Severozápadní Čechy patří z hlediska znečištění
životního prostředí k nejzatíženějším oblastem České
republiky. Zároveň se region dlouhodobě potýká
s nepříznivými ekonomickými a sociálními problémy,
které jsou v současné době provázeny výrazně
zvýšenou nezaměstnaností v rámci celé ČR. Mezi
sedmi okresy ČR s nejvyšší mírou nezaměstnanosti je
jich pět v regionu SZ Čechy.
Region SZ Čechy je vymezen územní rozlohou deseti
okresů ? Cheb, Sokolov, Karlovy Vary, Chomutov, Most,
Teplice, Ústí nad Labem, Děčín, Louny a Litoměřice.
Rozloha území regionu je 8650 km2, s počtem obyvatel
1 131 000 a průměrnou hustotou 130,7 obyvatel na km2.
Velikost a lidnatost tohoto území odpovídá zhruba limitům
pro vymezení územních regionů ve smyslu direktiv
Evropské unie, nabízí se tedy myšlenka, zda nedávno
schválený zákon o vymezení VÚSC ČR nebyl přijat
předčasně a bez ohledu na představy EU.
Charakteristickým znakem regionu je větší
koncentrace obyvatelstva do větších center osídlení a
obecně větší vzájemná provázanost sídel v centrální
části regionu, ve srovnání s obvyklým průměrem
v ČR. Centrální část regionu je nadále výrazně
specializována na těžbu uhlí, energetiku, a další
odvětví těžkého průmyslu, doprovázená stále ještě
značně narušeným životním prostředím. Zbývající
okresy Louny, Litoměřice a Děčín mají z hlediska
hospodářské specializace odlišnější charakter daný větší
diverzifikací ekonomické základny (v případě okresu
Litoměřice a zejména okresu Louny s větším podílem
zemědělství), ale s řadou obdobných problémů např.
v oblasti se zvyšující se nezaměstnaností a pomalého
rozvoje soukromého sektoru, s řadou společných
funkčních vazeb (dojíždění za prací, dopravní a
infrastrukturální návaznosti).
Problematika odpadového hospodářství:
S pojmem odpadového hospodářství se naše
veřejnost poprvé setkala s nabytím účinnosti zákona
č. 238/1991 Sb., o odpadech. Do této doby bylo
s odpady nakládáno nekoordinovaně, i když je nutno
podotknout, že v naší republice existovala síť sběren
druhotných surovin a v nedávné době se objevovaly i řízené
skládky. Od roku 1991 došlo v této oblasti k velkým
změnám. Odpadové hospodářství se stalo oblastí
výhodné podnikatelské činnosti. Vznikla celá řada
řízených a z hlediska životního prostředí zabezpečených
skládek, vybudovaly se spalovny a zařízení na zpracování
odpadů. Do povědomí původců se dostaly povinnosti
v nakládání s odpady, vyplývající ze zákona a zlepšil se
systém nakládání s odpady, především u velkých
producentů odpadů.
Zákon však nevyřešil otázku ekologického myšlení
společnosti. Ekonomická stránka zneškodnění
odpadů způsobuje vznik černých skládek.
V nedostatečné míře se uplatňuje třídění a využívání
odpadů. Dochází ke zvýšenému dovozu odpadů
fyzickými osobami a též k nevhodnému
zneškodňování odpadů zprostředkovatelskými
subjekty apod. (př.: v roce 1996 bylo v regionu zjištěno
na 2000 tzv. ?černých skládek? na obecních, lesních a
ostatních pozemcích).
Nedobrá je situace i v nelegálním dovozu a vývozu
odpadů, kterou lze demonstrovat na statistice celní
správy, která byla provedena na začátku letošního roku na
hraničním přechodu Hora sv. Šebestiána. Přes hranice je
vyvážen z německé strany fyzickými osobami komunální
odpad, který se stává zdrojem černých skládek, na jejichž
likvidaci musí náš stát vynakládat nemalé finanční
prostředky. Nelegální převoz komunálního odpadu
občany saské části Krušnohoří do Čech je
zaznamenáván přibližně po dobu asi dvou let.
V České republice je zatím ve stádiu připomínkového řízení
návrh meziresortní dohody mezi MŽP a GŘ cel Praha.
Česká strana soudí, že uvedená problematika, která
během doby může mít i reciproční charakter, by měla být
odpovídajícím způsobem kodifikována i ve smlouvě
o spolupráci mezi resorty životního prostředí v Bonnu,
Drážďanech a v Praze.
Ing. František Rubeš
přednosta Územního odboru MŽP v Chomutově
Kráceno.
Zdroj: www.ekomonitor.cz
Priority životního prostředí v severozápadních Čechách
Severozápadní Čechy patří z hlediska znečištění životního prostředí k nejzatíženějším oblastem České republiky
Sdílet článek na sociálních sítích