Australané si musí zvykat na vyšší teploty
Nevídaná horka a požáry buše připomínají Austrálii v těchto dnech nebezpečí
klimatických změn.
Oheň na jihovýchodě země pohlcuje tisíce hektarů zemědělské půdy. V Sydney bylo
na Nový rok nejtepleji za desetiletí, kdy se teploty zaznamenávají. A jako by
toho nebylo dost, Světová meteorologická organizace zveřejnila údaje, podle níž
loňský rok byl v zemi nejteplejší od roku 1910, kdy se statistiky začaly
uchovávat. Není proto divu, že tisk přináší rozhovory s vědci, kteří tvrdí, že
Australané si budou muset na větší horko zvyknout, a to kvůli změnám podnebí
způsobovaným skleníkovými plyny.
Badatelé sice říkají, že nelze prokázat přímou souvislost emisí s teplotními
výkyvy v menším časovém úseku, ale v delším časovém horizontu je to podle nich
jiné. Předpovídají vyšší teploty, větší sucha, častější požáry a šíření
tropických nemocí.
Nevídaná horka a požáry buše připomínají Austrálii v těchto dnech nebezpečí klimatických změn.
Oheň na jihovýchodě země pohlcuje tisíce hektarů zemědělské půdy. V Sydney bylo na Nový rok nejtepleji za desetiletí, kdy se teploty zaznamenávají. A jako by toho nebylo dost, Světová meteorologická organizace zveřejnila údaje, podle níž loňský rok byl v zemi nejteplejší od roku 1910, kdy se statistiky začaly uchovávat. Není proto divu, že tisk přináší rozhovory s vědci, kteří tvrdí, že Australané si budou muset na větší horko zvyknout, a to kvůli změnám podnebí způsobovaným skleníkovými plyny.
Badatelé sice říkají, že nelze prokázat přímou souvislost emisí s teplotními výkyvy v menším časovém úseku, ale v delším časovém horizontu je to podle nich jiné. Předpovídají vyšší teploty, větší sucha, častější požáry a šíření tropických nemocí.
Žhavý Nový rok
Oheň o víkendu na jihovýchodě Austrálie zničil 15 domů a stále jich stovky ohrožuje. Farmáři počítají tisíce pošlých ovcí.
Rtuť v teploměrech se na Nový rok ve městě Sydney vyšplhala na 44,2 stupně Celsia, což je nejvíce za dobu 67 let, kdy se tam teploty zaznamenávají. Včera ale přišla částečná úleva - chladnější počasí a déšť. Hasiči ale napočítali ještě 27 požárů buše a soudí, že budou ještě mít hodně práce.
"Hoří tam doslova tisíce hektarů a zabere nám asi čtyři dny, než se k nim dostaneme a zlikvidujeme je," řekl šéf hasičské služby australského státu Nový Jižní Wales Phil Koperberg.
Šíření ohně napomáhá horko i vysušené lesy s eukalypty, které se snadno vznítí, protože obsahují hodně oleje.
Požáry buše každoročně způsobují škody průměrně za 2,9 miliardy amerických dolarů, včetně nákladů na 200 tisíc hasičů.
Bude hůř, varují vědci
Průměrné teploty v Austrálii by do roku 2030 mohly stoupnout až o dva stupně a do roku 2070 až o šest stupňů Celsia, praví se ve studii, kterou zveřejnila vláda.
Austrálie musí také počítat s častějšími vedry a suchy, ničivějšími vichry a následně i častějšími požáry. Očekávat lze změny v mořských proudech, což ovlivní pobřežní oblasti. Lidé se budou častěji potýkat s tropickými nemocemi, jako je horečka dengue.
To, co na Nový rok zažívalo Sydney, bude stále častější. "Australská města mohou očekávat zdvojnásobení velmi horkých dnů i to, že sucho bude normální," řekl předseda Klimatologického ústavu Clive Hamilton listu The Sydney Morning Herald.
Nejvýraznější změnami nastanou v Sydney. Nyní jsou tam ročně v průměru tři dny s teplotou přes 35 stupňů Celsia. V období mezi roky 2030 a 2070 by jich mohlo být až 18, uvedl Hamilton. To způsobí tlak na městskou infrastrukturu a zvýší ohrožení zdraví horkem, dodal.
Z hospodářských sektorů bude nejvíce postiženo zemědělství. Klimatické změny přinesou mimo jiné zhoršení kvality půdy a její větší zasolení. Vědci proto doporučují pěstování odrůd odolných vůči horku a nedostatku vláhy.
Oheň na jihovýchodě země pohlcuje tisíce hektarů zemědělské půdy. V Sydney bylo na Nový rok nejtepleji za desetiletí, kdy se teploty zaznamenávají. A jako by toho nebylo dost, Světová meteorologická organizace zveřejnila údaje, podle níž loňský rok byl v zemi nejteplejší od roku 1910, kdy se statistiky začaly uchovávat. Není proto divu, že tisk přináší rozhovory s vědci, kteří tvrdí, že Australané si budou muset na větší horko zvyknout, a to kvůli změnám podnebí způsobovaným skleníkovými plyny.
Badatelé sice říkají, že nelze prokázat přímou souvislost emisí s teplotními výkyvy v menším časovém úseku, ale v delším časovém horizontu je to podle nich jiné. Předpovídají vyšší teploty, větší sucha, častější požáry a šíření tropických nemocí.
Žhavý Nový rok
Oheň o víkendu na jihovýchodě Austrálie zničil 15 domů a stále jich stovky ohrožuje. Farmáři počítají tisíce pošlých ovcí.
Rtuť v teploměrech se na Nový rok ve městě Sydney vyšplhala na 44,2 stupně Celsia, což je nejvíce za dobu 67 let, kdy se tam teploty zaznamenávají. Včera ale přišla částečná úleva - chladnější počasí a déšť. Hasiči ale napočítali ještě 27 požárů buše a soudí, že budou ještě mít hodně práce.
"Hoří tam doslova tisíce hektarů a zabere nám asi čtyři dny, než se k nim dostaneme a zlikvidujeme je," řekl šéf hasičské služby australského státu Nový Jižní Wales Phil Koperberg.
Šíření ohně napomáhá horko i vysušené lesy s eukalypty, které se snadno vznítí, protože obsahují hodně oleje.
Požáry buše každoročně způsobují škody průměrně za 2,9 miliardy amerických dolarů, včetně nákladů na 200 tisíc hasičů.
Bude hůř, varují vědci
Průměrné teploty v Austrálii by do roku 2030 mohly stoupnout až o dva stupně a do roku 2070 až o šest stupňů Celsia, praví se ve studii, kterou zveřejnila vláda.
Austrálie musí také počítat s častějšími vedry a suchy, ničivějšími vichry a následně i častějšími požáry. Očekávat lze změny v mořských proudech, což ovlivní pobřežní oblasti. Lidé se budou častěji potýkat s tropickými nemocemi, jako je horečka dengue.
To, co na Nový rok zažívalo Sydney, bude stále častější. "Australská města mohou očekávat zdvojnásobení velmi horkých dnů i to, že sucho bude normální," řekl předseda Klimatologického ústavu Clive Hamilton listu The Sydney Morning Herald.
Nejvýraznější změnami nastanou v Sydney. Nyní jsou tam ročně v průměru tři dny s teplotou přes 35 stupňů Celsia. V období mezi roky 2030 a 2070 by jich mohlo být až 18, uvedl Hamilton. To způsobí tlak na městskou infrastrukturu a zvýší ohrožení zdraví horkem, dodal.
Z hospodářských sektorů bude nejvíce postiženo zemědělství. Klimatické změny přinesou mimo jiné zhoršení kvality půdy a její větší zasolení. Vědci proto doporučují pěstování odrůd odolných vůči horku a nedostatku vláhy.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích