Hornictví je hitem letní turistické sezony. Báňská muzea najdete po celé republice

,,Vždy mě fascinovalo úsilí, s jakým nejrůznější nadšenci, ale i velké těžební firmy budují hornická muzea a připravují nejrůznější turistické projekty. Při této příležitosti bych jim chtěl poděkovat a náležitě jejich činnost ocenit. Zdaleka totiž nejde jen o oslavu báňské historie, ale i důležitý vzkaz pro současnost.
Při každé návštěvě takové prostoru bychom si měli uvědomit, že bez ohledu na vědecko-technický pokrok vše kolem nás stále začíná těžbou surovin. A bude to tak i do budoucna. Jen místo uhlí budeme dolovat lithium či mangan,"říká předseda představenstva Těžební unie Pavel Fiala a dodává:,,Množství expozic navíc potvrzuje, že těžba nerostů byla na českém území v minulosti velmi významná."

Jedním z nejúspěšnějších turistických projektů je tzv. Uhelné safari, které organizují těžební společnosti Vršanská uhelná a Severní energetická. Exkurze do těžebních lokalit a na rekultivace umožňují návštěvníkům zblízka se seznámit s technologií těžby hnědého uhlí, ale i obnovou krajiny po těžbě. Od vzniku projektu v roce 2009 využily této možnosti desítky tisíc lidí z celé ČR i ze zahraničí. Online rezervační systém čelí každoročně obrovskému náporu a již do několika hodin od spuštění hlásí vyčerpané kapacity na celý rok. O oblíbenosti projektu svědčí i fakt, že v letošní anketě o nejlepší turistická místa v Krušnohoří zvolili návštěvníci Ústeckého kraje právě Uhelné safari jako tzv. Krušnohorské nej.

V areálu bývalého hlubinného dolu Julius III v Kopistech u Mostu funguje už 20 let Podkrušnohorské technické muzeum. Návštěvníkům umožňuje nahlédnout do historie hlubinného dobývání
a zpracování uhlí, ,,zfárat" do uměle vytvořené štoly a také seznámit se s hornickými tradicemi
a obnovou krajiny narušené důlní činností. Děti si pak mohou přímo vyzkoušet, jak náročnou práci vykonávali krušnohorští horníci v dávných dobách. Novinkou letošní sezóny je jízda po okružní železnici.

Chcete vědět, jak se těží slída? Tak to musíte do Domažlic, protože právě tam je jediný veřejně zpřístupněný slídový důl v Česku. Důl byl slavnostně otevřen teprve vloni na podzim a vypráví dramatický příběh hornin a minerálů, který sahá stovky miliony let do historie Země. Unikátní ložisko tzv. pegmatitu, v němž se vyskytuje dobývaná slída, překvapí svou čistotou. Důl omyli dobrovolní hasiči z Domažlic a Folmavy za použití 65 000 litrů vody. Na omytých důlních stěnách si návštěvníci mohou prohlédnout krystaly slídy, křišťálu, berylu, lazuritu či růžových granátů.

Jen 10 km západně od turisticky exponovaného Adršpachu leží důl Bohumír v Jívce. Dozvíte se v něm, jak se těžila měď, prohlédnete si geologii sedimentárního ložiska, používanou výztuž či zkamenělé kmeny tzv. araukárií (pokojových rostlin).

Hornický skanzen v Žacléři nabízí k vidění mnohem více než běžná hornická muzea či památky. Jsou zde plně zachovalé povrchové objekty s veškerým strojním zařízením, úpravnou uhlí i ventilátory.
Těžní věže navíc poskytují unikátní výhled na Vraní hory a Sněžku. Podzemní prohlídková trasa zahrnuje prohlídku dvou žacléřských slojí, včetně prezentace historie Žacléřsko a Svatoňovicka.

Nedaleko městysu Černý důl na Trutnovsku se táhne Vápenická naučná stezka s pěti zastávkami
a informačními tabulemi o zdejší historické těžbě a zpracování vápence. Stezka zahrnuje tři vápenky a starý lom.

V areálu bývalých malých kasáren v Hodoníně funguje už od roku 2006 Muzeum naftového dobývání a geologie, jediné muzeum naftařiny v Česku. Projekt dobrovolníků a nadšenců se skládá z vnitřní expozice a venkovního technologického parku. Uvnitř naleznou návštěvníci stroje a nástroje používané k dobývání a zpracování černého zlata, ukázky hornin, minerálů, fosilií a také modely vrtných věží a soustav. Mohou si na moravskou ropu přímo sáhnout, vybudit seismickou vlnu či naplnit zásobník plynu. Součástí venkovního Technologického parku jsou nepřehlédnutelná čerpadla na ropu, produkční kříže, kompresory, separátory či vrtná dláta. Venkovní expozice je rozšířena o Geopark hornin vídeňské pánve, naučný okruh mapující základní typy hornin v podloží hraničního regionu. Zkrátka nepřijdou ani děti - v tzv. paleopískovišti mohou objevovat kosti dinosaurů, trilobity a další živočichy z dávné minulosti nebo v rýžovišti vyrýžovat granáty či zlaté úlomky.

Zajímají-li vás minerály, určitě nevynechte v dovolenkovém itineráři Moravské zemské muzeum
v Brně. Je tam totiž stálá expozice Svět nerostů. Mineralogická sbírka je tu už od první poloviny
19. století a od té doby byla mnohokrát rozšířena a modernizována. Vystaveno je zde několik tisíc vzorků, včetně atraktivních minerálů s luminiscenčními vlastnostmi.

České muzeum stříbra na Hrádku v Kutné Hoře zahrnuje dvě expozice. První se nazývá Město stříbra
a představuje návštěvníkům geologické poměry ve městě a okolí, prehistorii katastru města, ale i vývoj města ve středověku a dějiny samotného Hrádku nebo třeba vývoj českého mincovnictví. Druhý okruh se jmenuje Cesta stříbra a jeho podstatou je tzv. trejv, středověká štola o délce 250 m, která seznamuje návštěvníky s technologií dobývání a zpracováním stříbra. Prohlídka končí v tzv. havířské osadě
na zahradě Hrádku.

Horní město u Rýmařova prožilo velkou slávu před dvěma týdny. V pátek 21. července 2023 se tu
po dlouhých 11 letech zpřístupnilo Hornoměstské podzemí, které jako jediné v kraji vypráví bohatou historii rudného hornictví. První písemný doklad o dolování na Rýmařovsku pochází již z poloviny
14. století. Oblast Horní Město - Skály patří mezi nejstarší a nejdůležitější hornická centra v Jeseníkách. Původní těžba stříbra postupně ustupovala těžbě železa. Nakonec však kvůli nákladům a nevyhovujícím podmínkám dolování v této oblasti úplně zaniklo kolem roku 1880. Geologický průzkum a krátkodobou těžbu rud po 2. světové válce lze v kontextu staletého dolování považovat za nejkratší kapitolu dolování vůbec. Místní hornické muzeum se zaměřuje především na báňskou techniku a sbírky zahrnují důlní svítidla, záchranářské přístroje, detektory plynů či nástroje na trhací a vrtací práce.

Zelené pastviny, hluboké doliny vyřezané starými řekami a potoky, výběžky lesů a osamělé skupiny stromů v kopcích skrývajících staré lomy a doly. To vše můžete prozkoumat v národním geoparku Krajina břidlice, který se rozkládá v oblasti Budišovska, Vítkovska a Oderska na Opavsku. V dolinách i na kopcích této končiny se blýskají hladiny jezírek zatopených lomů mnohdy s průzračnou vodou, jindy zarostlé řasou ukrývající nesčetné druhy vodních živočichů. Jednou z největších zvláštností této krajiny je však tajemství země. Hlubinné břidlicové doly - lidské stavby, které vznikaly po dobu několika staletí.

V lokalitě Nový svět na Odersku lze navštívit také břidlicový Flascharův důl. Dvoupatrové důlní dílo zahrnuje starší horní štolu Johann a mladší spodní štolu Hortenzie, která se dochovala v téměř netknutém stavu. Největší geologickou zajímavostí celého dolu je částečně vytěžená vrása, geologický útvar v podobě vlnovitě přehnuté části zemské kůry.