Zoopark vypustí do volné přírody další zubry
Pár loňských mláďat odcestuje do slovenských Polonin koncem měsíce, domov pro
další dva se teprve vybírá
Pár loňských mláďat odcestuje do slovenských Polonin koncem měsíce, domov pro další dva se teprve vybírá
Podkrušnohorský zoopark v Chomutově připravuje pro čtyři mladé zubry nejcennější dárek, jaký může zvíře v zajetí dostat. Pustí je na svobodu. První dva zubři evropští poputují do slovenského národního parku Poloniny koncem měsíce, domov pro další dva se teprve vybírá.
Do volné přírody zahrada vrátí celkem šest zvířat živočišného druhu, který stál na samém prahu vyhynutí.
„Po 2. světové válce bylo na celém světě jen něco mezi dvaceti a třiceti zubry. Dnes se jejich stavy díky chovným programům pohybují kolem tří tisíc. Polovina žije ve volné přírodě,“ uvedl ředitel zooparku Přemysl Rabas.
První chovný pár přežvýkavých sudokopytníků odcestoval z Chomutova na Slovensko vloni. Dnes už se oba zástupci největších evropských savců prohánějí svobodně po národním parku.
Přestože dosahují až 1300 kilogramů hmotnosti, lidé se jich nemusí bát. „Ve volné přírodě velmi rychle získají plachost, která je nutí udržovat si od návštěvníků lesa tak velký odstup, že se jen velmi zřídka sotva zahlédnou,“ dodal Rabas.
Vypuštění zubrů do volné přírody je součástí chovného programu, který v roce 1985 spustili Němci. Spojuje zoologické zahrady zachraňující živočichy, jimž hrozí vyhynutí nebo se dramaticky snižuje jejich počet. Program nyní shromažďuje genetické informace o 145 druzích zvířat. Chomutov významně pomohl například při záchraně ibisů skalních.
Kromě zubrů vrací zoopark do volné přírody také sovy pálené. Nejdřív je naučí životu na svobodě a pak je pustí z klecí. Do volné přírody jich vrátil šedesát. „Zajímavé je, že čtyři letošní mláďata jsou od rodičů, z nichž jeden je handicapovaný. Dostal se k nám z přírody se zlomeným křídlem, které jsme vyspravili drátem. Sice létá, ale nestačí to k akrobacii, kterou potřebuje k lovu, a tak u nás zůstal,“ doplnila vedoucí zoologie Iveta Rabasová.
Pro budoucí generace zachraňuje park také obyčejná zvířata. Mizející domácí plemena soustředil do Podkrušnohorské vesnice. Lidé z průmyslového severu se tu mohou seznámit se životem na venkově, který mnozí z nich pamatují jen z útlého dětství nebo se s ním nesetkali vůbec.
Zvířatům, která už zachránit nedovedl nebo nestihl, vybudoval park v roce 1995 hřbitov vyhynulých evroasijských druhů. Zmizelé druhy tu mají svůj pomník. Umělci, kteří sochy tvořili, byli často překvapeni, z jak dlouhého seznamu si model mohli vybrat.
Podkrušnohorský zoopark v Chomutově připravuje pro čtyři mladé zubry nejcennější dárek, jaký může zvíře v zajetí dostat. Pustí je na svobodu. První dva zubři evropští poputují do slovenského národního parku Poloniny koncem měsíce, domov pro další dva se teprve vybírá.
Do volné přírody zahrada vrátí celkem šest zvířat živočišného druhu, který stál na samém prahu vyhynutí.
„Po 2. světové válce bylo na celém světě jen něco mezi dvaceti a třiceti zubry. Dnes se jejich stavy díky chovným programům pohybují kolem tří tisíc. Polovina žije ve volné přírodě,“ uvedl ředitel zooparku Přemysl Rabas.
První chovný pár přežvýkavých sudokopytníků odcestoval z Chomutova na Slovensko vloni. Dnes už se oba zástupci největších evropských savců prohánějí svobodně po národním parku.
Přestože dosahují až 1300 kilogramů hmotnosti, lidé se jich nemusí bát. „Ve volné přírodě velmi rychle získají plachost, která je nutí udržovat si od návštěvníků lesa tak velký odstup, že se jen velmi zřídka sotva zahlédnou,“ dodal Rabas.
Vypuštění zubrů do volné přírody je součástí chovného programu, který v roce 1985 spustili Němci. Spojuje zoologické zahrady zachraňující živočichy, jimž hrozí vyhynutí nebo se dramaticky snižuje jejich počet. Program nyní shromažďuje genetické informace o 145 druzích zvířat. Chomutov významně pomohl například při záchraně ibisů skalních.
Kromě zubrů vrací zoopark do volné přírody také sovy pálené. Nejdřív je naučí životu na svobodě a pak je pustí z klecí. Do volné přírody jich vrátil šedesát. „Zajímavé je, že čtyři letošní mláďata jsou od rodičů, z nichž jeden je handicapovaný. Dostal se k nám z přírody se zlomeným křídlem, které jsme vyspravili drátem. Sice létá, ale nestačí to k akrobacii, kterou potřebuje k lovu, a tak u nás zůstal,“ doplnila vedoucí zoologie Iveta Rabasová.
Pro budoucí generace zachraňuje park také obyčejná zvířata. Mizející domácí plemena soustředil do Podkrušnohorské vesnice. Lidé z průmyslového severu se tu mohou seznámit se životem na venkově, který mnozí z nich pamatují jen z útlého dětství nebo se s ním nesetkali vůbec.
Zvířatům, která už zachránit nedovedl nebo nestihl, vybudoval park v roce 1995 hřbitov vyhynulých evroasijských druhů. Zmizelé druhy tu mají svůj pomník. Umělci, kteří sochy tvořili, byli často překvapeni, z jak dlouhého seznamu si model mohli vybrat.
Zdroj:Právo
Sdílet článek na sociálních sítích