Neděle, 4. prosince 2022

I. zpráva z průběhu vědecké expedice Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity na souostroví Svalbard

Po zprovoznění stanice a malého člunu byl zahájen letošní vědecký program expedice.
26. červenece 2009
I. zpráva z průběhu vědecké expedice Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity na souostroví Svalbard

První část III. arktické vědecké expedice Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která odcestovala 29. června, se po příletu do Longyearbyenu (správní centrum souostroví Svalbard) přesunula na naší základnu do severní části zátoky Billefjorden. Tuto část expedice tvoří botanikové z Jihočeské univerzity a Botanického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i., a klimatologové a rostlinní fyziologové z brněnské Masarykovy univerzity.

Po zprovoznění stanice a malého člunu byl zahájen letošní vědecký program expedice. Oleksii Redchenko pokračuje v průzkumu lišejníků zájmového území. Při této práci se mu podařilo nalézt pro Svalbard nový druh lišejníku (Dirina sp.). Tento druh se vyskytuje především v teplejších oblastech mírného pásma včetně středomoří. Klimatolog Kamil Láska zkontroloval technický stav čtyř automatických meteorologických stanic a převedl naměřená celoroční data do počítače. Hlavní meteorologickou stanici zmodernizoval a rozšířil o měření dalších klimatických parametrů. Rostlinný fyziolog Miloš Barták založil dlouhodobá měření denních chodů fotosyntézy (pomocí fluorescenčních metod) u třech druhů cévnatých rostlin (Vrba polární, Silenka bezlodyžná a Dryádka osmiplátečná) zdejší tundry.

Nejnáročnější část letošní expedice začala transportem a sestavením tří otevřených komor (open top chambers) a drátěných klecí do oblasti severovýchodní části zátoky Petunia, kde se nachází tzv. kopečková tundra. Podmáčená kopečková tundra je tvořena nejproduktivnějšími rostlinnými společenstvy zdejší tundry. Rostlinná společenstva se skládají především z mechů, mezi kterými se v menší míře vyskytují různé cévnaté rostliny (vrby, přesličky, lomikámeny a další). Mezi kopečky v mělkých kalužinách vytváří mohutné kolonie cyanobakterie Nostoc sp. Náš experiment je zaměřen na případnou reakci tohoto společenstva na mírné oteplení. V otevřených sklenících je zvýšená teplota, v porovnání s okolní tundrou, o 2 až 3°C. V arktické oblasti se očekává v blízké budoucnosti takovéto zvýšení teploty. Počáteční stav těchto společenstev včetně složení půdy je analyzován celou řadou metod ve spolupráci s kolegy z Jihočeské univerzity a z ústavů Akademie věd. Například Tomáš Hájek měří rychlost růstu a následného rozkladu mechorostů, rychlost růstu a fixaci vzdušného dusíku sinicemi (Nostoc sp.) zase měří Josef Elster. V otevřených sklenících a kontrolách (drátěné klece) současně monitorujeme teplotu a vlhkost. Tyto hodnoty jsou automaticky zaznamenávány v datalogeru. V drátěných klecích (kontrolní stanoviště) provádíme všechna měření stejně jako v otevřených sklenících. Drátěné klece chrání studované společenstvo před pastvou sobů. Dva sobí junioři vytvářeli diváckou kulisu již v průběhu instalace experimentu.

20. července se brněnská část expedice vrátila domů a přijíždí další jihočeští botanikové a zoologové.    

doc. Ing. Josef Elster, CSc., arktická stanice Jihočeské univerzity Petunia, 18. července 2009

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
Electrolux - domácí spotřebiče
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů