Zásadní omyl
Rozhovor o globálním oteplování s ředitelem Centra pro otázky životního
prostředí Univerzity Karlovy Bedřichem Moldanem vyšel v Ekonomu č. 46/2006.
Rozhovor o globálním oteplování s ředitelem Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Bedřichem Moldanem vyšel v Ekonomu č. 46/2006.
Děkuji za články s tématikou "globální oteplování". Pociťuji značný nedostatek zájmu o toto téma ze strany českých ekonomů a politiků. Čestnou výjimkou je ekonom a prezident Václav Klaus. Jeho postoj je vzácně konzistentní již mnoho let. Má za to můj obdiv, a to i přesto, že s odborným obsahem jeho vyjádření o skleníkovém efektu, globálním oteplování a vlivu člověka na počasí a klima zcela zásadně nesouhlasím.
Objektivní odhad budoucího vývoje ekonomiky v souvislosti s probíhající změnou klimatu nelze ve světových, a tím méně v českých, odborných nebo populárních periodikách nalézt příliš často. "Sternova" zpráva však opět na chvíli zvedla vlnu zájmu o globální změny. Pan profesor Moldan je v podobných situacích vždy na správném místě a snaží se přes sdělovací prostředky přibližovat veřejnosti důležité informace.
Bohužel se pan profesor dopouští zcela zásadního omylu, který v tomto rozhovoru opět zopakoval. I on je ve svých postojích vzácně konzistentní. Považuje vliv člověka na klimatický systém za dominantní a přirozené astronomické a terestriální vlivy za podružné. Neexistuje v odborném světě seriózní práce, která by dokladovala 90% podíl vlivu člověka na změnách klimatu, jak tvrdí profesor Moldan.
Naše znalosti klimatického systému a jeho chování nám neumožňují kvantifikovat vliv člověka a přirozených vlivů - postavení Země ve vesmíru, vliv Slunce, změny ekliptiky apod. Vliv člověka na klima je zcela jasný a zřejmý. Ropná krize 70. let minulého století byla procházkou v růžové zahradě v porovnání s problémy, kterým lidstvo bude vystaveno v následujících desetiletích. Každý člověk by měl změnit svůj vztah k přírodě a každé společenství se musí připravit na změny, které nás čekají. Ničeho však nedosáhneme tím, že budeme tvrdit, že víme, když nevíme.
Radim Tolasz, náměstek ředitele, Český hydrometeorologický ústav
Děkuji za články s tématikou "globální oteplování". Pociťuji značný nedostatek zájmu o toto téma ze strany českých ekonomů a politiků. Čestnou výjimkou je ekonom a prezident Václav Klaus. Jeho postoj je vzácně konzistentní již mnoho let. Má za to můj obdiv, a to i přesto, že s odborným obsahem jeho vyjádření o skleníkovém efektu, globálním oteplování a vlivu člověka na počasí a klima zcela zásadně nesouhlasím.
Objektivní odhad budoucího vývoje ekonomiky v souvislosti s probíhající změnou klimatu nelze ve světových, a tím méně v českých, odborných nebo populárních periodikách nalézt příliš často. "Sternova" zpráva však opět na chvíli zvedla vlnu zájmu o globální změny. Pan profesor Moldan je v podobných situacích vždy na správném místě a snaží se přes sdělovací prostředky přibližovat veřejnosti důležité informace.
Bohužel se pan profesor dopouští zcela zásadního omylu, který v tomto rozhovoru opět zopakoval. I on je ve svých postojích vzácně konzistentní. Považuje vliv člověka na klimatický systém za dominantní a přirozené astronomické a terestriální vlivy za podružné. Neexistuje v odborném světě seriózní práce, která by dokladovala 90% podíl vlivu člověka na změnách klimatu, jak tvrdí profesor Moldan.
Naše znalosti klimatického systému a jeho chování nám neumožňují kvantifikovat vliv člověka a přirozených vlivů - postavení Země ve vesmíru, vliv Slunce, změny ekliptiky apod. Vliv člověka na klima je zcela jasný a zřejmý. Ropná krize 70. let minulého století byla procházkou v růžové zahradě v porovnání s problémy, kterým lidstvo bude vystaveno v následujících desetiletích. Každý člověk by měl změnit svůj vztah k přírodě a každé společenství se musí připravit na změny, které nás čekají. Ničeho však nedosáhneme tím, že budeme tvrdit, že víme, když nevíme.
Radim Tolasz, náměstek ředitele, Český hydrometeorologický ústav
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích