Amazonský prales ustupuje sóji
Stačí si vyjet na výlet severně od města Cuiabá. Při cestě po rušné silnici se
budete divit, jak lidé dokáží za rok prales změnit... tedy - srovnat se zemí,
napsal list The New York Times. Na místech, kde se dříve džunglí proháněla
zvířata a křičeli papoušci, se dnes rozkládají sójové plantáže. To přece není
nutné! zuří ochránci přírody. Je! nekompromisně si stojí na svém ekonomicky
smýšlející lidé - sójové boby totiž jsou v současné době nejvýnosnější plodinou
na trhu. Sóji je proto dovoleno, aby ubírala stále větší kus amazonského
deštného pralesa. Na dlouhá sójová pole se už mění i vykácené pastviny, kde se
dříve alespoň mohly pást krávy. V loňském roce vzrostlo odlesňování amazonského
pralesa o 40 procent. K rychlému ubývání pralesa také přispělo abnormálně suché
období od srpna 2001 do července 2002. Svůj podíl na mizení deštného pralesa má
i laxní přístup k výkonu práva. Svou troškou do mlýna přispěla rovněž slabá
brazilská měna, která zvýhodňuje pěstování plodin na vývoz. Odborníci přitom
varují, že pokud bude mýcení tropického pralesa směrem na jih pokračovat, bude
se dále stupňovat i ohrožení amazonského ekologického systému. Člen
Lidově-socialistické strany a guvernér Mato Grosso pan Blairo Maggi patří k
největším producentům, dovozcům i vývozcům sóji v Brazílii. \"Sójový král\", jak
ho nazývá tamní tisk, vykresluje sóju jako záruku růstu a rozvoje amazonské
oblasti. Rád by v příštím desetiletí sójová pole v Mato Grosso (česky Hustý
prales) ještě ztrojnásobil. Alespoň jeho firma bude v příštím roce své plantáže
rozšiřovat. \"Kvůli vykácení pralesa netrpím nejmenším pocitem viny,\"
prohlašuje Maggi ve své kanceláři v Cuiabá, hlavním městě Mato Grossa. \"Bavíme
se o oblasti větší než Evropa, která byla dosud téměř nedotčena. Nechápu, v čem
je problém.\" Pan Maggi odmítá obvinění, že v jeho osobě podnikatele a guvernéra
dochází ke střetu zájmů. \"Vždycky jsem prohlašoval, že chci stavět silnice a
budovat pole. Lidé si mě také proto zvolili,\" říká. Pěstitelé sóji apelují na
vládu, aby přehodnotila klasifikaci některých částí deštného pralesa a označila
je jako \"přechodné oblasti\" nebo \"stepi\". Podle brazilského práva může
majitel půdy vykácet stromy a provozovat zemědělství na 20 procentech svého
pozemku v pralese. V přechodných oblastech to může být až 50 procent a na stepi
dokonce 65 procent pozemku. Loňské vypalování pralesa vyprodukovalo tak husté
mraky dýmu, že některé lety musely být dočasně zrušeny. Pěstování sóji také
zvyšuje znečištění místních řek, které se vlévají do Amazonky. Podle pana
Maggiho ale nesou vinu za mizení a znečištění pralesa především chudé rodiny z
jiných brazilských regionů, které federální vláda nechává hospodařit v odlehlých
oblastech Mato Grossa. Podle vládních výzkumů ale nesou drobní zemědělci
zodpovědnost za vymýcení jen 17 procent tropických lesů. Zdroj: iHNed
Stačí si vyjet na výlet severně od města Cuiabá. Při cestě po rušné silnici se budete divit, jak lidé dokáží za rok prales změnit... tedy - srovnat se zemí, napsal list The New York Times.
Na místech, kde se dříve džunglí proháněla zvířata a křičeli papoušci, se dnes rozkládají sójové plantáže. To přece není nutné! zuří ochránci přírody. Je! nekompromisně si stojí na svém ekonomicky smýšlející lidé - sójové boby totiž jsou v současné době nejvýnosnější plodinou na trhu.
Sóji je proto dovoleno, aby ubírala stále větší kus amazonského deštného pralesa. Na dlouhá sójová pole se už mění i vykácené pastviny, kde se dříve alespoň mohly pást krávy. V loňském roce vzrostlo odlesňování amazonského pralesa o 40 procent.
K rychlému ubývání pralesa také přispělo abnormálně suché období od srpna 2001 do července 2002. Svůj podíl na mizení deštného pralesa má i laxní přístup k výkonu práva. Svou troškou do mlýna přispěla rovněž slabá brazilská měna, která zvýhodňuje pěstování plodin na vývoz.
Odborníci přitom varují, že pokud bude mýcení tropického pralesa směrem na jih pokračovat, bude se dále stupňovat i ohrožení amazonského ekologického systému.
Člen Lidově-socialistické strany a guvernér Mato Grosso pan Blairo Maggi patří k největším producentům, dovozcům i vývozcům sóji v Brazílii. \"Sójový král\", jak ho nazývá tamní tisk, vykresluje sóju jako záruku růstu a rozvoje amazonské oblasti. Rád by v příštím desetiletí sójová pole v Mato Grosso (česky Hustý prales) ještě ztrojnásobil. Alespoň jeho firma bude v příštím roce své plantáže rozšiřovat.
\"Kvůli vykácení pralesa netrpím nejmenším pocitem viny,\" prohlašuje Maggi ve své kanceláři v Cuiabá, hlavním městě Mato Grossa. \"Bavíme se o oblasti větší než Evropa, která byla dosud téměř nedotčena. Nechápu, v čem je problém.\"
Pan Maggi odmítá obvinění, že v jeho osobě podnikatele a guvernéra dochází ke střetu zájmů. \"Vždycky jsem prohlašoval, že chci stavět silnice a budovat pole. Lidé si mě také proto zvolili,\" říká.
Pěstitelé sóji apelují na vládu, aby přehodnotila klasifikaci některých částí deštného pralesa a označila je jako \"přechodné oblasti\" nebo \"stepi\". Podle brazilského práva může majitel půdy vykácet stromy a provozovat zemědělství na 20 procentech svého pozemku v pralese. V přechodných oblastech to může být až 50 procent a na stepi dokonce 65 procent pozemku.
Loňské vypalování pralesa vyprodukovalo tak husté mraky dýmu, že některé lety musely být dočasně zrušeny. Pěstování sóji také zvyšuje znečištění místních řek, které se vlévají do Amazonky.
Podle pana Maggiho ale nesou vinu za mizení a znečištění pralesa především chudé rodiny z jiných brazilských regionů, které federální vláda nechává hospodařit v odlehlých oblastech Mato Grossa. Podle vládních výzkumů ale nesou drobní zemědělci zodpovědnost za vymýcení jen 17 procent tropických lesů.
Zdroj: iHNed
Sdílet článek na sociálních sítích