Pátek, 29. března 2024

Umět se nadechnout

Finské sruby v Česku zatím zákazníky příliš nezaujaly. Toto bydlení však má nesporné výhody.

Umět se nadechnout

Ve spojení s bydlením nebudí dřevěné stavby v Česku důvěru. Správný dům je podle představ většiny zdejších obyvatel zděný. Tuzemští dodavatelé finských srubů se proto spíše než s přemírou zakázek potýkají s opačnými problémy.

Výjimek, jako jsou firmy Polární sruby a Aviga, je málo. Odhadem vzniklo v Česku pouze kolem stovky takových staveb, čtyřicet procent z nich navíc tvoří objekty k rekreaci, jako jsou chaty, penziony nebo třeba sauny.

Specifikem finských srubů je použití unikátní dřeviny - polární borovice. Oproti domácím dřevinám je podstatně tvrdší a stavby z ní jsou pevnější. >>Mnohem rychleji si takzvaně sedají. To znamená, že dřevo už potom tolik nepracuje a nepraská,<< tvrdí Dana Charamzová, šéfka vranovské firmy Polární sruby, která je už šest let výhradním dovozcem finského výrobce Lapp Pine Homes.

>>Lidé si na polární borovici cení jednak toho, že je skutečně výjimečně působivá na pohled, ale i na omak, a jednak i její vůně,<< dodává Charamzová.

Nelehký byznys

Firem jako Lapp Pine Homes se ve Finsku najdou asi tři stovky. V Česku s nimi v posledním desetiletí navázaly spolupráci desítky českých společností. Mnohé z nich ovšem po roce či dvou krachují, jelikož nenajdou dost klientů. Na vině je kromě předsudků také skutečnost, že vzhledem k místní kupní síle jsou srubové domy stále příliš drahé.

srub>>Dřevo zpracovávají Finové, kteří jsou placeni v eurech, čili žádná levná pracovní síla. Od toho se odvíjí cena domů. Finské sruby jsou nejméně o deset procent dražší než běžné dřevostavby,<< odhaduje Charamzová.

Koncová cena finských srubů je ovšem dána celou řadou kritérií. >>Záleží především na síle masivních stěn. Možností je hodně, proto cenu řešíme individuálně se zákazníkem na základě jeho přání. Velmi obecně lze říci, že cena našeho standardního rodinného domu se pohybuje od třinácti tisíc korun za metr čtvereční,<< tvrdí Lukáš Beťák, šéf obchodu firmy Aviga. Společnost Polární sruby nabízí rodinný dům s obytnou plochou 173 metrů čtverečních za zhruba tři miliony korun.

Nelehké časy přinesla dodavatelům finských srubů v Česku krize. >>Pro řadu firem to znamenalo definitivní konec. Soudím tak z toho, že se na nás v poslední době s žádostí o práci obrátilo velké množství řemeslníků, kteří dříve pracovali u konkurence,<< tvrdí Dana Charamzová.

Něco pro astmatiky

Mnoho lidí je v Česku vůči dřevostavbám předpojatých. Panují obavy z plísní, dřevokazných hub nebo červotoče. Čechy ani Moravany zatím příliš nenadchla ani specifická estetika srubů. Zvykli jsme si je totiž spojovat spíše se zálesáckou romantikou než s bydlením.

srubDřevo přitom obecně patří k materiálům, které velmi dobře izolují, díky čemuž majitelé ušetří za vytápění. Pro lidi zaměřené na ekologii je zase důležité, že každý metr krychlový dřeviny váže až 250 kilogramů kysličníku uhličitého po minimálně osmdesát let životnosti domu (na stavbu se v průměru spotřebuje 100 až 150 metrů krychlových dřeva).

Z minulých desetiletí máme také v Česku zakořeněnou představu, že dřevem by se nemělo plýtvat. Ve skutečnosti vyroste v evropských lesích každých osmdesát let 240 metrů krychlových pro každou tříčlennou rodinu. Dřevostavby lze navíc několikanásobně recyklovat.

srubLidé, kteří se pro bydlení ve finském srubu rozhodnou, většinou mají o výhodách polární borovice dostatečné povědomí. Často se s nimi seznámili přímo ve Finsku nebo v jiné skandinávské zemi a kromě jiného poznali, že takový dům doslova >>dýchá<<.

Finské sruby jsou totiž specifické tím, že mají velmi příjemné klima. Vlhkost vzduchu se pohybuje na úrovni 30 až 55 procent, což jsou pro člověka optimální hodnoty. Takové bydlení proto svědčí především lidem s astmatem nebo jinými dýchacími problémy.

Pro finské sruby hovoří rovněž rychlost postavení domu. >>Stavba netrvá déle než dva měsíce,<< tvrdí Lukáš Beťák. Neznamená to ovšem, že takový rodinný dům si nepotřebuje po dostavbě ještě >>sednout<<. Doba, kdy dřevo sesychá, trvá zpravidla dva až tři roky.

Výrobci srubů z polární borovice jsou na to připraveni. Pokud si koupíte takový dům a některé části (jako např. okna nebo potrubí) jsou pevné a nedá se s nimi hnout, vězte, že je něco špatně. Správně by tyto součásti domu měly být flexibilní a firma by měla nabídnout další servis, kdy na >>sedání<< bude dohlížet.

Prestižní stříbrná

Ne všechny srubové domy musejí vypadat stejně. Ve světě i v tuzemsku se najdou například kubistické či jinak atypické sruby.

To ale často netuší úředníci na stavebních úřadech. Předpokládají, že vždy musí jít jen o sruby v loveckém stylu. Argumentují pak, že taková architektura na naše území nepatří, protože je zdejšímu prostředí cizí. Neoblomný úředník na stavebním úřadu pak může být největší překážkou pro to, abyste si takový dům pořídili.

srub

V zahraničí lidé takové problémy řešit nemusejí. Kromě Skandinávie na sruby nejčastěji narazíte v Německu, Rakousku a ve Švýcarsku.

V těchto zemích jsou poslední dobou velmi populární také sruby ze stříbrné polární borovice, která je finskou raritou. Kolem polárního kruhu rostla přibližně 150 let a dalších 300 až 400 let zůstala stát na místě, až zkameněla, a není proto příliš dobře zpracovatelná.

>>Je desetkrát dražší než běžná polární borovice, a tak se z ní stala prestižní surovina. Často z ní stavějí lidé nebo majitelé penzionů, kteří chtějí zdůraznit svůj sociální status,<< vysvětluje Dana Charamzová, jejíž firma Polární sruby je jediným dodavatelem této dřeviny v Česku.

U nás zatím stojí jediná stavba, pro kterou byla použita. Je to sauna v průhonickém aquaparku. >>Za dobu, kdy tuto dřevinu nabízíme na českém trhu, jsme ale zatím nezískali ani jediného zákazníka,<< dodává Charamzová.

AUTOR: Pavla Kreuzigerová

Typy srubových domů:

Kanadský srub
- postavený z kulatin smrkových a modřínových kmenů

Roubenka
- dřevěná konstrukce z opracovaných hranolů

Finský srub
- stavba z kulatiny nebo lepených trámů výhradně za použití dřeva severské borovice

10 procent
Nejméně o tolik jsou sruby z polární borovice dražší než jiné dřevostavby.

Finské sruby jsou specifické tím, že mají velmi příjemné klima. Vlhkost vzduchu se pohybuje na úrovni 30 až 55 procent, což jsou pro člověka optimální hodnoty.

Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů