Kontejnerů na tříděný odpad v Brně přibylo, ale ne všude
Brno Když lidé nemají nádoby na tříděný odpad blízko svého domu, netřídí. To je
fakt, který loni konstatovali i brněnští politici a prohlásili, že počet
kontejnerů ve městě se zvýší. Jaká je situace zhruba po půl roce? Nádob na
tříděný odpad skutečně přibylo. Ale ne všude a zatím ne dostatečně.
Kontejnerů na plastové [https://www.kamsnim.cz/categories/plast] lahve bylo loni
v Brně pětapadesát, zatímco letos jich je už devadesát dva. Na papír
[https://www.kamsnim.cz/categories/papir] jich bylo 280 a nyní jich je 303. " Na
sklo [https://www.kamsnim.cz/categories/skloBile] máme už skoro 1260 nádob a na
textil [https://www.kamsnim.cz/categories/textil] třicet čtyři," informoval
mluvčí magistrátu Pavel Žára.
Vedoucí odboru životního prostředí Martin Vaněček však přiznal, že vše se nedaří
tak, jak si předsevzali. " Kontejnery zabírají veřejná místa a zábor musí
povolit příslušná městská část. Například v centru nemáme žádný kontejner,"
postěžoval si Vaněček. Městská část Brno- - střed zkrátka zastává názor, že
historickému jádru velké barevné nádoby na odpad nesluší.
Na Vinohradech je tomu jinak. " Že bychom nějaký kontejner neumístili, to ne.
Spíš naopak: původně těch stanovišť bylo víc," říká vedoucí odboru finančního a
výstavby městské části Brno- Vinohrady Vlasta Dohnalová. " Na PET lahve teď máme
na Vinohradech tři kontejnery, zatímco dřív jich bylo pět, a na sklo
[https://www.kamsnim.cz/categories/skloBile] jich je dvanáct oproti původním
dvaceti. Na papír [https://www.kamsnim.cz/categories/papir] máme deset nádob. A
to na Vinohradech bydlí asi patnáct tisíc obyvatel," upozornila Dohnalová.
V Líšni naopak mají síť kontejnerů poměrně hustou. " Překáží to, ale vždycky se
nějak domluvíme - kam ten odpad jinak máme dávat?" smířeně říká místostarosta
Líšně Vladimír Moravec. Zdena Nakládalová z tamního technického odboru si navíc
pochvaluje, že právě dnes jim svozová firma začne vyměňovat staré kovové nádoby
na sklo [https://www.kamsnim.cz/categories/skloBile] za nové plastové
[https://www.kamsnim.cz/categories/plast].
Odbor životního prostředí chce postupně mít v Brně 500 sběrných stanovišť na
každý typ odpadu kromě textilu. " Součástí rekonstrukce spalovny má být i nová
dotřiďovací linka, a k ní bychom chtěli pořídit kontejnery na všechna sběrná
místa," řekl Vaněček.
" Pět set míst je málo. Je třeba třídění lidem co nejvíce zjednodušit a
vzdálenost od kontejneru je pro to limitující faktor," míní Ivo Kropáček z Hnutí
Duha. V Brně je podle něj málo kontejnerů hlavně na papír
[https://www.kamsnim.cz/categories/papir] a plasty
[https://www.kamsnim.cz/categories/plast]. " Popelnice na směsný komunální odpad
[https://www.kamsnim.cz/categories/smes] jsou před každým domem. Když chcete
třídit, město vám to komplikuje. Přijde nám výhodný takzvaný pytlový sběr, který
by šel uplatnit i v rodinných domech v Brně. Na sídlišti by to chtělo více
zahustit síť sběrných míst," navrhl Kropáček.
Brno Když lidé nemají nádoby na tříděný odpad blízko svého domu, netřídí. To je fakt, který loni konstatovali i brněnští politici a prohlásili, že počet kontejnerů ve městě se zvýší. Jaká je situace zhruba po půl roce? Nádob na tříděný odpad skutečně přibylo. Ale ne všude a zatím ne dostatečně.
Kontejnerů na plastové lahve bylo loni v Brně pětapadesát, zatímco letos jich je už devadesát dva. Na papír jich bylo 280 a nyní jich je 303. " Na sklo máme už skoro 1260 nádob a na textil třicet čtyři," informoval mluvčí magistrátu Pavel Žára.
Vedoucí odboru životního prostředí Martin Vaněček však přiznal, že vše se nedaří tak, jak si předsevzali. " Kontejnery zabírají veřejná místa a zábor musí povolit příslušná městská část. Například v centru nemáme žádný kontejner," postěžoval si Vaněček. Městská část Brno- - střed zkrátka zastává názor, že historickému jádru velké barevné nádoby na odpad nesluší.
