Unie vzhlíží k zázračnému keříku

Až dosud v Evropě znali subtropický keřík Jatropha curcus, alias dávivec černý z čeledi pryšcovitých, snad jen správci botanických zahrad. Lidstvo z něj mělo prospěch jen tím, že z něj obyvatelé Střední Ameriky, Afriky a Asie vyráběli svíčky a získávali projímadlo. V budoucnu ale možná bude celý svět čepovat olej z nevzhledného keříku do aut.

Jatropha se totiž v posledních měsících stala nečekanou celebritou v hledání alternativních paliv, které mají lidstvo zbavit závislosti na ropě. Mluví se o ní jako o ideální rostlině pro získávání bionafty. Rostlina láká velké petrochemické koncerny, které vyčleňují miliony na její výzkum a pěstování.

A neušlo to ani unii. Ta se právě dohodla s USA, že povolí dovoz oleje z jatrophy na svůj trh. Už brzy by se tak mělo stále více této suroviny objevovat i v Česku.

Jídlo, nebo palivo

Metr vysoký keřík má podle odborníků obrovský potenciál. Narozdíl od jiných energoplodin jako je palma olejná, řepka, sója nebo kukuřice roste jatropha prakticky kdekoli, i na nekvalitní, suché a kamenité půdě.

Nekonkuruje tak potravinářským plodinám. Právě pěstování obilí nebo kukuřice kvůli jejich energetickému potenciálu stále více kritizují nejen nevládní organizace, ale i například Organizace OSN pro výživu a zemědělství.

Jatropha žije až padesát let a vydrží i zimu, až tři roky sucha i nájezdy škůdců. Ale hlavně - keřík nese plody s velkým množstvím semen, která obsahují přes 30 procent oleje. A ten se dá bez větších úprav nalít hned do naftového motoru. Zbytek semen zase lze spálit jako biomasu v elektrárnách.

Proto se na rostlinu vrhly i olejářské koncerny. Společnost BP v létě oznámila, že investuje 32 milionů liber (asi 1,2 miliardy korun) do společného podniku s britskou firmou D1 Oils. Ta se specializuje právě na získávání paliva z jatrophy. Obě firmy chtějí do pěstování jatrophy v Indii, Africe a Indonésii dát v příštích pěti letech dalších 80 milionů liber (tři miliardy korun).

Na jatrophu upozornil i ekonom Nicholas Stern, autor zprávy o nebezpečích globálního oteplování, kterou vypracoval pro britskou vládu. A stranou nezůstal ani bojovník proti africké bídě Bob Geldof. Ten začal radit jiné britské firmě, která se specializuje na jatrophu, zvané Helius Energy. "Z každého hektaru lze získat 2,7 tun oleje a zhruba čtyři tuny biomasy," řekl listu The Times šéf firmy Lex Worrall.

Ne všechno je ale na "zázračném keříku" ideální. Jeden z australských států jej loni zakázal kvůli tomu, že prý je nebezpečný lidem i zvířatům. Jatropha je skutečně vysoce toxická - stačí prý sníst čtyři semena a člověk může zemřít. A bílá míza z rostliny zase popálí lidskou kůži.

Zajímají se i Češi

Přesto se v současné politické atmosféře stává jatropha stále slavnější. EU se totiž na jaře dohodla, že do roku 2020 bude v palivových směsích 10 procent biopaliv.

A jatropha začíná zajímat i české podniky. Zatím jde hlavně o výrobce technologií na zpracování bionafty. "Země jako Chile se ptají, jestli jde českými technologiemi zpracovat i jatropha. S tím by neměl být problém," říká Petr Jevič ze Sdružení pro výrobu bionafty.

Podle odborníků lze z jatrophy získat výrazně větší výnosy než z řepky nebo sóji. Zda se ale subtropický keřík, který Portugalci rozšířili v 16. století z Latinské Ameriky do světa, objeví i na českých polích, je zatím ve hvězdách.

Jasno zatím mají země jako Indie. Ta již vyčlenila pro jatrophu 11 milionů hektarů. Keřík se šíří i Afrikou. Ve Svazijsku má za tři roky spustit provoz elektrárny na spalování biomasy z jatrophy. A lidé v jiných zemích, například v Mali, mají díky této rostlině poprvé elektřinu. Jatrophu si sami pěstují a olej spalují v generátorech.