Vstup do EU zpřísní podmínky v průmyslu

V souvislosti se vstupem do Evropské unie nabývá od 1. ledna 2003 účinnosti zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění. Významným způsobem se dotkne mnoha velkých průmyslových a zemědělských podniků, které budou muset především dokladovat plnění environmentálních předpisů a u příslušného správního úřadu žádat o povolení ke své další činnosti. Příslušnou vyhláškou bude stanoven vzor ne zrovna jednoduché žádosti. Nařízením vlády pak bude upraven způsob výměny informací o nejlepších dostupných technikách potřebných ke splnění předepsaných limitů především v ovzduší, vodě a při nakládání s odpady. Z prakticky stejného soudku rovněž upozorňuji, že nedávno schválila vláda soubor nařízení, kterými stanoví pro všechny podniky i hlavní technologie zákonné limity pro maximální vypouštění škodlivin do ovzduší. Velmi přísné hodnoty, které patří k nejtvrdším v členských zemích EU, výrazně ovlivní ekonomiku mnoha průmyslových podniků. Na druhé straně však přispějí k dalšímu zlepšení kvality ovzduší. Rozpracování celého souboru podmínek bude uvedeno v připravovaném Národním programu a příslušném krajském programu snižování emisí. Legislativní hodnoty navazující na nový zákon o ochraně ovzduší byly v rozsáhlém řízení konzultovány se zástupci závodů se snahou zohlednit podmínky jednotlivých provozů. Z celostátního pohledu je nejzávažnější nařízení o dosažení závazných emisních stropů pro čtyři hlavní škodliviny do roku 2010. Prakticky bude smět ČR na svém uzemí vypouštět do ovzduší pouze přesně definované množství škodlivin. Nenechme se však mýlit termínem, který z hlediska ekonomických a technologických možností ČR a především průmyslových podniků je poměrně velmi krátký. Několikráte přepracovaný materiál kriticky konstatuje, že splnění emisí pro oxidy dusíku a těkavé organické látky může být diskutabilní. Jsou proto stanovena dvě kontrolní období, poslední v roce 2007. V případě, že limity nebude možné splnit, je úkolem budoucí vlády zahájit jednání s Evropskou unií o stanovení příslušného přechodného období. Není zatím známo, jak k úkolu, který do praxe zavádí národní programy snižování emisí, přistoupí ostatní členské státy Unie. Rozhodně bude znamenat u všech značné nároky na zavedení nákladných technologií v průmyslu a dopravě s rozdílnými přístupy v chudších a bohatších zemích. V extenzívním výkladu je i možné, že určité lobby mohou prosazovat v národních regionech omezování průmyslové výroby. S poukazem na obtížné snižování oxidů dusíku může nastoupit v extenzívním pojetí například omezování registrace, případně provoz motorových vozidel. Zdroj: Právo