PŘÍRODA: Superzrak

OSM OČÍ VIDÍ VŠUDE Pavouci skákavky mají na hlavohrudi šest malých a dvě velké oči. Jejich zorné pole diky tomu pokrývá 360 stupňů. Loví ve dne a mají vynikající barevné vidění, kořist proto lapají zejména díky zraku. Pohyb zaznamenávají malými očky, která mají široké zorné pole. Velké oči vnímají jen úzké pole, ale vidí zato velmi ostře, takže se skákavka díky nim dokáže přesně zaměřit. Skákavka své velké oči zaostřuje na objekt tak, že pohybuje sítnic, zatímto čočka zůstává ve stejné poloze. Při tom se mění barva jejího oka skákavka má oko nejtmavší, když hledí přímo na vás. Skákavka rozezná kořist na vzdálenost 30 centimetrů. Přiblíží se, ještě jednou zhodnotí situaci a přesně skočí na vzdálenost až 4Ox větší, než je sama. POŠTOLKA SLEDUJE NEVIDITELNÉ PĚŠINKY Poštolka obecná vnímá i ultrafialovou část světelného spektra. Třepotá se vysoko na obloze a očima prohledává zem pod sebou; vidi ultrafialové světlo odrážené pěšinkami, jež močí potřísnila její hlavni kořist myši a hraboši. Tyto cestičky v trávě vnímá jako tmavé pásy. Může tak najit nejvýhodnější loviště, kde je aktivita drobných hlodavců největší. DRAVI VIDÍ HODNĚ DALEKO Draví ptáci mají mimořádně ostrý zrak, jímž vidí drobná zvířata i z velké výšky. Poštolka zaznamená myš v trávě i z výšky kolem 1600 metrů. Mohutný africký orel bojovný je schopen zpozorovat perličku na dálku téměř 6,5 kilometru a ulovit ji. Lidské oko vidi stejně velkého ptáka jen asi ze vzdálenosti jednoho kilometru. Dravci mají velké oči orientované dopředu právě tak vidí kořist nejlépe. Zorná pole obou očí se diky tomu překrývají, takže dravci vidí prostorově, stereoskopicky, což je nezbytné při odhadováni vzdálenosti od kořisti. Jednotlivé části oka dravce jsou navíc mimořádně specializované. Rohovka je plochá (na rozdíl od vypouklé rohovky oka lidského), díky čemuž obraz dopadá na větši plochu sítnice. Oko dravce má pětkrát více fotocitlivých buněk než oko lidské, takže dravci vidí svět ostřeji. Díky dvěma foveám (tj. mistrům nejostřejšího viděni na sítnici) v každém oku mají dravci zrak osmkrát ostřejší než člověk. OKO VÁŽKY JE MOZAIKA Oči vážek a šídel sestávají z více než 20 000 miniaturních čoček, které jsou poskládané do vypouklé mozaiky. Připomínají tak zrcadlové koule, které odrážejí světla na diskotékách. Každou z čoček prochází světlo do fotocitlivé buňky, která pak vlákny očního nervu zasílá informace do mozku. Oči zabíraji podstatnou část hlavy vážky. Díky nim ale vidi i za šera a může lovit dokonce i malý a rychlý hmyz, například 1 komáry. Mozek vážky přijímá obraz jako soustavu určitým způsobem uspořádaných bodů. Na stejném principu fungují digitální fotoaparáty také jejich fotografie sestávají z tisíců bodů. Jedpotlivá očka sice nevidí příliš ostře, ale vážka velice přesně vnímá pohyb. Diůnežitý je přechod bodu ze středu optické osy jednoho očka do středu očka druhého. Tato změna pak vede k rychlému útoku na kořist nebo k útěku před nepřítelem. NÁRTOUNI VÝBORNĚ VIDÍ V NOCI Každé z ohromných očí nártouna váží víc než jeho mozek. Jeho obrovské oči se vyvinuly proto, aby mohl lovit i za velmi tmavých nocí. Je to drobný masožravý primát měří nejvíc 12 centimetrů žije na souostroví v jihovýchodní Asii. Zdroj: Neviditelný pes