O povodni a zapomenuté revitalizaci
Už pěkných pár týdnů hýbe obyvateli ostravského centra zamýšlená „revitalizace“ jedné části Komenského sadů, spočívající ve vykácení více než 160 vzrostlých lip a jejich nahrazení jinými, prý rovněž vzrostlými, leč „ušlechtilými“ a zdravými lípami. Zdá se být marné petiční úsilí občanského sdružení Svatý Václav a dalších občanských iniciativ za záchranu čtyřřadé lipové aleje, která ve své současné podobě patří k nejkrásnějším a v horkých dnech také nejpříjemnějším částem městského parku.
V červnu zastupitelé obvodu Moravská Ostrava a Přívoz schválili usnesení, v němž uvolnili půlmilionovou částku na přípravu projektu a zahájení správního řízení v případě pokácení lipové aleje v Komenského sadech. V této souvislosti je až s podivem, jak málo koncepční jsou radniční vize spojené s podobou, využitím a údržbou největšího ostravského parku. V roce 1997 se začala měnit jeho severní část, kde byla vyhloubena plocha pro vodní nádrž, vytvořena a stromy osázena nová návrší. Pak přišla povodeň a veškeré plánované finanční prostředky na revitalizaci této části Komenského sadů padly na úhradu povodňových škod. Po deseti letech by tedy bylo v logice věci, aby se dokončilo to, co již bylo jednou vyprojektováno a započato. Zdá se však, jako by povodeň před deseti lety vzala i všechny tehdejší záměry spojené s obnovou parku. Tomu by však nepochybně prospělo i více systematické péče: pravidelná údržba vzrostlých stromů, jež by měla být stejnou samozřejmostí jako kosení travnatých ploch či úklid parku. Možná by ostravským radním neuškodilo, kdyby se zašli do parku projít sami nebo s dětmi, projet na kole nebo na kolečkových bruslích, aby lépe pochopili, co tyto „plíce“ města s nejznečištěnějším ovzduším v republice skutečně potřebují. A jaká rozhodnutí od nich očekávají lidé, kteří tady žijí a chtějí žít… Kácení stromů to určitě není.