nechalo na žádost vlády vypracovat ministerstvo životního prostředí. Jako pozůstatek dlouhodobé těžby stříbrné rudy se tam v zemědělských i jiných půdách nachází nadlimitní množství arzenu, kadmia, mědi, olova a zinku, konstatuje zpráva. Největší zdravotní rizika může podle analýzy, jež pokladnu ministerstva přišla téměř na dva miliony korun, způsobit arzen. Ten byl zjištěn i v podzemních a povrchových vodách v Kutné Hoře. Jako základní opatření, které má zamezit šíření kontaminace, doporučuje ministerstvo pokrýt zdroje znečištění vytěženou zeminou a vysázet tam keře a stromy. To by podle ministra Ambrozka nemělo být drahé, takže na zaplacení projektu úprav by stačila kutnohorská městská kasa, případně s pomocí peněz krajského úřadu. Například pro zalesňování by mohlo město využít i programy Státního fondu životního prostředí. Stříbrné a polymetalické rudy se začaly v Kutné Hoře těžit už v desátém století a těžba pokračuje prakticky nepřetržitě do současnosti. Znečištěním města se zabývala vláda loni na jaře, přičemž vedle analýzy rizik znečištění zadala ministerstvu zdravotnictví vypracovat rozbor zdravotních rizik. Ministerstvo průmyslu a obchodu dostalo tehdy za úkol nalézt nejúspornější variantu čištění odpadních vod z dolu Kaňk.
Zdroj: Newsletter Odpady
Sdílet článek na sociálních sítích