Úterý, 30. dubna 2024

Poslední příležitost

Poslední příležitost
Zákaz provozu nebo pokuta v milionech korun hrozí od 30. října letošního roku firmám, které ještě nepožádaly o integrované povolení (IP) ve smyslu zákona číslo 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění (neboli IPPC). Je na čase si o toto povolení zažádat.

Zákon, který vešel v účinnost dne 1. ledna 2003, jasně říká, kterých provozovatelů se to týká. Jednotlivé podniky tak uvrhl nebo uvrhne do kolotoče vyřízení žádosti o IP. V ideálním případě trvá tento proces 162, v delší variantě 285 dní. Nyní se nacházíme v období, kdy provozovatelé mají prakticky poslední šanci.

Integrovaná prevence a omezování znečištění je normativním nástrojem, s jehož pomocí dosáhneme vyššího stupně ochrany životního prostředí jako celku. Představuje nový přístup: nezvažuje dopady činnosti na životní prostředí odděleně po jednotlivých složkách, ale posuzuje technologické procesy jako celek. Jako přednostní strategii prosazuje prevenci vzniku znečištění u zdroje. Zákon se zatím týká pouze činností s významným dopadem na životní prostředí.

IPPC posuzuje činnosti a s nimi spojená rizika pro jednotlivé složky životního prostředí jako jeden systém. Analyzuje samotný technologický proces z hlediska efektivnosti využívání zdrojů a zvažuje opatření pro prevenci vzniku znečištění. Tato opatření jsou následně integrovaná do výrobních technologií.

Při stanovování emisních limitů vychází zákon vedle místních podmínek také z tzv. nejlepších dostupných technik, neboli nejlepší dostupné praxe. Směrnice klade nároky na inovaci technologií, ale zároveň zohledňuje konkurenceschopnost podniků. Znamená to, že v porovnání se stávajícím složkovým přístupem omezuje investice do koncových technologií a navržená řešení optimalizuje. Usiluje o snížení emisí a zlepšení životního prostředí jako celku. V ideálním případě podnik ušetří náklady a díky efektivnější technice minimalizuje negativní dopady na životní prostředí.

Na předkladatele i vydavatele žádosti o povolení jsou nyní kladeny vyšší nároky, což je způsobeno tím, že integrovaná prevence a omezování znečištění vyžaduje znalost technologických procesů a týmovou práci. Směrnice IPPC je postavena na kooperativním přístupu. Vyžaduje spolupráci průmyslu a veřejného sektoru při hledání a výběru řešení výhodných jak z hlediska životního prostředí, tak z hlediska konkurenceschopnosti.

V IPPC se emisní limity, technické ukazatele a parametry zařízení odvozují nejen z limitů, jak je známe dnes, ale vycházejí ze zmíněného benchmarkingu. IPPC za tímto účelem zavádí pojem nejlepší dostupná technika, která představuje nejefektivnější a nejpokročilejší stadium vývoje činností a provozních metod, jež jsou zároveň technicky a ekonomicky dostupné.

Podnik, který hodlá posuzovat stav své techniky s nejlepšími dostupnými technikami, musí popsat materiálové a energetické toky. Tedy například provést specifikaci zdrojů emisí, typů znečišťujících látek, vstupů a výstupů u jednotlivých technologických kroků, tj. popsat vstupy a výstupy materiálů při běžném průběhu reakcí, energetickou náročnost reakcí, emise do ovzduší, emise do vody, tuhé odpady, a také popsat odchylky od standardních situací, spojené se změnami znečištění (úniky, havárie).

To znamená, že musí správně zvolit strukturu shromažďovaných údajů, podmínky a způsob jejich měření a zvolit postup pro správnou interpretaci naměřených hodnot a postup pro výpočet odvozených indikátorů. Ze získaných údajů se určí hladiny emise (tj. koncentrace) v gramech na množství odpadního vzduchu nebo vody, resp. tun odpadů za rok, a zatížení životního prostředí v kilogramech na tunu výroby, tj. měrné emise analogické měrným spotřebám, a to pro všechny jmenované situace.

Zároveň je nutné vytipovat nejvýznamnější výrobní parametry na vstupu/výstupu pro zatížení životního prostředí, a to jak pro jednotlivé reakce, tak i pro základní výrobní jednotky. Posoudit běžně dostupné a vyvíjené techniky z hlediska vstupů a výstupů, jejich aktuální spotřebu energií. Zvážit, jaké důsledky by měl přesun znečištění do jiných médií, a posoudit, jaké by mohly být další možná opatření pro snížení znečištění a vyššího využití energií. Stanovit všechny operace, které je nutno provést při stavbě a provozování zařízení a pro zneškodnění zařízení po ukončení jeho životnosti.

V nejbližších dnech by podniky, které doposud o vydání IP nezažádaly, měly vypracovat žádost a co nejrychleji ji podat na příslušném krajském úřadě. Již teď je jasné, že příslušné krajské úřady budou žádostmi na posledních chvíli přehlcené a proto je nutno bít na poplach.

JOSEF HAMMER, JOSEF DOBRÝ Ústav ekonomiky a řízení chemických a potravinářských podniků, VŠCHT Praha
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů