Úterý, 31. ledna 2023

Nanočástice: budoucnost nebo dávná minulost?

Nanočástice: budoucnost nebo dávná minulost?

Nanomateriály jsou díky svým unikátním vlastnostem předmětem řady výzkumů. A zájem o ně v blízké budoucnosti jistě utichat nebude. Co když jsou tu však s námi podstatně déle? Co když je před námi vyvinula sama příroda?

Mezi nanočástice patří i tzv. kvantové tečky, které jsou obvykle předmětem spíše technologického výzkumu s ohledem na široké průmyslové aplikace. Standardně jsou připravovány uměle ze dvou kovů. Malé rozměry jim propůjčí vlastnosti zcela odlišné od materiálu, ze kterého jsou vytvořeny. Navíc je možné tyto vlastnosti změnou velikosti ,,ladit". Jak ovšem ukazují nové výzkumy, kvantové tečky nejsou jen průmyslovou realitou, ale vytvořit je umí i sama příroda. Vznikají například v hydrotermálních pramenech nebo při spalování biomasy a jsou důležitou složkou našeho okolí.

Vědecký tým dr. Martina Feruse, jehož součástí jsou i studenti Přírodovědecké fakulty UK, spojil síly se skupinou dr. Lukáše Nejdla z Mendelovy univerzity v Brně, aby prozkoumali roli těchto kvantových teček v chemii vzniku života na Zemi. Konkrétně se jedná o kvantové tečky tvořené ze zinku a kadmia (ZnCd). Ty mohly vzhledem ke svým univerzálním katalytickým schopnostem sehrát při vzniku života velmi důležitou roli.

Již od 50. let minulého století je známo, že při vzniku života měly velký význam minerály. V roce 1966 chemik Cairns-Smith dokonce přišel s hypotézou, že celý začátek života byl postaven pouze na jílových minerálech. Dnešní vědecké poznatky jeho tvrzení lehce opravují, jelikož zásadní byl nejenom jíl, ale geochemické prostředí rané Země jako celek. Planeta musela být rájem pro vznik života, ale jaký ten ráj byl a jaké procesy hrály stěžejní roli? Důležitost minerálů je nepopiratelná. Spolu s krystaly hraje povrch minerálů extrémně důležitou roli, jelikož je na něm možné zakoncentrovat a selektovat různé látky, což mohlo značně dopomoci vzniku komplikovanějších sloučenin. Současné vědecké teorie hovoří o tak zvané kinetické pasti - lapení vhodných chemických látek během reakcí. Vhodným prostředím pro vznik života mohly být horké prameny v místech silné vulkanické činnosti na rané Zemi a také horká místa po dopadu asteroidů. Což jsou právě i místa výskytu kvantových teček...

Skupina vědců se zaměřila na tři hlavní aspekty významu ZnCd kvantových teček, které posloužily jako modelový systém pro výzkum jejich vzniku za podmínek rané Země. K syntéze dojde snadno v roztoku iontů příslušných kovů, přesněji jejich solí, v přítomnosti sirných alkoholů a formamidu, který je důležitou molekulou v chemii vzniku života. V takovém roztoku vznikají kvantové tečky jen díky ozařování UV zářením simulujícím paprsky raného Slunce dopadající na povrch Země, v té době ještě bez ozonové vrstvy. Prostředí pro jejich vznik je tak stejné jako prostředí vhodné pro vznik života.

Dále se studie soustředila na funkci ZnCd kvantových teček. Prvním důležitým uplatněním je katalýza. Tečky jsou schopné podpořit syntézu nukleových bází RNA (ribonukleové kyseliny) za přítomnosti formamidu. Syntéza pak poskytuje vyšší výtěžek molekul zásadních pro život, jak ho známe. Obzvláště patrný je rozdíl u pyrimidinových bází, které v prostředí formamidu obvykle vznikají s menšími výtěžky než báze purinové. Za přítomnosti ZnCd kvantových teček je tomu však naopak. Druhou funkcí zkoumaných nanočástic je funkce nanozymu, to jsou částečky nanorozměrů, které se chovají podobně jako enzymy. ZnCd kvantové tečky jsou schopné napodobit enzym peroxidázu a v přítomnosti peroxidu vodíku tak fungují jako oxidační činidlo. Kromě toho jsou schopné fungovat podobně jako další enzymy důležité pro vznik života a fungování základních dějů na úrovni genetické informace - restrikční endonukleázy. Tyto enzymy mají za úkol štěpit vlákno DNA na konkrétních místech.

Vědcům se tak podařilo dokázat, že formamid, který je významnou složkou tzv. prebiotické polévky (chemické směsi před vznikem života), poskytuje vhodné prostředí pro tvorbu ZnCd kvantových teček pomocí UV záření. Pomocí experimentů napodobujících tehdejší podmínky se také podařilo ukázat peroxidázovou aktivitu těchto nanočástic. Kvantové tečky tak jistě mohly své místo v prebiotické chemii mít. Stále však zbývá prozkoumat další typy kvantových teček a jejich komplexní nanozymatickou aktivitu.

Autor

Magda Křelinová, Přírodověda populárně

Zdroj: https://www.prirodovedci.cz/

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
Electrolux - domácí spotřebiče
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů