Valašské Meziříčí Do měst a vesnic se stahují v těchto mrazivých dnech některé
druhy přezimujících ptáků. V blízkosti lidských obydlí hledají snazší obživu.
Dospělí i děti však mohou v této nepříznivé době pomoci zachránit nejeden ptačí
život. Dělají to každoročně také valašskomeziříčští ochránci přírody, kteří
spolu s dětmi z přírodovědného oddílu mládeže Falco vyrábějí již během roku
ptačí krmítka. \"Hladovějícím ptákům pak pomáháme v zimním období přikrmováním
na krmítkách, která rozmísťujeme v různých částech města,\"přiblížil jednu ze
záslužných činností mladých ochránců přírody ornitolog Miroslav Dvorský. Včera
tak umístili větší zahradní krmítko ve starém ovocném sadu v areálu bývalých
vojenských kasáren, kde příchozí budou moci pozorovat nejen ptačí drobotinu, ale
prohlédnout si zároveň informační panel s vyobrazením většiny druhů ptáků, které
u nás můžeme na krmítkách pozorovat.\"Krmítka přitom mohou být různých tvarů a
je vhodné je umístit na závětrné, nerušené místo v parku, na zahradě, za oknem
domu nebo třeba na okraji lesa u chaty,\"vysvětlil základní principy Dvorský a
doplnil: \"Vždy ale musíme dbát na to, aby sypané krmivo bylo pokud možno co
nejvíce v suchu, nevyfoukával je vítr a aby se v nich přikrmující ptáci cítili v
bezpečí před kočkami či psy.\" S přikrmováním ptáků je podle odborníků vhodné
začít ještě před začátkem zimy, aby ptáci v době sněhu a mrazů už byli na nové
krmítko zvyklí a věděli, že zde najdou potravu. \"Ani teď však není na vyvěšení
krmítek pozdě. Ptáky krmíme přes celou zimu, obvykle až do konce března,\"uvedl
Dvorský. Pro většinu našich ptačích strávníků je nejvhodnější směs různých druhů
olejnatých semen, jako je slunečnice, mák, řepka, lněné semínko, rozdrcené
vlašské či lískové ořechy. Radost jim udělá i loupaný oves či ovesné vločky,
proso, vhodné je také odpadové zrní a různá semena plevelů. Vhodným krmivem pro
sýkory, ale také strakapoudy je třeba hovězí lůj pověšený u krmítka nebo na
stromě, vrabcům se zavděčíme i rozdrobeným ztvrdlým pečivem, kosům, kvíčalám a
brkoslavům zase jablíčkem. \"Do krmítek však nedáváme čerstvé pečivo, ani zbytky
kořeněných a uzených jídel,\"varoval Dvorský.
Valašské Meziříčí Do měst a vesnic se stahují v těchto mrazivých dnech některé druhy přezimujících ptáků. V blízkosti lidských obydlí hledají snazší obživu. Dospělí i děti však mohou v této nepříznivé době pomoci zachránit nejeden ptačí život. Dělají to každoročně také valašskomeziříčští ochránci přírody, kteří spolu s dětmi z přírodovědného oddílu mládeže Falco vyrábějí již během roku ptačí krmítka. \"Hladovějícím ptákům pak pomáháme v zimním období přikrmováním na krmítkách, která rozmísťujeme v různých částech města,\"přiblížil jednu ze záslužných činností mladých ochránců přírody ornitolog Miroslav Dvorský. Včera tak umístili větší zahradní krmítko ve starém ovocném sadu v areálu bývalých vojenských kasáren, kde příchozí budou moci pozorovat nejen ptačí drobotinu, ale prohlédnout si zároveň informační panel s vyobrazením většiny druhů ptáků, které u nás můžeme na krmítkách pozorovat.\"Krmítka přitom mohou být různých tvarů a je vhodné je umístit na závětrné, nerušené místo v parku, na zahradě, za oknem domu nebo třeba na okraji lesa u chaty,\"vysvětlil základní principy Dvorský a doplnil: \"Vždy ale musíme dbát na to, aby sypané krmivo bylo pokud možno co nejvíce v suchu, nevyfoukával je vítr a aby se v nich přikrmující ptáci cítili v bezpečí před kočkami či psy.\" S přikrmováním ptáků je podle odborníků vhodné začít ještě před začátkem zimy, aby ptáci v době sněhu a mrazů už byli na nové krmítko zvyklí a věděli, že zde najdou potravu. \"Ani teď však není na vyvěšení krmítek pozdě. Ptáky krmíme přes celou zimu, obvykle až do konce března,\"uvedl Dvorský. Pro většinu našich ptačích strávníků je nejvhodnější směs různých druhů olejnatých semen, jako je slunečnice, mák, řepka, lněné semínko, rozdrcené vlašské či lískové ořechy. Radost jim udělá i loupaný oves či ovesné vločky, proso, vhodné je také odpadové zrní a různá semena plevelů. Vhodným krmivem pro sýkory, ale také strakapoudy je třeba hovězí lůj pověšený u krmítka nebo na stromě, vrabcům se zavděčíme i rozdrobeným ztvrdlým pečivem, kosům, kvíčalám a brkoslavům zase jablíčkem. \"Do krmítek však nedáváme čerstvé pečivo, ani zbytky kořeněných a uzených jídel,\"varoval Dvorský.