Mor v Mongolsku - bubonická forma, kontakt se svištěm

Podle údajů mongolského Národního centra pro zoonózy (NCZ) bylo v západním Mongolsku v Uyench soum (správní subdivize) provincie Khovd [Hovd] nahlášeno onemocnění bubonickým morem u šestiletého dítě.                                          Dítě je nyní v izolaci v místní nemocnici, uvedl dne 17. 7. 2020 Nyamdorj Tsogbadrakh, ředitel NCZ. U dítěte se objevily vysoké horečky a kožní vyrážky poté, co si hrálo s mrtvým svištěm. V roce 2020 bylo dosud v celé zemi hlášeno celkem 7 suspektních případů bubonického moru, z toho 3 z nich byly laboratorně potvrzeny. Začátkem července 2020 byly potvrzeny 2 případy bubonického moru v Tsetseg soum v provincii Khovd. Minulý týden zemřel na onemocnění bubonickým morem 15letý chlapec, který jedl maso sviště, v provincii Govi-Altai. Podle NCZ je nyní  riziko výskytu bubonického moru až v 17 ze všech 21 mongolských provincií.                                  Ministr zdravotnictví Togtmol Munkhsaikhan nařídil všem příslušným úředníkům, aby zajistili připravenost zdravotnických organizací, včetně školení zdravotnických pracovníků ve vysoce rizikových provinciích a zvyšování povědomí veřejnosti o této infekční nemoci.                                                                                                                               Onemocnění morem Původcem moru je bakterie Yersinia pestis. Zdá se, že v letošním roce (2020) je v Mongolsku vyšší výskyt onemocnění.  Není jasné, zda dochází k šíření nákazy z osoby na osobu. K nákaze dochází většinou po poštípání infikovanou blechou, poté se rozvíjí  otok a bolestivost regionálních lymfatických uzlin. Zduřelá lymfatická uzlina se nazývá ,,bubo", proto se tato forma označuje jako bubonický mor. Na bubonický mor bychom měli myslet, pokud se u nemocného objeví zduřelé lymfatické uzliny, horečka, zimnice, bolesti hlavy a extrémní vyčerpanost a nemocný má v anamnéze možnou expozici infikovaným hlodavcům, králíkům nebo blechám. Onemocnění bubonickým morem se objeví většinou za 2-6 dnů po poštípání blechou. Pokud není bubonický mor léčen, dostávají se bakterie Yersinia pestis do krevního oběhu, kde se množí a rychle šíří do organismu, což vede k závažnému a často fatálnímu průběhu onemocnění. Infekci plic označujeme jako plicní mor, projevuje se jako závažné respirační onemocnění. U infikovaných osob dochází k rozvoji vysokých horeček, zimnice, kašle a dýchacích obtíží s vykašláváním sputa s příměsí krve. Pokud pacient s morem není včas léčen vhodnými antibiotiky, může onemocnění rychle progredovat v úmrtí. V případě plicního moru se nákaza může  šířit z osoby na osobu, takže dochází k dalším případům ,,primárního" plicního moru. V případě kontaktu osoby s indexovým případem nebo případy plicního moru by měla být vyžadována karanténa s trasováním kontaktů a profylaktickým podáním antibiotik. Přestože byl popsán přenos Y. pestis potravou (např. Leslie T, et al. Outbreak of gastroenteritis caused by _Yersinia pestis_ in Afghanistan. Epidemiol Infect. 2011; 139(5): 728-35; https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20663260), je pravděpodobnější, že k výše uvedeným onemocněním došlo prostřednictvím infikovaných blech. Mor je v Mongolsku endemický. Významný zoonotickým rezervoárem nákazy Yersinií pestis ve východní Asii jsou svišti jako je Tarvaga, Tarbagan nebo mongolský svišť Marmota sibirica, který je v Mongolsku často loven pro své maso a kůži. Dle zástupce WHO v Mongolsku Sergeje Diorditsu se mor v provinciích vyskytuje sezónně. Problémem je, že místní obyvatelé i přes zákazy a doporučení místních autorit pokračují v lovu a konzumaci svišťů, považovaných za místní pochoutku. Podle WHO každý rok onemocní morem kdekoli na světě 1 000 - 2000 osob, odhad nezahrnuje nehlášené případy. Zdroj: https://promedmail.org/  Archive Number: 20200720.7591590 - zveřejněno 20.7.2020 20200715.7578026 20200709.7557341 20200702.7533218 20200701.7529689