Na Vinohradech je tomu jinak. " Že bychom nějaký kontejner neumístili, to ne. Spíš naopak: původně těch stanovišť bylo víc," říká vedoucí odboru finančního a výstavby městské části Brno- Vinohrady Vlasta Dohnalová. " Na PET lahve teď máme na Vinohradech tři kontejnery, zatímco dřív jich bylo pět, a na sklo jich je dvanáct oproti původním dvaceti. Na papír máme deset nádob. A to na Vinohradech bydlí asi patnáct tisíc obyvatel," upozornila Dohnalová.
V Líšni naopak mají síť kontejnerů poměrně hustou. " Překáží to, ale vždycky se nějak domluvíme - kam ten odpad jinak máme dávat?" smířeně říká místostarosta Líšně Vladimír Moravec. Zdena Nakládalová z tamního technického odboru si navíc pochvaluje, že právě dnes jim svozová firma začne vyměňovat staré kovové nádoby na sklo za nové plastové.
Odbor životního prostředí chce postupně mít v Brně 500 sběrných stanovišť na každý typ odpadu kromě textilu. " Součástí rekonstrukce spalovny má být i nová dotřiďovací linka, a k ní bychom chtěli pořídit kontejnery na všechna sběrná místa," řekl Vaněček.
" Pět set míst je málo. Je třeba třídění lidem co nejvíce zjednodušit a vzdálenost od kontejneru je pro to limitující faktor," míní Ivo Kropáček z Hnutí Duha. V Brně je podle něj málo kontejnerů hlavně na papír a plasty. " Popelnice na směsný komunální odpad jsou před každým domem. Když chcete třídit, město vám to komplikuje. Přijde nám výhodný takzvaný pytlový sběr, který by šel uplatnit i v rodinných domech v Brně. Na sídlišti by to chtělo více zahustit síť sběrných míst," navrhl Kropáček.
Kontejnerů na plastové lahve bylo loni v Brně pětapadesát, zatímco letos jich je už devadesát dva. Na papír jich bylo 280 a nyní jich je 303. " Na sklo máme už skoro 1260 nádob a na textil třicet čtyři," informoval mluvčí magistrátu Pavel Žára.
Vedoucí odboru životního prostředí Martin Vaněček však přiznal, že vše se nedaří tak, jak si předsevzali. " Kontejnery zabírají veřejná místa a zábor musí povolit příslušná městská část. Například v centru nemáme žádný kontejner," postěžoval si Vaněček. Městská část Brno- - střed zkrátka zastává názor, že historickému jádru velké barevné nádoby na odpad nesluší.
Na Vinohradech je tomu jinak. " Že bychom nějaký kontejner neumístili, to ne. Spíš naopak: původně těch stanovišť bylo víc," říká vedoucí odboru finančního a výstavby městské části Brno- Vinohrady Vlasta Dohnalová. " Na PET lahve teď máme na Vinohradech tři kontejnery, zatímco dřív jich bylo pět, a na sklo jich je dvanáct oproti původním dvaceti. Na papír máme deset nádob. A to na Vinohradech bydlí asi patnáct tisíc obyvatel," upozornila Dohnalová.
V Líšni naopak mají síť kontejnerů poměrně hustou. " Překáží to, ale vždycky se nějak domluvíme - kam ten odpad jinak máme dávat?" smířeně říká místostarosta Líšně Vladimír Moravec. Zdena Nakládalová z tamního technického odboru si navíc pochvaluje, že právě dnes jim svozová firma začne vyměňovat staré kovové nádoby na sklo za nové plastové.
Odbor životního prostředí chce postupně mít v Brně 500 sběrných stanovišť na každý typ odpadu kromě textilu. " Součástí rekonstrukce spalovny má být i nová dotřiďovací linka, a k ní bychom chtěli pořídit kontejnery na všechna sběrná místa," řekl Vaněček.
" Pět set míst je málo. Je třeba třídění lidem co nejvíce zjednodušit a vzdálenost od kontejneru je pro to limitující faktor," míní Ivo Kropáček z Hnutí Duha. V Brně je podle něj málo kontejnerů hlavně na papír a plasty. " Popelnice na směsný komunální odpad jsou před každým domem. Když chcete třídit, město vám to komplikuje. Přijde nám výhodný takzvaný pytlový sběr, který by šel uplatnit i v rodinných domech v Brně. Na sídlišti by to chtělo více zahustit síť sběrných míst," navrhl Kropáček.
Sdílet článek na sociálních sítích