Čtvrtek, 28. března 2024

Zdravé vnitřní prostředí v udržitelném stavění

V evropském měřítku se spotřebuje celých 40 % energie na provoz budov.

Zdravé vnitřní prostředí v udržitelném stavění

Poučený stavebník proto již při přípravě projektu přemýšlí o energetické náročnosti budoucí stavby.

Ve většině případů však budoucí uživatel uvažuje pouze o tepelných ztrátách obálky budovy, nevnímá ji jako celkový souhrn všech energetických ztrát a zisků jak při provozu, tak i výstavbě budovy a výrobě stavebních materiálů.

Možností, jak přistupovat k energetickým úsporám, je několik - od snižování tepelných ztrát přes využití pasivní sluneční energie. Celková užitná hodnota budovy však zahrnuje nejen její energetickou náročnost, ale i kvalitu vnitřního prostředí a estetickou hodnotu.

PROJEKT MODEL HOME

Představa pasivního domu v laikovi vyvolává dojem, že ho čekají omezení - jak ve vzhledu budovy a jejím užívání, tak i v soužití s technologiemi. Proč tedy nepřistoupit na myšlenku aktivního domu, který bude pracovat pro nás? Tento objekt je postavený v nízkoenergetickém standardu, u kterého je spotřeba pokryta "zelenou energií". Spolu s kvalitním architektonickým řešením a důrazem na pohodlí ztělesňuje představu o bydlení budoucnosti.

Splnění těchto kritérií si vytkl projekt Model Home 2020 společnosti VELUX, který vychází z její celkové strategie snížit množství emisí CO2 o 50 % do roku 2020. Navazuje na experimentální projekty CO2 neutrálních prefabrikovaných nástaveb Soltag a Atika či školicího střediska Sonneborn, ve kterých byly principy řešení, výrobky a technologie využity a následně testovány.

Projekt Model Home 2020 zahrnuje šest environmentálně příznivých rodinných domů - experimentů, které budou postaveny na principu aktivního domu. Po určitou dobu budou přístupné veřejnosti a následně obydleny a zkoumány přímo při běžném provozu života rodiny. Tyto vzorové domy se objeví v letech 2009 až 2010 v Dánsku, Rakousku, Německu, Británii a Francii.

NÁVRH STŘEŠNÍCH OKEN

Princip návrhu střešních oken v takto koncipované budově je založen na vytvoření inteligentní obálky, která operativně reaguje na změny klimatických a světelných podmínek během dne i roku.

Orientace místností a prostory otevřené do krovu umožňují rovnoměrné prosvětlení celé dispozice a využití efektivního způsobu přirozeného větrání. Snížení počtu hodin, kdy je v interiéru potřeba umělé osvětlení, představuje nemalou úsporu energie. Komfort uživatele zvyšuje i to, že je tu kladen důraz na využití osvětlení přiměřené funkci místnosti. V návrhu prosvětlení je žádoucí převládající podíl difuzního světla (80 %), dostupného jak při zatažené, tak i jasné obloze. Přímé sluneční záření je v interiéru vhodné především v zimních měsících. Přichází-li do interiéru odrazem, například o protější stěnu, neoslňuje uživatele.

Nezbytnou součástí návrhu je nejen řešení dostatku denního světla, ale i jeho regulace a opatření proti oslnění a přehřívání vnitřních prostor. Řízené venkovní stínění je integrováno v systému domácí automatizace, reprezentovaného střešními okny INTEGRA(r), a efektivně reguluje množství slunečního světla a tepla pronikajícího do interiéru. V neposlední řadě je zde výtvarná hodnota hry slunečních paprsků během různých ročních i denních dob.

PŘIROZENÉ VĚTRÁNÍ A SOLÁRNÍ ZISKY

Přirozené větrání s řízeným otevíráním oken závislým na povětrnostních podmínkách zaručuje příhodné teplotní podmínky a kontrolu kvality vzduchu. Především v létě může být tepelný režim budovy optimalizován i díky využití nočního chlazení. Rovnoměrné proudění je přitom zajišťováno pozicí a uspořádáním oken v závislosti na geometrii a orientaci budovy (komínový efekt, princip příčného provětrání). V zimních měsících rychlé a efektivní větrání zabrání ochlazení konstrukcí a tím i ztrátám energie. Nezastupitelnou úlohu zde také hraje volba zasklení. Ideálním řešením je zasklení tepelně izolačním dvojsklem pro pasivní solární zisky v kombinaci s tepelně izolačním trojsklem s malými tepelnými ztrátami.

Na pasivní solární zisky lze pohlížet buď jako na přímý ohřev vzduchu sluncem pronikajícím střešními okny, nebo jako na využití předehřátého vzduchu (např. na tmavém povrchu střechy/fasády budovy) při větrání. Nezastupitelná je i složka aktivních solárních zisků prostřednictvím solárních panelů a fotovoltaických článků. Cílené využití denního světla v budovách přispívá k redukci spotřeby energie a představuje tak v architektonických konceptech jednu z možností dosažení velmi dlouhé životnosti staveb.

První z domů z projektu Model Home 2020 - "Home for life" - vyrostl v Aarhusu (Dánsko) a vychází z popsaných principů. Zahrnuje systém opatření pro splnění myšlenky aktivního domu, domu s nulovou emisí CO2 a vysokou uživatelskou hodnotou. Celková energetická náročnost budovy - její uhlíková stopa - by měla být důležitějším hodnotícím faktorem ekologičnosti než pouze její energetické ztráty.

Návrh objektu po stránce optimálního prosvětlení a energetické náročnosti lze ověřit použitím programů VELUX Daylight visualizer a VELUX Energy and indoor climate visualizer, které jsou volně ke stažení na www.velux.cz.

Komplexní hodnocení spotřeby s průkazem

Od 1. ledna 2009 v České republice platí povinnost zpracovávat průkaz energetické náročnosti budovy (zkratka PENB) pro každý nový objekt a pro rekonstrukci staveb s podlahovou plochou nad 1000 m2. Budova získá také energetický štítek (ČSN EN 730540 - 2:2007 Tepelná ochrana budov - technické požadavky). Tento štítek se však zabývá pouze "obálkou" budovy a jejími tepelně izolačními vlastnostmi, zatímco průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) zahrnuje všechny energie potřebné pro její provoz , tedy nejen na vytápění, ale i na ohřev vody, větrání, chlazení, osvětlení a pohon podpůrných systémů, jako jsou čerpadla, motory a ventilátory. Součástí PENB je i návrh konkrétních opatření, jak lze v budově uspořit další energii, a vyčíslení návratnosti vynaložených investic.

Co je to syndrom nemocných budov

Uvnitř budov trávíme 90 % svého času, a tak velmi záleží na kvalitě vzduchu, jaký v nich dýcháme, i na tom, zda budova působí příznivě na naši fyzickou i psychickou pohodu. Nedostatek světla může přispívat ke vzniku depresí, hlavně v zimním období. Průzkumy Světové zdravotnické organizace ukázaly, že překvapující podíl (až 30 %) nových i rekonstruovaných budov trpí takzvaným "syndromem nemocných budov" - SBS (Sick Building Syndrom). Na jeho vzniku se podílí nedostatek světla, slabá ventilace a také použité stavební materiály, které mohou uvolňovat do prostředí potenciálně nebezpečné látky (dráždivé, alergenní i toxické), jejichž účinky se nedostatečnou výměnou vzduchu ještě zesilují.

Zdroj:STAVITEL
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů