Energetika Kypru

Energetický systém Kypru je izolovaný a kromě obnovitelných zdrojů energie nedisponuje žádnými domácími zdroji energie. Kypr není napojen na žádnou energetickou přenosovou soustavu (ropovod, elektrická síť) a je proto zcela závislý na dovozu ropných produktů po moři. Průměrná závislost zemí EU na dovozu energie v porovnání s konečnou spotřebou činí 52,68% (Kypr: 100,89%). V roce 2010 tvořily ropné produkty 92,4% spotřeby primárních zdrojů energie, obnovitelné zdroje energie 3,7% a pevná paliva 3,9%. Co se týká konečné spotřeby energie, představovaly ropné produkty 67,2%, elektrická energie 21,8%, pevná paliva 5,6% a obnovitelné zdroje energie 5,4%.

Energetický systém Kypru je izolovaný a kromě obnovitelných zdrojů energie nedisponuje žádnými domácími zdroji energie. Kypr není napojen na žádnou energetickou přenosovou soustavu (ropovod, elektrická síť) a je proto zcela závislý na dovozu ropných produktů po moři.

Konečná energetická spotřeba se od roku 2000 do roku 2010 průměrně zvýšila o 1,7% ročně, zatímco nárůst spotřeby elektrické energie dosáhl ve stejném období průměrně 6,0% ročně.

Náklady za dovoz energetických surovin se v roce 2010 zvýšily na 1,27 mld. EUR, což odpovídá 19,7% veškerého dovozu, 6% kyperského HDP a 111% hodnoty veškerého exportu Kypru. Deficit běžného účtu platební bilance za rok 2010 tak představoval 7,8% HDP. Za předpokladu, že by nebylo nutné dovážet energetické suroviny, tak by se deficit snížil na 1,8% HDP.

Mezi hlavní obnovitelné zdroje energie na Kypru patří solární energie, větrná energie a výroba energie z biomasy. Kypr je jednou z vůdčích zemí ve využívání solární energie pro ohřev vody, jelikož téměř každá domácnost je vybavena solárními panely /instalováno bylo více než 750 000 m² solárních panelů. V roce 2009 bylo na Kypru instalováno 3,5MW fotovoltaických zařízení, které vyprodukovaly energii ve výši 58 ktoe. V současné době byly podepsány smlouvy o výstavbě 7 větrných elektráren. První větrný park s kapacitou 82 MW zahájil svou činnost začátkem roku 2011. Doposud probíhá výstavba větrných elektráren v oblasti Agia Anna, Koshi, Psevda, Mari a dalších. Pro výrobu energie z biomasy jsou na Kypru využívány chovy prasat. V současné době na Kypru funguje 8 chovů prasat, kde se vyrábí elektrická energie spalováním bioplynu. V roce 2009 dosáhla celková kapacita zařízení na výrobu elektrické energie z biomasy 4,4 MW. V roce 2010 byla zprovozněna další zařízení s kapacitou 2,2 MW.

Trh s elektrickou energií na Kypru je relativně malý a není napojen na žádnou elektrickou síť mimo ostrov. Spotřeba elektrické energie v posledních letech výrazně vzrostla. Kyperskému trhu s elektrickou energií dominuje společnost Electricity Authority of Cyprus (EAC), která je největším dovozcem ropných produktů. Výrobu elektrické energie před výbuchem na vojenské základně v Mari v červenci 2011 zajišťovala elektrárna Moni s výkonem 330 MW, elektrárna Dhekelia s výkonem 360Mw a Vasilikos s výkonem 428 MW. Výbuch v Mari v různé míře poškodil všech 5 napájecích jednotek největší elektrárny Vasilikos a zapříčinil výpadky dodávek elektrického proudu. Kvůli nedostatku elektrické energie byl Kypr rozdělen do oblastí, kde každý den docházelo k odstávce elektrické energie po dobu dvou hodin. Nemocnice, letiště, policie, turistická střediska a továrny byly v dodávkách proudu upřednostněny.

Koncem srpna se podařilo společnosti EAC zajistit výrobu elektrické energie z jiných zdrojů a dodávky elektrického proudu byly plně obnoveny. EAC začala používat k výrobě generátory získané z Řecka s kapacitou 70 MW, generátory z Izraele s kapacitou 10 MW a generátory dodané americkou společností Energy International s kapacitou 35 MW a 60 MW. Dodávky z tzv. Severokyperské turecké republiky se pohybují mezi 50-110 MW. Opravou plynové turbíny elektrárny Vasilikos se podařilo získat dalších 35MW. Zvýšení výdajů na výrobu elektrické energie mělo za následek nárůst ceny elektrické energie o 6,96% na dobu 10 měsíců.

Zásobníky společností prodávajících ropné produkty se nacházejí v blízkosti města Larnaka. Celková kapacita tohoto úložiště činí 280 000 m³, z čehož 170 000 m³ spravuje Cyprus Petroleum Storage Company. Tyto zásobníky však budou zrušeny a přesunuty do nového energetického centra Vasilikos, v prostoru bývalé továrny na hnojiva, o jehož zřízení rozhodla kyperská vláda. Nové energetické centrum bude zahrnovat zařízení pro dovoz, skladování a distribuci ropných produktů včetně bilogických paliv a terminál pro dovoz, skladování a zplyňování kapalného zemního plynu. Zavedení dodávek zemního plynu na Kypr by mělo zlepšit energetickou bezpečnost Kypru a snížit ceny elektrické energie.

V roce 2007 vypsala kyperská vláda první kolo udělování licencí na průzkum a případnou těžbu uhlovodíkových paliv v kyperských vodách. Licenci na průzkum bloku vod Afrodita (blok 12), který se nachází u jižního pobřeží Kypru poblíž mořské hranice s Izraelem získala americká společnost Noble Energy. Podle předběžných průzkumů se v tomto bloku nachází rozsáhlé zásoby zemního plynu. Dne 19. září 2011 zahájila firma Noble Energy podmořský těžební průzkum, který potvrdil existenci a rozsah naleziště.

Rozsáhlá naleziště zemního plynu již byla potvrzena ve výlučné ekonomické zóně Izraele v oblasti "Leviathan". V prosinci 2010 proto zástupci Kypru a Izraele vytvořili pracovní skupinu, která bude zkoumat možnost dodávat z oblasti "Leviathan" do Evropy přes Kypr zemní plyn. Odborníci se zaměří na finanční a technické aspekty tohoto projektu.

Kypr doposud podepsal smlouvy o vymezení výlučných ekonomických zón s Egyptem, Izraelem a Libanonem. Smlouva s Libanonem však doposud nevstoupila v platnost, jelikož se čeká na její ratifikaci libanonským parlamentem.

Od jara 2012 se kyperská ekonomika, systém státních financí a kyperský bankovní sektor nacházejí v komplikované krizi, m.j. poté, co kyperské banky byly citelně postiženy odpisy řeckých státních dluhopisů. V souvislosti s krizí vláda Kyperské republiky 25. června 2012 požádala o půjčku z Evropského nástroje finanční stability (EFSF) a Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). V prosinci 2012 kyperská vláda oznámila, že došlo k dohodě na podobě obsahu o ekonomickém stabilizačním programu s mezinárodními věřiteli (EK/ECB/MMF). K finální dohodě a schválení stabilizačního programu pro Kypr státy Eurozóny , příp. s i jinými věřiteli by mohlo dojít během těchto dní.

ZDROJ: Businessinfo.cz, upraveno