Neděle, 14. července 2024

Přírodní park Svratecká hornatina

Přírodní park Svratecká hornatina

Přírodní park Svratecká hornatina

Park se rozkládá po obou stranách hlubokého údolí Svratky mezi Předklášteřím u Tišnova a Borovnicí severně od Jimramova, kde přímo navazuje na CHKO Žďárské vrchy.

Přírodní park byl na rozloze více než 36 000 ha postupně vyhlášen v letech 1988 - 1995 v okresech Blansko, Brno - venkov a Žďár nad Sázavou. Rozsáhlé území je tvořeno plochou členitou pahorkatinou s fenoménem hlubokého tektonického prolomu s tokem řeky Svratky. V údolí jsou časté mohutné skály a charakteristické skalní výchozy. Nejnižším bodem je dno údolí nivy u Štěpánovic. Geologické podloží je součástí Svratecké klenby a je tvořeno převážně bítešskými rulami, okraje fylity a krystalickými vápenci, výjimečně v údolí vystupují hadce.

Po celém území je hustá síť vodních toků. Od Svratky, přes její větší přítoky až po množství nejrůznějších drobných potoků a potůčků. Také větší přítoky řeky jako Besének, Chlébský potok nebo Hodonínka jsou hluboce zařezané do podkladu. Na horním toku Svratky byla v letech 1954 - 1957 vybudována Vírská přehrada se 71 m vysokou hrází

Obec Rožná

Největší krystal nalezený v Česku pochází právě z Rožné. Jedná se o heliodor, tedy druh berylu, který zde našel v roce 1990 Václav Stoupal. Krystal měří 63 x 43 mm. Na katastrech Rožná, Zlatkov a Josefov bylo zatím určeno 175 nerostných druhů a variet. Sám vrch Hradisko má těchto nerostů 79, jde tedy o jednu z nejvýznamnějších mineralogických lokalit na Moravě. Z celkových 175 nerostů je 17 uranových, ale vyskytují se i stříbro a zlato a 28 druhů drahých kamenů. Na obecních katastrech se těžila železná ruda, lepidolit, pegmatit, živec, azbest, opály (Zlatkov a Rožná), uran a další zajímavé suroviny.
Název obce může souviset s rozžíháním strážních ohňů na staré cestě z Brna do Čech. Rožná má proto ve znaku tři zlaté plameny (reprezentují Rožnou a místní části Zlatkov i Josefov) v nachovém poli (barva zdejšího lepidolitu).
Rožná leží v údolí na soutoku potoků Nedvědičky a Rožínky. První písemné zmínky o Rožné jsou z r. 1349. Dominantu obce tvoří kostel sv. Havla, jehož vznik je datován do druhé poloviny 13. století, jak dokládají dochovaná mramorová okénka. Cennou památkou je mramorová křtitelnice s letopočtem 1684. Reliéfy sv. Zdislavy a sv. Anežky zhotovil sochař Jiří Bořivoj Trnka.
Zajímavou budovou je i fara z roku 1765. Nad vchodem je stejný erb Stockhammerů jako na faře ve Štěpánově. Z Rožné pochází stíhací pilot plk. Jindřich Beran (1906 - 1940), účastník bitvy o Francii, i jeho kolega, navigátor Adolf Zelený. V osadě Dvořiště vyrůstal pozdější akademický malíř Oldřich Blažíček (1887 - 1963). Od roku 1920 se do Rožné každoročně vracel a maloval v blízkém okolí (Rožná, Dvořiště, Zlatkov, Pernštejn). Tiskem vyšly jeho vzpomínky Rožná (1959) a Mladí na Vysočině (1961). Za normalizace (1976-1990) působil v Rožné literárně činný kněz P. Mgr. Dominik Josef Doubrava O.Praem. (1945). Pobyt v Rožné ho inspirovalo ke knize Roženská mozaika (1992).
Součástí obce je Dvořiště, bývalý panský dvůr (před rokem 1500, 1787 prodán osadníkům). Lze zde najít erb se zubří hlavou a barokní klenbu. Prastarý je i zdejší mlýn. Josefov vznikl z pozemků panského dvora, jenž byl před rokem 1757 zrušen a rozprodán. Památkou je kaplička P. Marie Lurdské. Zlatkov podle tradice vděčí za svůj název údajným zlatým dolům v okolí. Narodil se zde akademický malíř Alois Lukášek (1911 - 1984).
V obci a jejím okolí se nachází několik rybníků, které slouží ke sportovnímu rybolovu, ale některé i k rekreaci a koupání.

Ložisko lithných minerálů Hradisko u Rožné

V severovýchodní části Rožné se vypíná kopec Hradisko, kde stávala už ve 13. století tvrz.

Po opevnění kromě valu s příkopem mnoho stop nezůstalo. Hradisko je nalezištěm vzácných nerostů, především lepidolitu a turmalínu, dále opálů, topasů, berylu, triplitu, zirkonu, hematitu, pyritu. V roce 1785 byl právě zde objeven a roku 1792 popsán jako nový minerál lepidolit. Největší krystal nalezený v Česku pochází právě z Rožné. Jedná se o heliodor, který měří 63 x 43 mm.

Obec Štěpánov - ložisko polymetalických rud Cumberk

Polymetalické historické ložisko ve štěpánovském rudním revíru.

Lokalita spadá do oblasti historického dolování stříbrných, olověných a měděných rud, která se běžně označuje jako štěpánovský rudní revír. Historie těžby je v této oblasti velmi bohatá. V některých pracích se objevují úvahy o možnosti těžby již v době bronzové, ale první doložitelné informace o těžbě pocházejí z poloviny 13. století a jednalo se o těžbu stříbrných rud. Stříbrné doly u Švařce jsou doloženy z 16. století, jako majetek pánů Viléma a Jana u Pernštejna. Značné množství informací o většině výskytů v štěpánovském revíru pochází ze 17. a 18. století, zejména z dob Marie Terezie. Systematickému prospekčnímu průzkumu došlo za 1. světové války, kdy byly nově raženy tři nové štoly zaměřené na těžbu Cu rud. Doly byly uzavřeny v roce 1919 a v roce 1934 byly krátce těžen baryt. Při průzkumu v 60. letech byly vyzmáhány některé starší práce a vyraženo dílo na Panisádku (Švařec) a štola Mír. Poslední průzkum se prováděl v 80. letech. Štěpánovský rudní revír je široký 1,5 km a dlouhý 5-7 km od Horního Čepí po Koroužné. Všechna ložisky jsou spjata kalcitickými a dolomitickými mramory v metapelitech olešnické skupiny moravika. V nadloží se nachází "moravská svorová zóna" do které zrudnění zpravidla nezasahuje, podloží tvoří bítešská skupina moravika na jejímž okraji se nacházejí ložiska v Havírně a Horním Čepí. Převládající horninou olešnické skupiny jsou metapelity - převážně biotitové pararuly místy fylitového vzhledu s asociací křemen + biotit + plagioklas + muskovit + granát. Akcesoricky jsou místně zastoupeny turmalín, kalcit, amfibol, chlorit, apatit, zirkon, staurolit nebo kyanit. Vložky v metapelitech tvoří mramory šedé barvy s asociací kalcit + křemen + flogopit + pyrit + grafit. V metapelitech i mramorech jsou přítomny polohy drobnozrnných světlých kvarcitů místy se objevují metabazity. Celý štěpánovský revír leží v prostoru moravskoslezského zlomového pásma mezi brunovistulikem a svrateckým krystalinikem, resp. moldanubikem. Většina ložisek je vázána na krystalické vápence, místy na bítešskou rulu. Rudní polohy jsou spjaty s poruchovými zónami S-J směru. Nadložní větev je na styku svrateckého krystalinika a olešnické skupiny má mocnost 5-15 m a je vyplněna rozdrcenými alterovanými svory. Podložní větev tvoří dislokační pásmo v mramorech o mocnosti 22-26 m. Rudní roztoky mohly pronikat horninami v různých stadiích deformace a často opakovaně. Ložiskové poměry jsou tak v celém revíru komplikované. V některých částech se objevují převážně ložní křemenné, barytové a karbonátové rudní žíly, v jiných částech se setkáme s metasomatickým zrudněním, kdy jsou celé kry mramoru zatlačeny agregáty hydrotermálního křemene, karbonátů, sfaleritu a galenitu. Na základě mineralogicko-geochemických charakteristik lze rozlišit zrudnění typu Pb-Zn-(Sb), které je žilného i metasomatického typu a ve kterém převládá galenit a sfalerit. Zrudnění typu Cu-Pb- (Zn) je výhradně žilného typu a převládá chalkopyrit a galenit, méně zastoupený je sfalerit, tetraedrit, djurleit nebo pyrit. Pb-Zn ložisko na lokalitě Švařec-Cumberk je uloženo ve vápencích komplexu hornin svratecké klenby moravika při přechodu vranovsko-olešnické série do svorové zóny. Těsné okolí je budováno dvojslídnými svory s granátem, fylity s různým zastoupením sericitu, chloritu a grafitu, biotitovými a granát-amfibolovými rulami, amfibolity, krystalickými vápenci a kvarcity. Jednotlivé typy tvoří polohy, které se střídají a vzájemně do sebe přecházejí. Rudní mineralizace je vázána na krystalické vápence, kvarcitické a sericitické ruly nebo na brekciovitou zónu o mocnosti až 2 m. Celé ložisko má přibližně čočkovitý tvar a je protaženo S-J směrem. Zrudnění je metasomatické a překrývá jej žilkovité zrudnění vyplňující síť puklin. Převládajícím rudními minerály je sfalerit a galenit, méně je zastoupen chalkopyrit. Sfalerit je nejstarším rudním minerálem, galenit je více vyvinut v žilkovitém zrudnění v brekciovité zóně. Doprovodnými minerály jsou pyrit, arzenopyrit a pyrhotin.

Vrásy nad Hodonínkou

V prudkém svahu nad říčkou Hodonínkou vystupují i na místech přímo přístupných ze silnice bítešské ruly.

Tyto horniny tvoří jednu z jednotek svratecké klenby - regionálně geologické jednotky, která tvoří nejvýchodnější část kraje Vysočina. Jedná o světlé ortoruly, ve kterých s emísty objevují polohy tmavých, často až černých amfibolitů. Výchozy poskytují unikátní ukázku tektonické činnosti - horniny jsou detailně provrásněny; velikost vrás je od prvních centimetrů do několik ametrů.

ZDROJ:http://info.bystricenp.cz

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů