Olivový olej - historie, druhy, využití

Snad žádný jiný strom není tak těsně spojen s člověkem a historií lidstva jako právě olivovník. Jeho počátky se dají zmapovat někde v oblasti dnešního Iránu a Sýrie před více než 7000 lety.

Plodů olivovníků a z nich získaných produktů využívali již staří Egypťané. Díky fénickým obchodníkům se olivovníky dostaly i do Řecka (mezi prvními byly osazovány háje na Krétě). Potom se rozšířily do všech zemí Středomoří. Dnes se na mezinárodním trhu nejvíce cení oleje z olivovníků řeckých a italských.

Olivovníků je v současné době je známo přes 2000 různých kultivarů, mezi nimiž jsou nejznámější: Liccino, Frantoia, Moraiolo, Coratina, Nocellara, Carolea. Olivovníky vyžadují mírné teplé podnebí bez větších teplotních rozdílů. V žádném případě nesnášejí teploty pod bodem mrazu. Proto jim vyhovuje podnebí, které panuje ve Středomoří. Dorůstají výšky 5 až 15 metrů. Dožívají se vysokého stáří, několika set, ba výjimečně i tisíc let. Kvalitu plodů - oliv - ovlivňuje i složení půdy, ze které čerpá olivovník své živiny. Středomoří, obzvlášť Kréta, má vyjímečné optimální složení půdy.

Olivy jsou plody olivovníku, které se sbírají v různých stupních zralosti. Používají se jak zelené, tak i pozdní - temně fialové až černé. Olivy utržené přímo ze stromu jsou pro většinu lidí nepoživatelné. Proto se nakládají do různých nálevů (pak se využívají jak pro různé varianty kuchyně, tak i pro přímou spotřebu). Stupeň zralosti oliv, odrůda olivovníků, klimatické, půdní podmínky a dále způsob sklizně jsou bazální podmínky pro vznik kvalitního olivového oleje.

Olivový olej je jeden z mála olejů, který je vyráběn lisováním plodů (oliv). Většina olejů, které používáme běžně v kuchyni je lisována ze semen. Pokud je olivový olej získáván za studena pouze mechanickým zpracováním, pak si zachovává jedinečné složení a má prvořadé místo mezi oleji - základními doplňky naší stravy - a tvoří špičku mezi oleji. Více na: http://www.bestingraf.cz/kastamonitsaoil/2oo.html

ZDROJ: ww.bestingraf.cz